Mini Ninjas – malý ninja, také ninja

Vypadá to jako hra pro děti, maličké roztomilé postavy, žádná krev, pestrobarevně veselý svět. Ale nenechte se zmást.

Mini Ninjas

Soudit na první pohled se nemá, to je nám vštěpováno už od dětství. Ale my to stejně někdy děláme, ať už se jedná o partnery, jídlo nebo třeba hry. Když se poprvé podíváte na Mini Ninjas, tak se pravděpodobně nevyhnete dojmu, že je vám ukazováno něco, co by se hodilo pro vašeho desetiletého bratránka, který pořád otravuje, že se nudí a žádný pořad na Jetixu ho nebaví.

Jenže vzpomeňme si například na Lego Star Wars, jsou jednoduché, nikterak překombinované, přímočaré, graficky roztomilé, ale stejně jste u nich strávili hodiny skvělé zábavy a nelžete, že ne. I zdánlivě nevinně a dětinsky působící kousky můžou skrývat větší kouzlo, než se zdá.

Mini Ninjas nejsou násilní, nenajdete tu ani kapku krve a skoro nikdo neumírá.

Asi vás napadlo, že po této přednášce na téma: "Nedejte na první dojem" přijde ujištění, že Mini Ninjas jsou jedním z těchto případů. Je to tak, a i když je pravděpodobně cílovou skupinou herní potěr, tak věřte, že u Mini Ninjas, pokud jim dáte šanci, prožijete hodně zábavných momentů.

Určitě vás ale zaskočí, že Mini Ninjas vznikli ve studiu IO Interactive. A to zrovna není specialistou na nevinné nekrvavé tituly. Jeho série Hitman nebo hra Kane & Lynch určitě nejsou mírumilovné ani útlocitné.

Ale byť šikulové z IO vkročili na neprobádané území, nezabloudili a našli ten správný směr. Tedy ten, který hráče pobaví, krev nekrev, brutalita nebrutalita. Jde teprve o druhý titul od IO Interactive, který nemá rating M (Mature – pro hráče nad 17 let).

Mini Ninjas nejsou násilní, nenajdete tu ani kapku krve a skoro nikdo neumírá, ale to neznamená, že je to zrovna jednoduchá hra. Byli jsme dost překvapení tím, jak je hra v některých momentech náročná. Ne snad že byste se u ní hroutili s pěnou u pusy a popraskanými žilkami v očích, ale pokud se chcete úspěšně dostat na konec, bude to chtít šikovnost, trpělivost a rychlé reflexy.

Příběh, který je prezentován stylově kreslenými animacemi, vypráví o skupince ninjů, kteří jsou vysláni, aby zastavili krutého warlorda. Ten začal unášet zvířata a měnit je v armádu samurajů. Mistr ninjů proti němu vysílá jednoho svého borce za druhým, ale všichni se ztratí. Nakonec mu zbude jen Hiro, který nepatří k jeho favoritům, ale nezbude mu, než prozradit Hirovi tajemství kuji magie a poslat ho najít své sestry a bratry a zastavit panovníka, který narušil rovnováhu přírody.

Postavou, které se dostává nejvíce pozornosti je tedy Hiro. Jeho zbraní je Ninjato (meč, respektive pidimečík) a jako jediný je schopen ovládat magii. Ta zahrnuje možnost vrhat na nepřátele ohnivé koule, blesky, vyvolávat tornáda, ale také pasivní schopnosti, jako je kouzlo, které odhalí pozici magické svatyně (která skrývá další kouzla), nebo možnost vtělit se do jakéhokoliv zvířete (lze například ovládnout medvěda, který mezi nepřáteli nadělá slušnou paseku).

Postupně se dostanete k dalším bojovníkům. Futo, který je ze skupiny největší, v rukou třímá kladivo a je nejvhodnější pro likvidování velkých samurajů. Suzume je roztomilá ninja dívka, je rychlá a velmi pružná, její zbraní je flétna, kterou zvládá jak mlátit protivníky po hlavě, tak je zmást, když na ni zahraje (na moment tak může zneškodnit celou skupinu rivalů a bez problémů je zlikvidovat).

Shun se specializuje na boj z dálky, proto má luk, který může střílet jak standardní šípy, tak explozivní. Tora je trošku podivín, myslí si, že je tygr. Z grupy je nejrychlejší, je nesmírně mrštný a na rukou má kovové drápy. A Kunoichi je druhou ženou, kterou můžete využít (neberte to dvojsmyslně). Jelikož má jako zbraň kopí, je jedním ze dvou hrdinů (druhým je Shun), který je nejvhodnější pro boj s nepřáteli, kteří mají oštěpy. Ostatní se k nim nemohou přiblížit, aniž by nebyli zraněni.

Postav je tedy docela dost, lze mezi nimi přepínat kdykoliv (kromě soubojů s bossy, během nichž může machrovat pouze Hiro). Ale je tu několik věcí, které nadšení kazí. Nejdříve to, že některé ninji osvobodíte až v závěrečných levelech hry, takže nebudete mít dostatek času se s nimi seznámit. Navíc, jediný Hiro si rozumí s kouzlením, takže se stává nejužitečnějším hrdinou. Ostatní mají svou jednu speciální schopnost a mohou využít předměty, které jsou v inventáři (což může ale i Hiro).

Levely jsou překvapivě rozsáhlé.

Čas od času sice přepnete na jiného ninju, ale jen proto, že vás do toho hra nutí (objeví se před vámi samuraj s kopím nebo lukostřelci v dáli), samovolně by vás to asi ani nenapadlo. Některé z dostupných postav tak zůstanou trestuhodně nevyužité. Za to ovšem nemůže hráč, ale tvůrci.

Osobně jsme se nejvíce spolehli na Hira a na Suzume (její schopnost zahrát na flétnu a tím zbavit nepřátele veškeré chuti bojovat je k nezaplacení), ale takový Futo se dostal ke slovu, pouze když jsme stáli tváří v tvář gigantickým samurajům "na steroidech".

Ocenit musíme variabilitu nepřátel a jejich chytré sestavení do skupin. Je zde několik druhů bojovníků a na každého platí jiná taktika. Standardní samuraje zlikvidujete bez problémů pár ranami, lučištníky zase na základě hesla "jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá" (přeloženo: šíp za šíp), mágy tak, že na ně zpět odrazíte jejich kouzla, a ninji zase blokováním a útočením ve vhodnou chvíli.

Často narazíte na týmy, které jsou velmi dobře poskládány. Například: první linie je tvořena běžným pěšáky, za nimi jsou samurajové s kopím, za nimi lučištníci a nakonec je mág, který dokáže poražené válečníky (změní se na zvířata) transformovat znovu v samuraje.

Není tak možné se prostě vrhnout doprostřed a sekat a sekat. To by vám hodně rychle nakopali zadek. Chce to rozumně volit schopnosti, dobře nakládat s předměty a vhodně užívat speciální talenty.

Specialitou jsou pak souboje s bossy. Jde o poslední dobou hodně populární metodu, kdy musí být ve vhodnou dobu tisknuto správné tlačítko (obvykle poté, co najdete žádané místo pro útok). Kdybyste pak náhodou netušili, jak si s bossem poradit, stačí stisknout tlačítko a už vám vyskočí nápověda, která vám jasně naznačí, co dělat.

Dostáváme se k předmětům, ty mohou být zasazeny do aktivních slotů (které si dělí spolu s magií), najdete tu různé lektvary, které doplňují zdraví, magickou energii a podobně. Sami si je dokonce můžete namíchat, pokud u obchodníka zakoupíte recept a najdete vhodné ingredience, které jsou rozesety po úrovních.

Mimochodem, levely jsou překvapivě rozsáhlé, právě proto, abyste nejen kráčeli vpřed a kosili hordy samurajů, ale také v klidu hledali různé květiny, houby atd., které jsou potřeba pro lektvary. Pátrat lze také po penězích nebo po bonusových předmětech.

Jelikož se může docela dobře stát, že zabloudíte, stačí jediné tlačítko a už se před vámi na moment objeví šipka, která vám ukáže, kam by měly vaše kroky směřovat. Nestane se tak, že budete hodiny bloumat, jestli se nepohybujete v kruzích.

Všichni vědí, že jsou ninjové hrozně cool, ale také to, že jsou specialisty na útoky ze zálohy. Můžete se tedy neslyšně dostat do zad samurajů a zbavit se jich jednou ranou. Ale je to trošku zdlouhavější a únavnější než obligátní řešení, tedy žádné schovávání, ale přímé měření sil.

Oddechem od akční části je šplhání, skákání a balancování, které ninjové také zvládají (byl pro ně inspirací Prince of Persia), ale těchto aktivit si moc neužijete, pokud nebudete pátrat po různých předmětech, hlavní dějová linie jich nabízí poskrovnu.

Odlehčením je šance plout po řece a zarybařit si nebo úroveň, ve které unikáte před lavinou. Stačí k tomu váš klobouk, který slouží jako štít proti šípům, loď nebo slušně rychlé sáňky. I když úroveň, kde se vám za zády valí hromada sněhu, není tak zábavná, jak by mohla být, díky určité nepřehlednosti levelu. Párkrát nebude úplně jasné, kterým směrem se vydat, a než to zjistíte, už vás zavalí hromada prašanu.

Chcete být ninjou?

Ninjové jsou prostě frajeři a herní tvůrci to ví, proto se objevují ve spoustě her. Ale pojďme trošku zabruslit do historie a podívat se na to, co byli skuteční ninjové zač. Ninjové nebo chcete-li shinobi byli tajní agenti ve feudálním Japonsku. Byli tvrdě trénování, aby zvládali špionáž, sabotáže, vraždy a infiltraci, ale opomíjen nebyl ani přímý střet s protivníkem.

Jejich původ je pravděpodobně ve 14 století, z této doby existují první záznamy, ve kterých se o jejich činnosti dočtete. Mezi nejoblíbenější zbraně ninjů patří katany, vrhací šipky a dýky, legendární shurikeny, luky nebo kousky zvané kama.

Zajímavé je, že vynikajícími ninji byly ženy. Mochizuki Chiyome v šestnáctém století dokonce vytvořila smrtící skupinu ženských ninjů (kunoichi).

A to ještě není vše, co se dá dělat, pokud se rozhodnete pořádně prozkoumat okolí. Vyznavače zdravého životního stylu jistě potěší šance najít keře a stromy s ovocem. Stačí je očesat a získané pochutiny vám doplní zdraví. Jelikož léčivých lektvarů je poskrovnu, bude se vám sběr ovoce hodit.

Ale klidně si v krajině zarelaxujte, s ohledem na styl hry se sice nedočkáte vizuálního zpracování, které se tváří jako to nejvíce realistické na světě, ale pohádkově roztomilá grafika podpořená příjemnou do východního stylu směřovanou hudbou vaše oko a ucho nezklame. I když to může působit paradoxně, Mini Ninjas zvládají navodit atmosféru Asie mnohem lépe než některé vážně míněné tituly zasazené na východ.

Možná se vám to bude zdát jako drzé a skoro kacířské tvrzení, ale my jsme se u Mini Ninjas bavili skoro stejně dobře, jako u her s Mariem nebo stařičké série Jazz Jackrabbit. Náplň je možná jednoduchá, ale je vybroušená, chytlavá a hlavně nesmírně zábavná. Opravdu se nenechte zmást roztomilým vzhledem, tohle není jen pro děti.

Trošku zamrzí, že chybí kooperativní mód, který by rozhodně přidal hře na zábavnosti, ale s tím už se nedá nic dělat. Jinak jsme více než spokojeni. Mini Ninjas jsou hodně příjemné překvapení, které ukazuje, že IO Interactive si dokážou poradit nejen s plešatým zabijákem, ale stejně dobře ukočírují i bandu miniaturních ninjů.