Středa 5. srpna 2020, svátek má Kristián
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 5. srpna 2020 Kristián

Mario Party 8 - fádní večírek

  12:00aktualizováno  12. srpna 3:02
Léto je ideálním obdobím k pořádání nejrůznějších večírků a party a moc dobře to ví i instalatér Mario. Jeho pozvání jsme přijali již poosmé, ale více než zajímavé zážitky teď řešíme spíše kocovinu.

Mario Party 8 Jelikož se osobně neřadím k vášnivým příznivcům série Mario Party, přivede mě jakékoliv setkání se hrou z této řady zcela spolehlivě vždy na jednu a tu samou myšlenku. Mezi hráči je stále poměrně dost rozšířen názor, že Nintendo své hry strašně recykluje, k čemuž docela svádí i skutečnost, že mnoho her z jejich produkce nese nejen v názvu jméno nejslavnějšího herního maskota Maria. Každý, kdo se o videohry zajímá podrobněji sice ví, že to zdaleka není úplně pravda, nicméně když už nic, tak odpůrci Nintenda mají v rukou pořád jeden velmi silný trumf. A ano, je to právě série Mario Party, jejíž koncept se prakticky nezměnil od prvního dílu, a to k nám již před časem dorazil díl osmý.

Upřímně řečeno, mám sto chutí napsat, že Mario Party 8 je pořád to samé co několik předchozích dílů na GameCube a že jediným rozdílem je implementace nového ovládání prostřednictvím pohybového senzoru uvnitř wiimote, ovšem to by nebylo úplně fér, protože zase až tak špatně na tom osmý díl není. Každopádně stejně jako v předchozích případech je potřeba mít v prvé řadě na mysli, Mario Party 8 že singleplayer je zde vyloženě jen do počtu, aby se neřeklo, že bez bandy kámošů tuto hru nejde hrát. Ovšem je nad slunce jasnější, že pokud nedotáhnete alespoň jednoho dalšího hráče, tak vám hra rozhodně nenabídne nic, kvůli čemu byste před obrazovkou probděli noc s ovladačem v ruce.

Docela fajn jsou ale zdejší možnosti taktizování.

Základní myšlenka hry je taková, že vás uvrhne na některou ze zdejších hracích desek, jejímž prostřednictvím se snaží simulovat deskovou hru. Před každým tahem nejprve klasicky „vrháte kostkou“ a následně se posunete o daný počet políček. Účelem ale není doběhnout jako první do cíle, ale získat stanovený počet hvězdiček. To se děje zdánlivě různými způsoby, ale ve skutečnosti jde vždy o to samé. Hvězdy jsou vždy dostupné na některém z políček, ovšem získat je můžete pouze v případě, že v danou chvíli máte na kontě dostatečný počet mincí. Primárně je tedy potřeba syslit mince a při tom se tak nějak Mario Party 8 rozumně držet na dostřel soupeřům.

Mince lze získat za kde co, třeba již jen za to, že váš tah skončí na modrém políčku. Pokud ale skončí na červeném, tak naopak nějaké zlaťáky ztratíte. Cestou lze ale narazit i na bonusové krychle, kde si můžete nalosovat pár bonusových mincí, ovšem v prvé řadě jsou zde speciální políčka, na nichž se spouštějí minihry. Ty jsou dvojího druhu: pro jednoho a pro více hráčů. V prvním případě se minihry účastníte pouze vy, respektive pouze vaše postavička, v případě druhém soupeříte s ostatními. A pokud jste úspěšní dostanete možnost házet šipkou do rotujícího terče, což je vlastně pouze jiný způsob losování, kolik mincí za úspěch získáte, případně kolik jich zároveň uzmete soupeřům. A pro úplnost ještě dodejme, že se na hracích deskách vyskytují i políčka Donkey Konga (kladné bonusy), která se po aktivaci mění na políčka Bowserova (záporné bonusy).

Nijak zvlášť bohužel neuchvátí ani grafické zpracování.

Mario Party 8 Bohužel se ale první vady na kráse objevují již v samotném návrhu tohoto „deskového systému“, kdy tím největším „podrazem“ je skutečnost, že když se hra již blíží ke konci, tak dostane hráč, jenž aktuálně prohrává, zcela nepochopitelně možnost vylosovat si bonus, který mu má pomoci situaci ještě zvrátit. V drtivé většině případů je to samozřejmě v celku k ničemu, protože když jste někde okolo začátku hrací desky a vylosujete si bonus v podobě dvacítky zlaťáků, tak vás to skutečně nikam neposune, ale když se náhodou zadaří, tak to dokáže slušně naštvat, zvláště když máte v danou chvíli vítězství na dosah.

Docela fajn jsou ale zdejší možnosti taktizování. Jednak bývají na deskách křižovatky, na nichž si můžete volit trasu, ale v prvé řadě se cestou sbírají bonbóny (mimochodem, kdo dokončí singleplayerový režim, získá jako hlavní cenu nálož bonbónů na celý rok, hehe), které zde fungují jako power-upy. Největšího využití jistě naleznou ty „odrůdy“, které soupeřům uberou nebo ukradnou nějaký slušný počet mincí. Sranda je ale v tom, že si power-upy vybíráte Mario Party 8 ještě před vržením kostkou a mnohdy platí pouze na soupeře, které daným tahem minete. Pokud tedy máte Waria o pět políček před sebou a následně „hodíte“ dvojku, tak váš drahocenný power-up vyjde zcela vniveč, což sice taky dokáže naštvat, ale pokud jste v ohrožení, tak to naopak škodolibě potěší. Jsou zde ale i bonbóny, které vás přemístí na políčko některého ze soupeřů a podobně. Dodává to navíc hře vcelku slušnou dávku napětí. Bohužel ale pouze v případě, že hrajete ve čtyřech lidech, protože pokud je počet hráčů nižší, tak se teoreticky na hrací ploše nemusíte vůbec potkat.

Nabídka miniher je již tradičně bohatá, ale upřímně řečeno, že by tady byly kdovíjaké pecky, to se říci nedá. Pochopitelně jsou zde kousky, které jsou lepší než jiné, ale to do značné míry záleží spíše na vkusu jednoho každého hráče. Budete zde tedy třeba razítkovat lejstra, zdobit dorty, střílet mimozemšťany nebo házet míče do koše. Je ale cítit, že jejich tvorba a výběr byly ovlivněny v prvé řadě tím, aby se do hry zapojily pohybové senzory. Pokud ale hledáte právě nějaký soubor miniher, doporučili bychom spíše WarioWare: Smooth Moves, kde se jedná Mario Party 8 sice spíše jen o mikrohry, ale zato se na vás valí pod tlakem a není třeba se zaobírat čímkoliv jiným jako například pobíháním po herní desce. I když faktem je, že jsou v jednom ze zdejších režimů minihry dostupné i samostatně a je zde i několik samostatných kousků, na které při pobíhání po desce nenarazíte.

Nijak zvlášť bohužel neuchvátí ani grafické zpracování, které se sice nese v klasickém nintenďáckém duchu, ale rozhodně se dá říci, že i s výkonem Wii se dalo udělat více. Často je totiž grafika tak nějak podivně hranatá a místy i zubatá – zkrátka a dobře, rozhodně šlo udělat víc.

Učinit v tomto případě jednoznačný závěr ovšem není úplně jednoduché. Hra je totiž stejně jako její předchůdci určena v prvé řadě pro více hráčů a pokud

Klady a zápory

Plus Ve více lidech pořád docela sranda
Plus Nové minihry, nové ovládání

Mínus Stále prakticky to samé
Mínus Nepřesvědčivá grafika

je tato podmínka splněna, tak to docela funguje. Kupovat si ji ale pro účely singleplayeru rozhodně nedává žádný smysl, jelikož singleplayer končí v okamžiku, kdy ho jednou dokončíte. Navíc Mario Party 8 předvádí v podstatě to samé co přinejmenším dva poslední díly pro GameCube, které jsou zcela jistě k mání za mnohem lepší cenu (snad se ještě někde dají sehnat i u nás). Takže pokud nutně nepotřebujete, aby u vás doma partička lidí zuřivě máchala rukama, klidně si nadále vystačíte s některým z předchozích dílů. Pokud jste ale se sérií Mario Party dosud neměli nic do činění, klidně si k hodnocení přičtěte i 20%. Samozřejmě pouze v případě, že vás koncept souboru miniher neodpuzuje sám o sobě.

Základní sestava

První hra ze série objevila na Nintendu 64 v roce 1999 (v Japonsku v roce 1998) a jednalo se tehdy o poměrně svěží záležitost, která byla kladně přijata i přesto, že zde bylo přítomno pouze 6 postaviček – Mario, Wario, Luigi, Donkey Kong, Yoshi a Peach. Jejich počet se s každým dílem zvyšoval až dosáhl ve čtvrtém dílu počtu 14 postav, což je stejně jako v aktuálním Mario Party 8. Sestava se ale průběžně alespoň částečně měnila, ačkoliv základ zůstával vždy víceméně beze změn. Proto je ale poněkud překvapující, že Donkey Kong se v hratelné formě objevil naposledy v pátém dílu. V nejnovějším osmém dílu pak svou premiéru slaví Blooper a Hammer Bros.

Mario Party 8
Výrobce/Vydavatel Nintendo/Nintendo
Platforma Wii
Multiplayer: 2-4 hráči
Vibrace/Analog: ano/ano
Paměťová karta: 1 blok
Verdikt: Pořád docela fajn zábavka pro více lidí, ale zkrátka je to uz poosmé to samé a nijak zvlášť to nevytrhnou ani nové ovládací možnosti.
Hodnocení: 63% (info)

Témata: Slunce
  • Nejčtenější

Vývojáři přitvrzují. V chystaných hrách budeme jíst děti a navštívíme orgie

Již zanedlouho se dočkáme rovnou dvou nebývale explicitních hororů, které bez skrupulí kombinují erotiku a brutální...

RETRO: Polda za svůj úspěch vděčí jen dabérům, popularitu si nezasloužil

I po dvaadvaceti letech od svého vydání má u nás adventurní série Polda spoustu fanoušků a příští rok bychom se dokonce...

Po pěti letech od vydání hráči odemkli tajný konec Metal Gear Solid 5

Fanouškům skvělé plížící hry Metal Gear Solid 5 se povedlo zlikvidovat všechny nukleární zbraně v herním světě. Sice...

Americká armáda zkoušela verbovat hráče přes Twitch, skončilo to fiaskem

Snaha americké armády přilákat do svých řad i hráče počítačových her se příliš nepovedla. Kvůli nešťastné zvolené formě...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pět nejočekávanějších her, které vycházejí v srpnu

Herní sucho pomalu končí a srpen slibuje několik titulů, od kterých si toho mnohé slibujeme. Největší radost budou mít...

Tajemství zlatých adres. Pražská vila za půl miliardy je na prodej

Premium Mohutná, ale v rámci okolní zástavby celkem nenápadná cihlová stavba v srdci diplomatické čtvrti pražské Bubenče je...

Kůže je zrcadlem vnitřních chorob, říká lékař. Jaké nemoci může ukázat?

Premium Vyrážka s pupínky, puchýřky i problémová pigmentová znaménka dokážou pěkně znepříjemnit život, ale mohou být také...

Jak se dělá byznys za miliardy. Agent Paska o přestupu Součka i dalších

Premium Jak se zrodil rekordní přestup záložníka Součka do Anglie? Kam asi tak půjde střelec Schick? Co očekává od zázračného...

  • Další z rubriky

RECENZE: MediEvil je zbytečný remake plný nedotažeností

Další klasický titul MediEvil se dočkal remasterované verze, respektive remaku. Jde o sentimentální záležitost, která...

RECENZE: Odboj proti nacistům v Through the Darkest of Times spíše nudí

Poměrně zajímavý koncept života odbojáře v nacistickém Německu v titulu Through the Darkest of Times je provázen dobře...

RECENZE: War Thunder je snem všech milovníků vzdušných bitev

War Thunder uspokojí více i méně náročné piloty. A nadchne technickým provedením.

RECENZE: Remake Destroy All Humans! je stejně tak praštěný jako originál

Patnáct let stará akční adventura Destroy All Humans! se dočkala moderní grafiky, jinak zůstalo vše při starém. Obstojí...

Škoda dostane šéfa s úkolem zabránit, aby značka dotírala na VW a Audi

„Není nám k ničemu, když se Škoda vyvíjí ke třetí prémiové značce v rámci koncernu,“ prohlásil v rozhovoru publikovaném...

Díky, že létáte se SpaceX. Loď Crew Dragon úspěšně dopadla do moře

Američtí astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley úspěšně absolvovali nedělní návrat z Mezinárodní vesmírné stanice...

Zemřela manželka Jiřího Krampola, měla dlouhodobé zdravotní problémy

Ve věku 59 let zemřela Hana Krampolová, manželka herce Jiřího Krampola. Dlouhodobě se potýkala se zdravotními problémy.

Nové zuby mám z Turecka. Zákrok byl psychicky náročný, říká pornoherečka

Česká pornoherečka Daisy Lee si zaletěla do Turecka pro nové zuby. Zákrok, který podstoupila na tamější klinice, ji prý...

Pokutu za přespání v karavanu dohnal Němec až k soudu

Nocování na parkovišti v obytném autě se v Německu může dosti prodražit. Své si zažil jeden turista s karavanem, který...