Vůbec to nevypadá, že konzole Switch brzy oslaví osm let od svého vydání, Nintendo nás totiž letos zásobuje novými hrami s neuvěřitelnou kadencí. V srpnu vyšla mysteriózní detektivka Emio – The Smiling Man: Famicom Detective Club, v září špičková nová Zelda: Echoes of Wisdom, v říjnu nejrobustnější díl Super Mario Party s podtitulem Jamboree a v listopadu hlásí návrat RPG série Mario & Luigi. Ano, i po stránce RPG už jsme poměrně saturováni, nicméně loňský Super Mario RPG a letošní Paper Mario: The Thousand-Year Door Remake jsou „jen“ remaky, zatímco Mario & Luigi: Brothership je úplně nová hra. A pokud vynecháme remaky, od vydání posledního regulérního dílu (Paper Jam na 3DS v roce 2015) uběhlo téměř deset let.
 |
Mario & Luigi: Brothership je tentokrát tradiční isekai. Luigiho pronásleduje v Houbovém království roj vos, Mario ho zachrání, když tu náhle se objeví portál a jsou přeneseni do jiného světa. Jmenuje se Concordia a jak asi tušíte, s tímto světem není něco v pořádku. Býval to jeden velký kontinent, který napájel energií ohromný strom uprostřed. Poté, co uvadl, se celý kontinent otřásl a rozdělil na mnoho malých i velkých ostrůvků.
Hráči se brzy po přistání v novém světě seznamují s Connie, která na centrálním ostrůvku Shipshape Island zasadila nový strom. Přesněji řečeno, je to ostrov a zároveň i plující loď. A na nás hráčích je, abychom objevili ztracené ostrovy a posléze je zpět připojili. Každé takové dobrodružství začíná výstřelem z obřího děla, což je způsob, jak se na ně dvojice našich hrdinů dopravuje. A samozřejmě je v tom ještě něco trochu víc.
Každý ostrov je zpracován v jiném stylu, nicméně společným jmenovatelem je vždy nějaký problém, který musíme vyřešit. V podstatě vždy je to kombinace enviromentální hádanky, soubojů, hopsání a nějakého toho dialogu. Na již dokončené ostrovy se budete ještě vracet, a to jak v rámci příběhu, tak vedlejších úkolů.
Navíc se na nich po připojení k Shipshape Island zpřístupní nové oblasti, případně se na některé místa propracujete s později naučenou schopností. Takže ano, hra nese i určité prvky metroidvanie. Abych nezapomněl, dám vám jednu velmi dobrou radu zdarma. Hned od začátku aktivně sbírejte takzvané Sprite Bulbs. Hra vám poměrně dlouho neřekne, k čemu jsou (a já také ne), ale budou se vám velmi hodit.
Mario & Luigi: Brothership
Mario & Luigi: Brothership
To vše se odehrává ve fantastické, pestrobarevné grafice, kdy máte místy pocit, že nehrajete hru, ale sledujete nějaký animák. Těch animací navíc je až nečekaně velké množství, přičemž přechody mezi filmečky a hrou v podstatě splývají. Všechna čest, jakou parádu se podařilo ze stařičkého Switche ještě vytáhnout. Hra cílí klasicky na 30 fps a byť občas k nějakým mírným propadům dochází, pocitově je na tom lépe než zářijová Zelda: Echoes of Wisdom.
Po hlavě kladivem
Nedílnou součástí série jsou rytmické souboje na tahy, které budou fanouškům série důvěrně známé. Ale kolik vás, veteránů, dnes ještě je, že? Mario a Luigi mají každý vyhrazené vlastní tlačítko – Mario A a Luigi B. Když například u Maria vyberu útok skokem na hlavu, musíte stisknout ve správný okamžik A, pak B, když se odráží Luigi a nakonec zase A, aby Mario zasadil finální úder. U Lugiho to funguje stejně, jen s prohozenými tlačítky. Cílem je samozřejmě vystihnout ten správný moment, díky čemuž způsobíte maximální množství zranění.
Předpokládejme, že už jste trochu dál ve hře a máte i druhou základní zbraň – kladivo. To funguje na stejném principu. Oba útoky mají svoje pravidla – například kladivem nedosáhnete na létající nepřátele, zatímco těm, kteří mají na hlavě bodliny, nebudete chtít skákat na hlavu.
Mario & Luigi: Brothership
Mačkat tlačítka v ten správný moment se hodí (respektive je to nutnost) i při obraně, takže třeba když na vás něco hodí, přeskočíte to, nebo když se přiblíží na dosah, majznete ho kladivem. Háček je v tom, že každý nepřítel má více možností toho, co provede, takže musíte být stále ve střehu, který útok ze svého arzenálu zvolí.
Některé útoky cílí na oba bratry, takže nějaké ty omyly, kdy zmáčknete to druhé tlačítko, než jste chtěli, jsou naprosto normální. Na druhou stranu hra je fér a nevyžaduje pekelně přesné reakce. To ovšem neznamená, že se občas nepotrápíte. Navíc stačí drobné vyrušení, kdy na vás doma někdo zavolá, vy se ohlédnete a rázem jste prošvihli úhybný obranný manévr, a přišli tak o kus života. Mačkání tlačítek v tom správném rytmu vás totiž čeká i mimo bitky.
Ale zpět k akci. Oba bratři se naučí ještě společné útoky, ve kterých je – překvapení – také nutné odmačkat ta správná tlačítka. Souboje jsou zábavné a vždy potěší, když se podaří provést precizní útok či naopak odražení útoku. Přesto jsem měl místy pocit, že by to potřebovalo něco navíc. Zejména když jsme se vrátil na již zdolaný ostrov a musel (nepřátelům se dá vyhnout, ale znáte to, někdy jsou jak magnet) bojovat se slabšími soupeři, přišlo mi to už trochu otravné. Sice jsem jim uštědřil pořádnou ránu, ale ještě ne takovou, abych je zničil na jeden útok.
Mario & Luigi: Brothership
Mario & Luigi: Brothership
Naštěstí v ten pravý čas přišla záchrana. Jmenuje se Battle Plugs a umožní po omezený čas používat různé dodatečné schopnosti. Například Auto Mushroom automaticky použije léčivou houbu při nízkém počtu životů, zatímco Kaboom Attack při perfektně provedeném úderu zraní i nepřátele v okolí. Výborné je, že efekty se kombinují, takže když skrze Kaboom Attack zraním více soupeřů, tak s použitím Suprise Iron Ball spadne na všechny zasažené ještě železná koule s ostny. Zástrčky je možné používat podle libosti, takže například na ostrově, kde čelíte zejména leteckým útokům, použijete Anti-Flying Specialist, který garantuje kritické zásahy proti létajícím nepřátelům. To je ovšem jen začátek, další si zpřístupníte průběžně během celé hry. Každopádně toto byl ten prvek, který hra potřebovala, aby nakopla přeci jen trochu repetitivní souboje.
Další novinka se jmenuje Luigi Logic, což je dobrý nápad, jak si poradit v nějaké herní situaci. Mimochodem, funguje to i u některých bossů, což vede k tomu, že mu uberete citelné množství zdraví. Bratři spolu musí spolupracovat i při řešení hádanek, kdy jeden zůstane u přepínače, zatímco druhý jde do akce. Naučí se také nové schopnosti, které jim pomáhají zdolávat překážky. Některé věci také lze automatizovat, třeba společné vytahování tuřínů ze země se neomrzí.
Co se RPG prvků týče, levelování probíhá automaticky, nicméně vždy po určitém počtu získaných úrovní si lze vybrat atribut, který se bude více prohlubovat. Samozřejmostí je získávání lepší výbavy, když zatímco u například u kladiva jednoduše upřednostňujete maximální sílu, u dalších slotů to může být dodatečný efekt – třeba malé léčení po provedení útoku. Léčivé houby budete používat často, stejně jako doplňování energie.
Mario & Luigi: Brothership
Co se záporů týče, žádný vyložený na mysli nemám. Občas mi přišly repetitivní některé souboje, ale to se novým prvkem skoro vyřešilo. Když mě začalo otravovat, že se loď pohybuje moc pomalu a já musím počkat, než si obepluje svůj okruh a já znovu narazím na objevený ostrov, přišlo také řešení. Jediné, co mě vyloženě mrzí je, že hra nemá české titulky. Myslím totiž, že toto dobrodružství by si mé děti velmi užili i sami. Ale rozumím, žijeme v malém rybníčku.
I přes tyto drobné výtky jsem velmi spokojený. Na Mario & Luigi: Brothership je jasně cítit, že je to hra z moderní éry, takže postupem času přicházejí vítaná ulehčení. Nemusíte tam a zpátky probíhat po celém ostrově, pomůže trubka, později se budete moci teleportovat na základní ostrov a podobně. Hra vsadila na takový ten tradiční lehký humor doplněný hláškami, které pochopí spíš ti starší. Neříkám, že jsem se smál na celé kolo, ale bavil jsem se. A to je to nejdůležitější. Mario & Luigi: Brothership zvládl tranzit na Switch fantasticky, takže pokud hledáte další akční RPG s oblíbenými postavičkami od Nintenda, budete se bavit i vy.
