Sobota 27. listopadu 2021, svátek má Xenie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 27. listopadu 2021 Xenie

RECENZE: Mario & Sonic at the Olympic Games Tokyo 2020 nenaplnil ambice

  15:30
Sportovní disciplíny a hříčky s ikonami Nintenda (Mario) a Segy (Sonic) měly letos v rámci další herní olympiády větší ambice. Lákadla v podobě příběhového a retro režimu však nedokážou přebít jejich kolísavou úroveň.
65

Mario & Sonic at the Olympic Games Tokyo 2020

Platforma: Switch
Výrobce: Sega

  • Vtipné prolnutí příběhového a retro režimu
  • Některé hry jsou fajn
  • U řady disciplín zbytečně komplikované ovládání
  • Kolísavá kvalita disciplín a hříček

Herní karta

Pokud jste hráli některou z Olympiád ze série Mario & Sonic, víte, že nikdy nešlo o vyloženou pecku. Celkem sympatická kolekce jednoduchých hříček nikdy nehrála vyšší ligu, ale pobavila, a to zejména v lokálním multiplayeru. Tvůrcům se nikdy nepodařilo u všech disciplín vyladit ovládání tak, aby bylo intuitivní, rychle pochopitelné a zábavné. V podstatě to samé platí i o aktuálním kousku Tokyo 2020, který láká na příběhový a retro režim.  

Fotogalerie

Příběh je celkem vypečený. Tajemná konzole vcucne Maria, Sonica a úhlavní nepřátele Bowsera a Dr. Eggmana do sebe. Objeví se tak v počítačové hře, což je shodou okolností Olympiáda v Tokiu v roce 1964. Cíl je jasný: zachránit naše oblíbené hrdiny i padouchy. Během kampaně se tak střídají pasáže z roku 2020 s rokem 1964, čemuž odpovídá i stylová retro grafika.

Příběhový režim jsem dokončil za necelých pět hodin a podle očekávání nejde o nic jiného, než postupné absolvování všech disciplín a deseti doplňujících hříček. Maskováno je to ovšem vtipně: ve stylu starých her se pohybujeme po bodech na staré i nové mapě Tokia, přičemž v rámci každé lokality se pak lze volně pohybovat. Očekávejte celkem četné rozhovory a sem tam nějaký vtípek.

Moc se mi líbí přítomnost kvízových otázek, které se týkají buď olympiády a disciplín jako takových nebo mytologie jednotlivých herních postav. Funguje to tak, že se zobrazí téma s otázkou a po stisknutí tlačítka i odpověď. Nalezené otázky se pak zpřístupní i přímo v menu. Stojany s otázkami jsou přitom rozeseté po staré i nové mapě Tokia, objevujete je tedy postupně během hraní. Je to drobnost, ale potěší.

Mario & Sonic at the Olympic Games Tokyo 2020

Mario & Sonic at the Olympic Games Tokyo 2020

Kvalita disciplín je kolísavá, od příšerných přes průměrné po pár celkem dobrých. K tomu ještě záleží, kterou z ovládacích metod (výběr je před spuštěním každé hry) zvolíte. Nemusíte totiž jenom drtit tlačítka, ale ke slovu přijde i pohybové ovládání, a to nejenom s jedním ovladačem Joy-Con, ale i s dvojicí. Stejná disciplín tak může při jednom způsobu ovládání bavit a při druhém nudit.

Já si třeba oblíbil pohybové ovládání lukostřelby, kdy se jedním ovladačem natahuje tětiva a druhým zaměřujete. Bavilo mě celkem i nové karate a nakonec i surfování. Ale jezdectví, volejbal, džudo či kánoe vůbec. 

Znáte odpověď?

Mario & Sonic at the Olympic Games Tokyo 2020

Mario & Sonic at the Olympic Games Tokyo 2020

Mario & Sonic at the Olympic Games Tokyo 2020

Mario & Sonic at the Olympic Games Tokyo 2020

Co se Dream verzí týče, Racing připomene 3D Sonica říznutého Mario Kart, Shooting využije gyroskop, ale je celkově slabší záležitost a Karate přidává herní nadstavbu v podobě přebarvování podlahy. Z bonusových deseti hříček, které si odemykáte v příběhovém režimu, mě pobavilo retro střílení s letadélkem či stealth akce. Ale je to zábava na chvilku, nic, co byste chtěli drtit pořád dokola. 

Když mě nějaká disciplína nebaví, je to hlavně kvůli ovládání. Hra vám sice celkem jasně řekne, co a jak dělat, jenže není ani z poloviny tak intuitivní jako třeba hříčky u Super Mario Party. Často je naopak zbytečně komplikované, a i když se naučíte správnou posloupnost toho, co mačkat, otáček či nemačkat, chybí i po vizuální stránce trochu onen uspokojující pocit z toho, co postava dělá.

Mario & Sonic at the Olympic Games Tokyo 2020

Mario & Sonic at the Olympic Games Tokyo 2020

I to je jeden z důvodů, proč jsem u rodiny neuspěl. Každý chvilku zápolil s ovládáním, ale nakonec se mnou nikdo nechtěl hrát, protože je to zkrátka nebavilo. Přitom něco jako party potenciál by měl být jeden z pilířů hry. Samozřejmě je u i online, žebříčky, před vydáním se mi podařilo pár zápasů absolvovat. Už teď se ukázalo, že u některých disciplín bude zřejmě problém najít hráče, neboť se vyprofiluje jen pár nejzábavnějších.

Mario & Sonic at the Olympic Games Tokyo 2020 tak kráčí ve šlépějích předchůdců. Co se obsahu týče, není to špatné. Sega by už ale konečně měla začít pilovat ovládání. Nehraje se to špatně, ale mohlo by to být o dost lepší. Ostatně zkuste demo na eShopu. 

Autor:

Hodnocení hry

Redakce

65 %

Čtenáři

65 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 29 čtenářů

Témata: Sega, Nintendo, Tokio
  • Nejčtenější

Henry Cavill je král nerdů. Barví figurky, staví počítače a hraje na hard

Oblíbený britský herec Henry Cavill, který už ve svých filmových rolích ztvárnil třeba Supermana nebo zaklínače...

První mise v Mafii 2 měla být ohromná. A pak to tam nebylo, říká Dan Vávra

Úvodní mise ve hře Mafia 2, která se odehrává na Sicílii, byla mnohem velkolepější, než fragment, který se nakonec...

Fallout 3 vstává z mrtvých. Ten původní, zrušený

Fandové se snaží vzkřísit zrušený Fallout 3 z roku 2003, který vznikal pod kódovým označením Van Buren. Mát být...

REPORTÁŽ: Na vesnické LAN party se na vítězství nehraje

Premium I když to čistě z logistického hlediska už nedává příliš smysl, konají se tradiční LAN party dodnes. Sbalili jsme tedy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Smažte moji hudbu, prosí skladatel soundtracku k Destiny

Bývalý zaměstnanec studia Bungie Martin O’Donnell nasdílel na internet podklady ke svému oceňovanému soundtracku k...

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...

  • Další z rubriky

RECENZE: Elite Dangerous: Odyssey je odfláknutý přídavek za cenu plné hry

Rozšíření Odyssey vesmírného simulátoru Elite Dangerous slibovalo už tak komplexní hru rozšířit o další vrstvu....

RECENZE: V Tribes of Midgard musíte zajistit přežití vikinské vesnice

Sympatická směsice žánrů, která je sice zasazená do vcelku okoukaného prostředí, ovšem na zábavnosti jí to neubírá....

RECENZE: Oddworld: Soulstorm je depresivní, umí potrápit a stojí za to

Oddworld se vrací ve formě. Je náročný, temný a vizuálně podmanivý. Fandy původních her nezklame, ale jestli okouzlí...

RECENZE: Pobouřil Číňany a dva roky nešel koupit. Jaký je horor Devotion?

Tchajwanský horor Devotion způsobil před dvěma roky obrovský poprask. Vývojáři do něj nenápadně propašovali na první...

Jakub Vágner se oženil. S rybářkou Claudií si řekli ano na lodi

Populární rybář Jakub Vágner (39) se oženil. V sobotu po poledni si vzal svou německou přítelkyni Claudii, se kterou...

Neočkovaný herec Etzler je na kyslíku s oboustranným zápalem plic

Miroslav Etzler skončil s covidovou atakou a oboustranným zápalem plic v nemocnici. Své příznivce na sociálních sítích...

Světem se kvůli mutaci valí lavina výprodejů. Padají akcie, ropa i bitcoin

Kvůli nové mutaci koronaviru, která byla detekována v Jihoafrické republice, klesly v pátek asijské akcie nejvíce za...

Vítěz Slavíka Ztracený zpíval o znásilnění. Píseň stáhnu, omluvil se

Vítěz letošního Českého slavíka Marek Ztracený čelí kritice kvůli textu jedné z jeho starších písní. Výkonná ředitelka...

KOMENTÁŘ: Kterak raper Řezník přistřihl Českému slavíkovi křídla

Slavnostní ceremoniál Českého slavíka nejspíš na nějakou dobu rozvíří debaty o stavu české populární hudby – je-li...