Na vašich bedrech leží zničení německé
válečné mašinérie.
Na vaše tažení se upírají oči celého
svobodného světa.
Naděje a modlitby všech dobrosrdečných lidí
jdou s vámi.
Jste poslední šancí lidí evropského kontinentu
na vysvobození z náruče tyranie
a na svobodný život.
Váš úkol nebude z jednoduchých;
nepřítel je dobře vyzbrojen,
trénován a nevzdá se bez tuhého boje.
Mám však plnou důvěru ve vaši statečnost,
odpovědnost a schopnosti na bitevním poli.
Osud Evropy, ale i naše vlastní budoucí
bezpečí je ve vašich rukách.
Nic menšího než úplné vítězství
nemůžeme přijmout.
Bůh nám žehnej.
D. D. Eisenhower, 6. 6. 1944.
Od J. Pattersona vrchnímu velení spojeneckých sil. Přísně tajné.
Tady Patterson. Jimmy Patterson. Pokud čtete tyto řádky znamená to, že nejsem mrtev, ani v nepřátelském zajetí. Naopak, znamená to, že úkol je splněn. Fritzův projekt nalezen a zničen. Pro popis podrobností bude použita domluvená šifra, stále jsem v dosahu nepřítele. Zhodnocení úspěchu mise ponechávám na vás.
Šok. Tak nějak se dá v pozitivním slova smyslu charakterizovat úvodní level třetí konzolové inkarnace kritikou ceněné "fritz shooterovky" viděné z pohledu vlastních očí. Realistické zachycení části vylodění spojenců v Normandii je daleko před vším, co žánr v současnosti nabízí a patří k největším zážitkům, jaké jsem během své kariéry u hry zažil. Kromě toho je dokonalou a nejokázalejší demonstrací těch největších deviz Frontline. Nepochybně jste však již o kvalitách i průběhu Ryanovské variace dobře informováni z jiných zdrojů, takže má maličkost jí tímto přestane věnovat svůj čas. Pro klíčovost úvodní části v mojí misi ji ale nemůžu nezmínit; schopnost zaujmout ihned je často pro zbytek schovávajícím se za začátkem zásadní.
Po pomoci spojeneckým vojskům při postupu přes pobřeží Normandie, produkující smrt jak na běžícím pásu, mě hra násilně oddělila od našich vojsk a připomněla mi mou skutečnou, dobře známou roli v ní. I přes to, že se v dalších levelech ze mě stal prubířský kámen úspěchu či 
neúspěchu řady dílčích částí operace Market Garden, dával mi stále Frontline ostentativně najevo "na tohle jsi Jimmy sám, jak kůl v plotě". Nestěžuji si, v tomhle žánru je na to člověk zvyklý. Navíc častá pomoc zapomenutým částem spojeneckých sil mě spolehlivě vytrhla z případné letargie. Obzvláště přestřelky a osvobozování obklíčených jednotek Britů uvnitř Arnheimu patří k tomu nejlepšímu, co je v celém žánru napříč platformami k mání. Letargie by ani tak ovšem moc šancí na vítězoslavný ryk neměla. Není jednoduše kdy. Na nedostatek různorodých úkolů či fritzů, zaměstnávajících můj opravdu široký palebný arzenál (od mé šeptavé přítelkyně s tlumičem v ústech, přes obligátní brokovnici, po milovanou sniperku a řadu dobových automatů) si totiž rozhodně stěžovat nemůžu. Likvidace ponorek v přístavu, infiltrace až do samého srdce Němci obsazených domů či nádraží v kradené uniformě, likvidace německých tanků uprostřed malebné holandské přírody či pekla uvnitř Arnheimu, eliminace náloží a fritzů chytře rozmístěných po celé konstrukci pro spojence dosti klíčového mostu, či zběsilá jízda vlakem až k místu skrývajícímu hlavní cíl hry. V tomhle se prostě designéři jako obvykle (podtrhuji) vyřádili a naštěstí tomu neopomněli dát i logický rámec. Každá mise se tak skládá z celé řady submisí a ty pro změnu z řady dílčích úkolů, k dalšímu postupu nutně "dobrovolně" splnitelných. Na otřepané "najdi klíč a pozabíjej všechno, co ti stojí v cestě ke dveřím, k nimž klíč patří" se naštěstí tentokrát nehrálo. K sejvování jsem byl připuštěn pouze vždy po úspěšném dokončení submisí, což dávalo každé přestřelce do vínku pěknou dávku adrenalinu, takže na nudu se taky nehrálo, 
navzdory pokusu stereotypu zaútočit ze zálohy. Vzhledem k obtížnosti ("easy" není obtížnost) jsem byl zkrátka nucen opakovat celou řadu misí několikrát, což jak uznáte je dokonalé ukázání zad nebezpečnému stereotypu. Adrenalin naštěstí nevyprchává z krve tak snadno, takže se dá říct, že opakovačka se netrefila. Z jistého úhlu pohledu by se ovšem dalo říct, že to bylo o fous a nebýt hlavní devizy hry, nevím, nevím, zda-li bych to ve zdraví přežil.
To, na čem úspěch "mise" stojí a padá (hypoteticky padá) je zcela bez diskuse atmosféra a její věrní kamarádi autenticita a provedení, bez nichž by to moc daleko nedopracovala. Vlastně je to taková povedená švédská trojka s jedním dominantním jedincem, kterého to ale v případě, že si hrají na válku, s jedním moc nebere. Autenticita svou roli zvládla tentokrát bezchybně a to nejen v moment, kdy začne kočírovat vizuální a zvukové provedení, ale i sama o sobě. Především tolik časté a tak často opakované přestřelky se "skopčáky" jsou tak realistické, jak to jen v rámci akční hratelnosti jde. Vyběhnutí vstříc přesile znamená rychlou smrt. Pokus vzít ztečí kulometné hnízdo znamená totéž. Zásobníky zbraní nejsou neomezené a jejich výměna spolu s odjištěním zbraně chvíli trvají a předvádět tento cvik nepříteli rovněž vašemu zdraví příliš neprospívá a tak jediná možnost, jak uspět, je útočit hezky z krytu, ze zálohy či z uctivé vzdálenosti. Do přestřelek na otevřených prostranstvích se pouštět jen zřídka a pokud možno vždy mířit ke spokojenosti, což znamená v tomto případě na hlavu (či alespoň horní partie těla). Jiný recept na úspěch není. Což je i nepopiratelnou zásluhou velmi komplexního ovládání (potřebuje tu někdo myš?) 
umožňujícího opatrné vykukování zpoza rohů či zpoza překážek, za nimiž se ležívá, a rychlé vrácení se zase zpátky za ně. Naopak ovládání neumožňuje zběsilé poletování doprovázené přesnou střelbou, potažmo vůbec neumožňuje zaměřovacímu "croshairu" se objevit dříve, než je zbraň přiložena k líci (pokud si to někdo srabsky nenastaví v "options", což na rozdíl od minulých dílů žel jde; pozn. bokem). Přesto je vždy dostatečně rychlé a přesné, ne na úkor autentičnosti. Ještě jednou - kdo potřebuje myš?
Fritz se nakonec taky pěkně vybarvil a ukázal, že to přeci jenom navzdory všemu není žádný idiot, který by vám vběhl pěkně na mušku, ale svým neustálým krytím mi připomněl mě samého. Rozhodně to není idiot. Pokud si to dáte všechno hezky dohromady a vzpomenete si, jak jsem pochleboval autenticitě... Svým způsobem ji musím pochlebovat nadále i v rámci provedení, s nímž dohromady odehrála skvělé představení - nemusím opakovat v čí prospěch (spojenecké vedení má dobré analyzátory; pozn. k případnému zmatení Fritze). Prostředí od začátku do konce je vyvedeno s nesmírným citem pro detail na správném místě (v podstatě každá sebemenší blbost je polygonová; další pozn. ke zmatení), navíc vyšperkováno nádhernými částicovými efekty a hrátky s volumetrickým kouřem či párou (opět tatáž pozn.). Modely postav i zbraní jsou v rámci žánru takřka bezkonkurenční (Halo nevyjímaje) a velmi autentické. Třešnička na celkově velmi působivém dortu. To, co zaměstnávalo po celou dobu moje oči, ale není nic proti tomu, jaká slast byla poskytována mým uším. Dokonale autentické zvuky všeho, ale především nádherná, pompézní a dokonale "ušitá" hudba. Výsledek: neuvěřitelná a vtahující atmosféra. Mimořádný zážitek, mnohem silnější, než všechny předchozí "mise". Mám rád svou práci. 
Úkol byl obtížný, ale bylo mi potěšením jej splnit. Válka je svině, ale blíží se konec a myslím, že mi bude chybět.
PS. Všechno to bylo nějak podezřele pozitivní, až to šlo samo. Nemůžu se ale zbavit pocitu, že mě celou dobu někdo sledoval, jako můj vlastní stín. Podezřelé. Výsledek možná nebude tak jednoznačný, jak se mi zdá. Jimmy.
Führer, Selbstmörderstrasse, Berlin.
Tady Fritz. Fritz Slecht. Meine úkol war splněn. Sledoval celou dobu nepřítele, ne vždy úspěšně, aber vždy se mi podařilo jej znovu najít. Amerikáni být stále více vlezlí na našem území, proto já budu dál používat náš kódovací jazyk.
Působit škody v tažení nepřítele říše bude velmi obtížné. Obzvláště v momentech, kdy na to ten jejich špión nebyl sám, jsem měl velké problémy najít alespoň nějaké slabiny, kterých bychom mohli využít. Hra jako celek je vyvážená, ale přesto máme šanci. Tady je výsledek mého snažení. Spojenecký útok na naše opevnění podél břehů normandských byl velmi efektivní a byť řada věcí byla účelově na efekt nascriptovaných, tady nic nezmůžeme. Vylodění se podařilo skoro dokonale a Normandie je ztracena. Nicméně z dalšího postupu lze i přes značnou různorodost diverzantských úkolů vypozorovat jasně striktní lineárnost. Postup se tak odehrává po jedné 
jediné cestě, což vidím jako největší slabinu nepřítele (mimořádně viditelnou při jeho průchodu holandskou přírodou plnou absurdních a ne příliš vtipně vymyšlených neviditelných bariér), hodnou koncentrovaného ataku. Navíc všechny prvky jsme už v akcích nepřítele viděli a nic skutečně nového nepředvedli a i toho lze využít. Rovněž inteligence a muška špiónových spolubojovníků byla velmi rozporuplná a pokud šlo o reprezentativní vzorek, měli bychom to připočíst k našemu dobru. Rovněž naší AI bylo naordinováno pár pěkných chyb, které by mohli vést k podcenění našich statečných soldátů. Ale nejsem si jist, že poslechli všichni příkazu tváří tvář smrti a naopak jejich chování nemělo efekt opačný. Doporučuji obezřetného postupu, protože chyb v naší AI si nemusel nepřítel všimnout. Zpět ale k šifrám. Relativně snadno rozpoznatelné slabiny jsou ve vizuálním provedení hry v podobě ne příliš kvalitních textur, které jsou místy na úrovni prvních her na PS2 (a možná ani to ne). Nicméně to neplatí žel vždy a zdá se, že kvalitě celku to na kráse neubírá tolik, jak by se dalo čekat. Občasné kolísání framerate by mohlo pomoci, ale výsledek nemá opět žel tak významný efekt. Nicméně slabiny tu jsou. Nevím jak, ale využitelná by mohla být absence multiplayeru.
No a "das is alles". Snažil jsem se a pokud povedeme útok na všechny naznačené fronty...
Vrchním velením spojeneckých sil J. Pattersonovi.
Gratulujeme. Skvělá práce, chlapče, ve všech ohledech. Pravda, Fritz ti byl celou dobu v patách a něco z našeho postupu vypozoroval a patrně se poučil. Rovněž se mu podařilo odkrýt některé naše slabiny, ale na tom už nezáleží. I přes ztráty jsme v Berlíně a vítězství je na dosah. I tvojí zásluhou Jimmy. Díky.
Führerem F. Schlechtovi.
Scheisse. Jsou v Berlíně. Braňte říši do posledního muže. Nevyhrajeme. Kde mám pistoli...
| Medal of Honor: Frontline | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
