Ne snad, že by tento prvek měl halucinogenní účinky, ale kapka rtuti je hlavní hrdina v této logické hříčce. Mercury Meltdown Remix pracuje na stejném principu jako většina žánrových kolegů. Geniálně jednoduchý princip, nijak náročné ovládání a postupně se zvyšující náročnost levelů, která po vás chce, abyste aktivovali mozkové buňky intenzivněji a intenzivněji. Zpočátku to bude velká sranda, ale za pár desítek minut už si div nesedřete vlasy z hlavy, jak se budete zmateně škrábat, protože nebudete vědět, co dál.
Na řešení se samozřejmě dá vždy přijít, ale určitě to nebude vždy napoprvé. Jestli jste ten typ, co spíš sází na metodu „pokus/omyl“, tak si buďte jistí, že opakování úrovní bude vaše častá aktivita. Tentokrát bychom spíše doporučili pozorné obhlédnutí levelu, ušetří vám to hodně času. V prvních fázích to bude pohodička, za pár vteřin vám bude jasné, co a jak a ještě se u toho stihnete nasvačit. Později už ale nebude řešení tak lehké a připravte si barvu na vlasy, abyste skryli šediny.
Ústřední „postavou“ je kapka rtuti.
Ale naštěstí to za to stojí, logických her není na PS2 tolik a za každý povedený kousek bychom měli být vděční. Skoro by se dalo říct, že jde o oddechový žánr, jenže to by bylo trošku zavádějící. Sice se tu „nekosí“ stovky zmutovaných vetřelců, ale to neznamená, že se pořádně nezapotíte. Je asi lepší uvést, že hry podobného ražení jsou spíše lepší pro PSP (kde je k dispozici původní Mercury Metldown – PS2 verze je doplněna o několik desítek nových úrovní, jinak se v ničem podstatném neliší), kapesním konzolám sluší logické hříčky lépe, ale jestli si chcete odpočinout od brutálních akcí a stylových bojovek, tak proč ne zrovna u Mercury Meltdown Remix?
Ústřední „postavou“ je kapka rtuti. Není to zrovna něco, s čím byste se asi ztotožnili, ale asi nejde o to,
abyste si tentokrát vytvářeli citové pouto k hlavnímu „hrdinovi“. A jestli se vám to přece jen stane, no tak to
potěš. Vy máte za úkol dostat kapku do cíle. Nic složitého v úkolech jednotlivých misí nehledejte. Ale dostat se ze startu do finálního bodu není zase tak snadné. Vy sami neovládáte rtuť, ale s pomocí DualShocku nakláníte celou herní plochu, po které pod
vlivem gravitace prvek stéká sem a tam.
Na to, jak rtuť reaguje, si zvyknete téměř okamžitě. Sice vám čas od času sjede mimo (to se rovná nesplnění úkolu) nebo vám část ukápne přes okraj úrovně (pokud vám něco zbude, tak můžete pokračovat dál), ale to bude nejmenším problémem. Mnohem více vás bude ohrožovat čas, který je jasně daný a vy do jeho vypršení musíte dovést kapku do cíle. Jestliže se vám to nepodaří, můžete se prohánět misí dál, ale úspěšně ji už nedokončíte. Tato možnost je tu ovšem proto, abyste si oťukli správný postup.
I přesto, že verze pro PSP je o něco „chudší“, je pravděpodobně lepší.
Zpočátku bude důležité to, abyste udrželi rtuť vcelku a dokázali s ní co nejlépe manipulovat, postupně se vám do cesty ale připletou různé pasti a hádanky. Máme tu sklápěcí mosty, pojízdné pásy, trampolíny či rotující vrtule, které vás klidně shodí. Často také budete muset svou kapku rozdělit na více menších, dostat je pod modifikátor barvy, opět je zkombinovat do jiné
barevné variace a poté teprve budete moci projít branou. Lze také ovlivnit vlastnosti rtuti, tím, že jí rozehřejete, zchladíte atd. Variabilita je poměrně vysoká a mnoho desítek úrovní nabízí různé postupy.
Pro zpestření jsou tu i různé bonusové hry, které se uvolňují díky vašemu postupu hrou. Čím více rtuti se vám podaří dostat do cíle, tím lépe. Jsou tu různé zábavné minihry, ať už závodní, sportovní nebo klasicky logické. Jsou asi lepší volby pro mejdany s přáteli (třeba Tekken nebo pořádný panák – samozřejmě pouze pokud vám už bylo osmnáct), ale ani u Mercury Meltdown Remix se nudit nebudete. Škoda jen, že hra nepodporuje multiplayer.
|
Vizuální pojetí působí trošku infantilně, pestrobarevné prostředí a silné černé kontury nejsou zrovna vrcholem možností PS2, ale že by vaše oči při sledování vysloveně trpěly, to zase ne. Opět ale musíme odkázat na PSP, jelikož na malé obrazovce vypadá hra mnohem lépe. Zvuky reprezentuje různé šplouchání a podobné podivnosti a hudba je slušná a hraní rozhodně
zpříjemňuje. Nijak nenaruší vaši jistě obrovskou koncentraci, ale není ani nijak nevýrazná.
Pokud se do zdolávání Mercury Meltdown Remix pustíte, pak si připravte velkou dávku trpělivosti, preciznosti a načasování. Je docela náročné sledovat čas, dávat pozor, ať nežuchnete přes okraj, nevlézt do pasti a ještě najít žádané řešení. Dá se to, ale je to často docela náročné, jak na zručnost, tak na pozornost. Dohrání je tedy výzvou, která si nějaký ten váš čas vyžádá. Přijdou chvíle, kdy se na to prostě vykašlete, protože vám to zkrátka nepůjde, ale za pár hodin, možná dní, se do hraní opět pustíte. Bude vás totiž neustále hryzat myšlenka: „Vždyť to přece jen musí jít, já na to přijdu“. Podobně
chytlavá záležitost není tak obvyklým jevem, takže určitě doporučujeme. Ne každý jí ale dohraje do konce. Absence živého hrdiny
nebo příběhu může někomu vadit a náročnost některých bludišť se také neskousává snadno.
I přesto, že verze pro PSP je o něco „chudší“, je pravděpodobně lepší. Po grafické stránce určitě a jak bylo řečeno, podobné hry spíše pobaví v nacpaném autobusu nebo ve vlaku. Současně je ale ovládání na PS2 o něco přístupnější a pohodlnější. Je tedy docela těžké si vybrat. Pokud máte podobné puzzle projekty rádi a dokud je nedokončíte, tak si nevydechnete, pak vás Mercury Meltdown Remix dostane do kolen. Návyková hratelnost, stovky úrovní, spousta bonusů, chytlavé multiplayerové hry, zábavný koncept levelů. Člověk si stěží může přát víc. Možná snad trošku lepší grafické provedení by nebylo
|
Chytlavá hratelnost
Slabší grafika| Mercury Meltdown Remix | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
