Série Mafia se s novým dílem naposledy přihlásila o slovo před rokem. Prequel s podtitulem Domovina (The Old Country) je sice oproti starším dílům nesmírně lineární, ale hráčům to evidentně nevadilo. Užili si klasický mafiánský příběh s dobře napsanými postavami, nádhernou grafikou, umístěním do překrásně prosluněné Sicílie začátku dvacátého století a v neposlední řadě českou lokalizaci v podobě špičkového dabingu a titulků.
 |
Hra o sobě dala znovu vědět v listopadu loňského roku, kdy dostala bezplatný update, který přinesl nejen kosmetické věci jako nové obleky, černobílý filmový režim Cinema Siciliano, ale také foto režim umožňující vytvářet ty nejkrásnější screenshoty. To je funkce, kterou zejména my recenzenti oceníme. Update toho dodal mnohem víc.
Režim volné jízdy
Ať už šlo o nové zbraně, vozidla, koně, či ozdoby na přívěsky, které vylepšují schopnosti hlavního hrdiny, jímž je Enzo Favara. Největším přilepšením se ale jednoznačně stal režim volné jízdy, jenž nahradil předchozí a omezenější mód průzkum.
Mafia: The Omertà CollectionPokud jste nováčkem v sérii, nebude pro vás nic lepšího, než přijmout tuto nabídku, která se jen tak neodmítá. Tato kolekce totiž nabízí všechny díly série v Definitivní edici – tudíž v nejnabitější a nejlepší verzi se všemi DLC. Tak na co čekat, nováčku? Chceš se přidat k rodinnému byznysu? |
Ve volné jízdě jsou totiž přítomné výzvy, které v sobě kombinují úkoly typu závody, plížení i přestřelky s gangstery, kteří se k jejich neprospěchu rozhodli zkřížit cestu vašemu Donu Torrisimu. Za jejich plnění dostanete tvrdě vydřené dináry. Mafia: Domovina rozhodně není hra v otevřeném světě neboli sandbox.
Režim volné jízdy jí ale nalil no nádrže aspoň špetku svobody odkazující na předchozí díly, které byly opravdovými městskými akcemi. Prodeje Mafia: Domovina byly víc než uspokojivé, a tak nebylo úplným překvapením, že jsme se letos v červnu dočkali na Summer Game Festu oznámení DLC Muž cti. To přináší dvě příběhové kapitoly a další obsah pro volnou jízdu.
Intermezzo
Jelikož od vydání původní hry uběhlo dost času, nejspíš už víte, jak Enzův příběh skončil. Jestli ne, nevadí, my vám to nepráskneme. Dva nové příběhové přídavky jsou tzv. intermezza a obě se odehrávají v roce 1905 mezi pátou a šestou kapitolou hlavní hry. Vlastně, pokud si hru nyní pořídíte ve verzi Mafia: Domovina – Definitivní edice a budete ji hrát poprvé, ani vám moc nepřijde, že by tyto dvě kapitoly byly ve hře navíc.
Jsou tak velmi podobné, vlastně identické veškerému dalšímu obsahu ve hře. Jediné, co vám napoví, že jsou dodatečně navíc, je jejich přístupnost v menu – stojí totiž mimo hlavní hru. A čehože nového se dočkáme? Nového upřímně nic moc, jelikož jsou koncepčně svým pojetím všechny mise stejné jako ty, které už jste hráli a znáte. V roli Enza nejdřív půjdete po tom, kdo obírá Dona Torrisiho o jeho víno, následně se podíváte do stájí, kde se děje něco pofiderního se závodními koňmi.
Vítejte, Salieri!
Budete také vybírat výpalné atd. Narazíte prostě na úkoly, kterými se lze prostřílet. Dostanete se i k těm, kterými se lze prostřílet i proplížit. A také objevíte ty, kterými se lze jenom proplížit, a jakmile vystřelíte nebo jste spatření, je s vámi amen. Jde tedy o klasiku, kterou moc dobře znáte.
Tou největší novinkou, kterou Muž cti přináší, je chronologicky první přítomnost Ennioho Salieriho – postavy, kterou každý český hráč moc dobře zná jako Dona Salieriho z původní Mafie i jejího povedeného remaku aka Definitivní edice.
Zde je to nesympatický frajírek, který si o sobě dost myslí. Ani to moc nevypadá, že by ho Don Torrisi rád viděl. Ale Cesare, který, zdá se, vás nemá moc v oblibě, se s ním líbá na první dobrou. Jen pro poznámku, váš dozor a mafiánští bratři ve zbrani Luca a Cesare se v Muži cti taktéž dostaví.
Salieriho kšefty
Upřímně je přítomnost Salieriho vítaná, ale že by šlo o něco víc než jen pomrknutí po starších dílech, to vážně ne. Pokud se zaposloucháte pozorně do rozhovorů s ním, uslyšíte nějaké ty easter eggy, ale o nic významného nejde. Prostě Salieri je tu, tak berte, nebo nechte být.
Muž cti je DLC, které přidává nejenom dvě nové kapitoly, ale taktéž nový obsah do volné jízdy. Jsou to klasiky jako nové zbraně, vozy, skoky i sbírání plakátů hledaných neřádů.
Tím nejlepším jsou ale Salieriho kšefty. Mafián se schovává ve skladišti v místním přístavu, kam za ním můžete kdykoli dojet a přijmout nějaké to šmélo od něj. Dovezete mu jeho zcizené káry, sejmete nechtěné nepřátele, seženete zabavený chlast atd. Nové kapitoly zaberou zhruba dvě hodiny ke splnění, Salieriho kšefty a další úkoly ve volné jízdě přidají další dvě hodiny hratelnosti a zábavy. A to je za pořizovací cenu 239 Kč adekvátní.
Dabing je extratřída
Tím, co odlišuje Muže cti od ostatních DLC své kategorie, je opět famózní česká lokalizace, které vévodí dabing a sekundují titulky. Překlad je taktéž skvělý. I hlas samotného Ennia Salieriho je skvělý, propůjčil mu ho totiž Radovan Klučka, jehož hlas se do role víc než hodí. Zvlášť v tandemu s Enzem, kterého namluvil Oskar Hes.
Co se týče věcí jako grafiky, je potřeba ji znovu hodnotit? Mafia: Domovina jako hra celkově patří k tomu nejkrásnějšímu, na co se můžete během hraní koukat. Prosluněná Sicílie je famózní.
Tentokrát už jsem hrál na PlayStation 5 Pro a můžu dosvědčit, že to má své výhody. Hra totiž nabízí dvě možnosti zobrazení – výkon a kvalita. Výkon upřednostňuje to, co slibuje – framerate nad rozlišením. U PS5 Pro bude šplhat až k 70 fps, ale nikdy nebude plynulý a dočkáte se trhání a zpomalování. Pokud chcete rozlišení 4K, dostanete ho, ale framerate pojede kolem 50 fps a k šedesáti vystoupá jen výjimečně. I přesto jsem toto nastavení preferoval. Obdobné, avšak výrazně nižší hodnoty dostanete i na základní konzoli PS5. Tak co, vrátíte se do Sicílie?
