Jako oddaný milovník bojovek jsem samozřejmě strávil nemalé množství času i u projektů ze série Marvel vs. Capcom. A ano, byly zábavné a ano, měly své kouzlo, nicméně jsem s nimi měl vždy menší, čistě subjektivní problém. Nemohl jsem se úplně smířit s tím, že jsme byli svědky například střetů Hulka a Mega Mana a dalších velmi nesourodých postav.
Jednoduše to na mě působilo trochu „nepatřičně“. Nyní tu však máme Marvel Tōkon, který nabízí podobně zběsilou hratelnost jako v případě Marvel vs. Capcom, ale jen a pouze s marvelovskými hrdiny a padouchy.
PC vrze pod palbouCo lidé kritizují?
|
Jde také o týmovou bojovku, kdy skupinu tvoří rovnou čtyři postavy s tím, že se tu bavíme o veleznámých jedincích, jako je Spider-Man, Iron Man nebo Storm, ale šanci dostali i ti, kteří možná nejsou tak proslulí, například Peni Parker nebo Danger.
Určitě se najde nemálo těch, kteří budou hlásat, že jim někdo chybí a některé postavy by tam vůbec být nemusely, ale v případě podobných her prostě není možné uspokojit výběrem hrdinů a padouchů všechny.
Dohromady jsou aktuálně dostupné nějaké dvě desítky hratelných jedinců s tím, že v budoucnu bychom se měli dočkat minimálně dalších čtyř v rámci DLC.
Rozhodně příjemnou zprávou je, že jsou bojovníci dostatečně rozmanití, aby to nevypadalo, že tvůrci nabídli podobné bijce jen s trošku jiným vzhledem. A samozřejmě se sází na to, že takový Hulk je výrazně silnější než Deadpool, ale ten je zase rychlejší. Naštěstí neplatí, že by určité postavy byly výrazně a možná až neférově lepší než jiné.
Kdo jsou Elders of the Universe?V příběhu Marvel Tōkon: Fighting Souls hrají důležitou roli takzvaní Elders of the Universe. A pokud netušíte, o koho jde, tak je to skupina mocných (často morálně velmi flexibilních) bytostí, kteří mají několik věcí společných. Zaprvé jsou dlouhověké, zadruhé jsou posledními zástupci své rasy, zatřetí každá z nich disponuje mocí pramenící ze zbytků energie, která vznikla během velkého třesku a začtvrté je většina z nich něčím posedlá. Například Champion, který je jednou z výrazných postav v Marvel Tōkon, je expertem na bojová umění a zoufale hledá někoho, kdo by pro něj byl důstojným protivníkem. Dočkáte se i Promotérky, což je pro změnu dáma, která fanaticky touží pořádat nejepičtější akce v celém vesmíru. Ve hře se mihne například i Collector. Ten neustále rozšiřuje svou sbírku složenou z různých artefaktů a živých bytostí. Elders of the Universe se objevili i v Marvelovském filmovém universu (konkrétně Collector, Grandmaster nebo živoucí planeta Ego) a nepochybujeme, že se některých z nich dočkáme znovu, případně budou v hrané podobě představeni další členové této mocné skupiny. |
Jistě, některé se ovládají o něco jednodušeji a jsou vhodnější pro začátečníky, ale není to tak, že by najednou všichni chtěli hrát třeba za Wolverina, protože ten ostatní rozseká bez mrknutí oka.
Pro týmové hráče
Po vzoru mnoha jiných žánrových kolegů se i v tomto případě vsadilo na poměrně přístupné ovládání, kdy se s pomocí jen pár tlačítek dají provádět nesmírně působivá komba (samozřejmě je možné i přepnout si ovládání, které není tak automatizované). A stejně jako u konkurence však platí, že jen zběsilé bušení do ovladače vám často stačit nebude.
Hra totiž nabízí komplexní herní mechanismy, kdy je k dispozici nemalé množství speciálních úderů – je tak důležité zvažovat, kdy a co použít, zda čerpat speciální energii na epický útok v danou chvíli nebo ještě vyčkat, případně zda použít několik méně účinných unikátních úderů nebo vsadit na jeden devastující, který však vyčerpá ukazatel energie. Během střetů můžete také plnit bonusové úkoly, které vám poskytnou určité výhody.
Další rovinu strategizování přidává i to, že jde o týmovou bojovku. Nejste vysloveně nuceni, abyste neustále sázeli na asistenci vašich spojenců nebo je během bitek střídali. Ostatně to, že mají všichni čtyři jen jeden společný ukazatel životní energie, a to, že v některých módech se spolubojovníci zpřístupňují během střetů až postupně, by možná mohlo svádět k tomu, že budete sázet jen na jednoho hrdinu nebo padoucha. Ale to by byla škoda.
Hra obsahuje mnoho způsobů, jak využít přítomnost spojenců ve svůj prospěch. Lze je povolat jen na chvíli, zapojit je do různých komb nebo se s nimi prohodit, pokud je například výhodnější proti aktuálnímu rivalovi vsadit na rychlejší postavu a ne pomalou, ale odolnou. Navíc je velmi efektní a správně komiksové, když se na obrazovce před vámi najednou prohánějí dva čtyřčlenné týmy.
Bacha na syndrom karpálního tunelu
Je to někdy nesmírně chaotické, dění před vámi je mnohdy plné různých explozí, barevných efektů a dalších laskominek. Vaše oči nebudou vědět, na co se dřív zaměřit. A nebudete mít obvykle moc prostoru se zorientovat.
Marvel Tōkon je hodně dynamickou hrou, a to i na poměry bojovek. V tomto případě obvykle neuspějete s opatrnějším přístupem a dlouhým zvažováním každého svého kroku. Naopak budete motivováni k tomu, abyste byli silně proaktivní a řeknu to asi takhle, u málokteré hry mě po chvíli hraní tak bolely prsty a zápěstí.
Opravdu je nezbytné nenechat protivníka vydechnout a zavalovat ho útoky, jinak si na vás smlsne.
To platí speciálně pro příběhový mód, který obsahuje celkem pět kapitol, kdy je každá věnována jinému týmu. Než se začnete radovat, všechny kapitoly mají podobnou (a trochu neoriginální) zápletku o mocné bytosti, která touží po pořádné výzvě, ale samozřejmě příběh jako takový se v každé kapitole liší, což je očekávatelné, když se točí kolem různých skupin.
Pracuje se s podobným receptem – nejdříve se začne skládat tým, kdy jednotliví členové bojují mezi sebou, následně se utkají s jinými skupinami a pak je čeká finální boss.
A nutno říct, že je hra na poměry bojovek až překvapivě „ukecaná“. Momenty mezi bitkami jsou prezentovány obvykle jako komiksové stránky a objeví se spousta bublin s textem. Milé však je, že je v nich spousta odkazů na různé komiksy, filmy nebo seriály.
To platí i pro arény. Pokud budete mít čas (a jak jsme si ujasnili, toho moc nebude), zkuste se rozhlédnout, uvidíte různá menší či větší pomrknutí na fandy komiksů a rozhodně si cením toho, že jsou arény několikaúrovňové (během soubojů obvykle dojde k vystřídání prostředí hned několikrát), vizuálně velmi přitažlivé a jak bylo řečeno, potěší komiksové fandy. Například jednou z nich je škola Profesora X s tím, že nejdříve před ní bojujete ve dne a na pozadí stojí někteří z legendárních X-Menů a následně se den změní v noc, objeví se jiní X-Meni a také obří robotičtí lovci mutantů Sentinelové.
Musím říct, že jednotlivé arény jsou z většiny opravdu nádherné a užíval jsem si je. Ostatně, vizuálně je Marvel Tōkon propracovanou záležitostí. Modely postav vypadají skvěle, speciální údery taktéž a obvykle jsou natolik bombastické, že vám u nich bude hrozit epileptický záchvat.
Je pravda, že hra v určitých aspektech kombinuje „západní“ komiksový styl s manga nádechem, a to nemusí být šálkem kávy pro každého, ale já jsem tomu přišel na chuť poměrně rychle.
Ocenit musím i zvukové efekty, hudbu (která je stylově velmi rozmanitá) a dabing. Potěší i maličkosti jako to, že během soubojů nejsou některé hlášky postav univerzální, ale jsou přímo mířené na konkrétního protivníka.
Nejen pro fandy multiplayeru
Některé bojovky tak trochu kašlou na hráče, kteří preferují Single Player obsah, ale Marvel Tōkon ne. Příběhová kampaň je poměrně rozsáhlá (byť se určité dějové prvky opakují), nechybí další různé módy pro „samotáře“ od klasického porážení počítačem ovládaných protivníků přes Survival až po Arcadia Rumble, kde ovládáte miniaturní avatary postav v rozsáhlých 3D arénách, sbíráte body vylepšující vaše bojovníky a následně se dočkáte klasických bitek.
Tento mód je dostupný i pro multiplayer, který dál obsahuje běžné položky jako například hodnocené a nehodnocené zápasy a nechybí ani lobby. V tomto ohledu je nabízen zlatý standard, jinak řečeno v podstatě vše, co potřebujete.
Jsou tu nějaká ale?
Před samotným hraním se ke mně donesly až hororové zprávy o nedoladěnosti PC verze, ale já si naivně říkal, že se mě to s PS5 Pro netýká. Hned na začátku mi však zamrzl úsměv na rtech.
Hra se dostala do „nekonečné“ smyčky, kdy jsem zvolil jazyk, hra se restartovala a opět se objevila volba jazyka a znovu a znovu a znovu. Podle všeho šlo o problém s tím, že Marvel Tōkon nebyl schopen hráče informovat o tom, že dál stahuje potřebná data ke spuštění (byť se hra tvářila, že je kompletní).
To byl naštěstí jediný problém, se kterým jsem se během hraní setkal. Výrazného kolísání snímkování jsem si nevšiml, žádné „záseky“ se nekonaly, online multiplayer také fungoval bez výrazných komplikací. Tedy, to platí v případě, že nebudete mít aktivní crossplay s PC hráči. Pokud ano, je pravděpodobné, že souboje nebudou probíhat zrovna jako po másle a nebudou vždy zrovna plynulé.
PC verze má hodně bolístek a lidé v diskusích svou nespokojenost dávají najevo. Pokud jde o mě, tak mohu PS5 verzi hlavně chválit, jako fanda komiksů i bojovek jsem si hraní opravdu užil a čas od času se mi vybavila klasická hra X-Men: Children of the Atom, což je podle mě důkazem toho, že je Marvel Tōkon opravdu zábavný.
To ovšem neznamená, že nemám určité výhrady. Jak už jsem naznačil, někdy se toho děje tolik, že je prostě nemožné, abyste se v tom zorientovali. Hromada postav, explozí, pestrobarevných efektů, v takových případech nepůjde ani tak o váš bojový um, ale o štěstí.
Nepotěšilo mě ani to, že někdy umělá inteligence neustále opakuje to samé kombo, což není zrovna povedená taktika. A byť jsem tvrdil, že rozdíly mezi postavami nejsou tak výrazné, aby některé byly neférově lepší než jiné, tak je pravda, že jsem narazil na několik bojovníků, jejichž komba se také dala opakovat neustále dokola a počítačem ovládaný protivník měl velké problémy, aby tomu dokázal čelit.
Není to vysloveně tragické, ale určité dopilování by to asi ještě chtělo. Jinak asi nemám žádnou větší výhradu a pokud jste milovníci Marvelu nebo prostě jen zábavných bojovek, nemáte moc důvodů váhat (což neplatí pro PC hráče).
































