Nový díl navazuje na trilogii Prime, nicméně pokud jsme žádný z těchto dílů nehráli (byť remasterovanou jedničku velmi doporučuji), vůbec to nevadí. Hlavní hrdinka, lovkyně odměn Samus Aran, reaguje na nouzový signál z kolonie, která se ocitla pod útokem.
Celý akční úvod, kdy Samus pomáhá s obranou, spíš připomene některý z dílů Call of Duty, ale nebojte. Je to v podstatě tutoriál, který má hráče naučit základní pohyb a mechanismy. Celé snažení korunuje souboj s bossem, u nějž je potřeba najít slabinu a zároveň využívat celý svůj pohybový arzenál, abyste se vyhnuli zranění.
Poté dojde na setkání se starým známým antagonistou a bum, poškozený artefakt přenese Samus na neznámou planetu. Tady se dozvídáme víc o starobylé, téměř zaniklé civilizaci Lamorn, která Samus vnímá jako vyvolenou, což v praxi znamená i nějaké ty nové schopnosti. Aby Samus mohla opustit planetu, musí si osvojit velké množství dovedností, aby si zpřístupnila na začátku nedostupná místa. Však to znáte.
Úvod hry je velmi lineární, a protože toho Samus zatím moc neumí, užijete si hlavně skenování prostředí, nasávání lore, tradiční morph ball pro pohyb úzkými prostory a novou telekinetickou schopnost.
Je na co koukat
Co mě od začátku naprosto dostalo, je grafika. Už remasterovaný Metroid Prime, který bych označil skoro až za remake, vypadal na prvním Switchi skvěle. Metorid Prime 4 na Switchi 2 posouvá tento zážitek ještě dál (pokud máte možnost hrát verzi pro Switch 2, neváhejte, rozdíl je patrný).
Budete se procházet džunglí, chrámy prastaré civilizace, ale i mrazivou, zasněženou oblastí. A samozřejmě komplexy, které vás tu a tam dočasně uvězní, než vymyslíte, jak se dostat ven. Naprosto dokonalé a uspokojující je využívání různých prvků, které mají mechanické části a vy sledujete, jak se otáčejí, zapadají do sebe apod. Náhlá změna počasí úplně změní výslednou atmosféru.
Co mi naopak chybí, je větší pocit ohrožení. Ano, jsou zde nepřátelé ne nepodobní vetřelcům a některé pasáže vás naprosto pohltí. Jenže otevřenější mapa a hlavně parťáci, na které postupně narazíte, zmenšují pocit ztracenosti a stísněnosti. Pokud vývoj hry sledujete, víte, že kritika se snesla na postavu technika, který se jmenuje Myles MacKenzie.
Zachráníte ho na začátku hry a první dojem není vůbec dobrý. Je to nerd, který pronáší nevtipné hlášky, jež se do dané situace vůbec nehodí. Po úvodní fázi se z něj stane takový ten typický parťák na vysílačce, který vtipkuje, komentuje dává rady a popostrčí vás dál. Také mu nosíte technologie, které implementuje do vašeho arzenálu. V řadě míst není signál, takže ho neuslyšíte pořád. Nemám nic proti parťákům na vysílačce, nicméně toto konkrétní zpracování se do hry vůbec nehodí.
Postupem času Samus získává nové schopnosti, čímž se dokáže dostat na nová místa. Ne vždy je to ovšem zajímavé – to, že vystřelíte jiný druh paprsku, který zrovna funguje na tento typ dveří nebo mechanismu, nepřináší takové uspokojení, jako když se naučíte něco, co mění pravidla hry. Ohnivá střela zapálí nános blokující cestu, roztaví určitý typ zámku i prorazí zamrzlé části. Dál asi nemusím pokračovat.
Novinkou je motorka Vi-O-La, která nejenže jezdí velmi rychle, ale umí i střílet, smykovat a využití najde i jako aktivační prvek u některých mechanismů. Zkrátka se zacvakne na to správné místo, vy přidáváte plyn a točící kola uvedou do pohybu nějaký mechanismus. Toto se naopak povedlo.
Za zmínku stojí i možnost využít ovladač Joy-Con 2 jako myš. Nemusíte Switch 2 ani připojovat k monitoru, stačí ho položit na stůl, odepnout ovladače a jeden používat v režimu myši. Není třeba nic nastavovat (ale můžete, například citlivost), vše funguje samo a hned. A funguje to velmi dobře.
Co říct závěrem. Metroid Prime 4: Beyond je velmi dobrá hra, která dělá spoustu věcí správně a ve vybraných pasážích dokáže pohltit. Navíc vypadá opravdu skvěle. Povedené jsou i souboje s bossy. Líbí se mi, že někdy v první fázi souboje funguje i taktika, která není úplně správná, ale napadne vás jako první, protože se přímo nabízí, abyste v druhé fázi už museli vymyslet zamýšlené řešení. Co se příliš nepovedlo, jsou parťáci. A ne všechny nové schopnosti jsou zajímavé. Fanoušci i tak nemají co řešit, přesto musím konstatovat, že Metroid Prime Remastered i Metroid Dread jsou z mého pohledu přece jen lepší hry. Laťka je nasazená vysoko.



























