"Tři prsteny pro krále elfů pod nebem,
Sedm vládcům trpaslíků v síních z kamene,
Devět mužům: každý je k smrti odsouzen,
Jeden pro Temného pána, jenž dlí na trůně
v zemi Mordor; kde se snoubí šero se šerem.
Jeden prsten vládne všem, Jeden jim všem káže,
Jeden všechny přivede, do temnoty sváže
v zemi Mordor, kde se snoubí šero se šerem…"
Již mnohokrát vysvitlo slunce a již mnohokrát zapadlo. Spousta času uplynula od chvíle, kdy se Ten, kdo nese Prsten, vydal na cestu, na jejímž konci čeká záchrana světa anebo jeho zničení. Malý hobit Frodo a jeho přátelé hodlají podruhé v řadě vybojovat svůj životní zápas se zlem v jedné z nejočekávanějších her tohoto roku. Tajemné a nebezpečné krajiny Středozemě znovu otvírají svou náruč, aby poskytly dobrodružství chtivým pařmenům dávku vysoce adrenalinové zábavy.
Všem příznivcům Tolkienovy trilogie Pán prstenů jsou postavy vystupující v tomto nádherném literárním díle dostatečně známé, takže i ve hře samotné vás nepřekvapí přítomnost těch nejhlavnějších aktérů příběhu - členů Společenstva, jmenovitě krále Aragorna, elfa Legolase, trpaslíka Gimliho, čaroděje Gandalfa a také nerozlučné dvojice Frodo Pytlík & Sam Křepelka. Kromě nich jsou ukryty ve hře i další postavy, jejichž spolupráce se dočkáte po úspěšném dohrání všech úrovní. Volba postavy je v pozdějších fázích hry dosti důležitou věcí a pochopitelně, že každá má jisté sobě vlastní rysy - hobitci jsou malí, Gandalf má mocná kouzla a Aragorn zase ukrutnou sílu. Ve výsledku se pravděpodobně spokojíte s ostrostřelcem Legolasem, ale pokud ne - proti gustu žádný dišputát.
Podíváme-li se na hru velmi obecně, zjistíme, že na první pohled nabízí relativně slušnou dávku zábavy, alespoň co se týče množství herního materiálu. Více než deset základních misí a dalších pár skrytých levelů nám v případě jejich absolvování všemi dostupnými charaktery dává ve výsledku více
než sto herních úrovní, jejichž pokoření bude stát pěkných pár týdnů „lopoty“, pokud vezmeme v úvahu i nutnost nějakého toho spánku či povinnosti jako jsou škola nebo práce. Na druhý pohled však zjistíte, že s těmi více než sto herními úrovněmi to zase nebude tak růžové, poněvadž pořekadlo „opakování je matka moudrosti“ v konfrontaci s hratelností nijak moc neletí. Ale pojďme dál.
Děj hry se prolíná postupně se všemi třemi díly filmového zpracování Pána prstenů a plynule je doplňován scénami z těchto filmových snímků. Co se týče příběhu zde obsaženého, dělí se na tři možné větve, přičemž zprvu lze každou z nich projít pouze s danými charaktery. Kouzelníkova větev vás postaví do role Gandalfa, hobití stezka vás pošle se Samem dávat pozor na neopatrného pana Froda a třetí, cesta krále, vám dá možnost vtělení se do někoho z trojice Aragorn – Legolas – Gimli. Opětovně zažijete dobývání Helmova žlebu skřetími legiemi, tvrdé boje v Gondoru i klání ve zcela nových lokacích a atmosféra střetů, což je hlavní koření Návratu krále, ve vás určitě vzbudí ten pravý pocit válečníka.
Pokud jde o bojový systém, oproti předešlé herní části s podtitulem Dvě věže se příliš nezměnilo, avšak staré známé principy jsou zde vypilovány na vyšší úroveň. Tak jako dříve, i nyní se v návaznosti na počet splněných misí, potažmo pak počet zabitých nepřátel, zvyšuje úroveň jednotlivých postav. Opakovaným absolvováním misí lze sice zvyšovat úroveň postavy až do nekonečna, avšak účelné to
je pouze do jedenácté úrovně. Právě do jedenácti úrovní jsou totiž rozděleny bojové techniky, z nichž některé jsou společné všem postavám a některé jsou specifické pro toho či onoho jedince. Obecně však platí pro všechny z nich, že pro zvládnutí dané techniky je nutné dosažení příslušné zkušenostní úrovně.
Mluvíme-li o bojových technikách, ve válečné vřavě jistě oceníte rychlé útoky, průrazné údery i svižné úhybné manévry. Rovněž vám, přinejmenším psychicky, pomůže přítomnost dvou dalších členů společenstva, kteří vás ve většině misí budou aktivně provázet. Nuda spojená se stereotypním průchodem jednotlivými levely vás neohrozí, neboť svižné a dynamické tempo herních úrovní pohltí natolik, že si nudu prostě nepřipustíte k tělu. Samozřejmě, že jistý stereotyp se dostaví v případě opakovaného průchodu lokací z důvodu jejího nedokončení (hrdinovy smrti), ale to se prostě nedá nic dělat. Zbývá jen zatnout zuby a zkusit na daný problém jít trochu hlavou.
To je taky základ úspěchu, poněvadž bezduché bušení do nepřátel, kterých je všude jako máku, se zde nevyplácí. Skřeti se moc nebrání, takže jejich likvidace připomíná leckdy jatka, ale třeba se Skuruty je to horší, obzvláště pak v případě, že kromě mečů jsou vyzbrojeni i štíty. Pak přichází na řadu místo rychlých útočných komb použití průraznějších technik, zaručujících jejich zničení. Každopádně nejefektnějšími „chvaty“ jsou speciální obranné techniky, jejichž aplikace po úspěšném
vykrytí protivníkova útoku jednak okamžitě zabije útočníka a dále pak přinese zhodnocení ve formě aktivace dovednostního módu „Perfect“. Abyste pochopili - v rámci boje získává postava zkušenosti v závislosti na počtu zabitých nepřátel s tím, že jejich zabití lze provést v jednom ze čtyř módů. Prvním je Fair, druhý Good, třetí Excellent a čtvrtý nejlepší je již zmíněný Perfect. Dovednost hrdiny se zvyšuje v závislosti na rychlosti a počtu rozdaných úderů a na úspěšném bránění před údery protivníka. Jakmile se vyšplhá ukazatel dovednosti na maximum, následuje několikavteřinový masakr v módu Perfect a v té chvíli jste schopni pár ranami zdolat i toho nejtužšího bosse hry. V čím vyšším dovednostním módu zabíjíte, tím větší počet zkušenostních bodů dostanete za zabití nepřítele. Stručně řečeno, boj není rozhodně jednostrannou a nudnou záležitostí a jistě vás jeho variabilita uspokojí. Nově se tady (v porovnání s předešlým dílem ) objevuje kooperativní režim pro dva hráče, který se dle mého úsudku zdá být tou nejlepší alternativou pro válečné tažení Středozemí a měl by uspokojit všechny, kdož jeho přítomnost očekávali.
Grafická stránka hry příjemně potěšila. Nejde sice o nic převratného, ale lokace jsou detailní, zkrášlené různými světelnými efekty a jako celek přináší mnoho pozitivního v rámci navození toho správného pocitu sounáležitosti s herním dějem. Animace postav je plynulá a poutavá, stejně jako animace samotného bojiště. Mračna nepřátel, hrnoucí se na vás zpoza Černé brány, stojí přinejmenším za povšimnutí a co pak teprve samotný boj s nimi, ve světle plápolajících pochodní a
v hluku válečné vřavy. Tímto se dostáváme ke zvukové kulise. Ozvučení je parádní a přinese pocit reality ve chvílích, kdy budete s Aragornem procházet Minas Tirith nebo s Gandalfem bránit hradní zdi před útoky Skurut-Hai. Zklamáním však je, že příslib tvůrců hry ohledně použití autentické hudby z filmu se mění v chabou sbírku několika málo melodií, které nijak výrazně vaše sluchové orgány neohromí. K ovládání postav nemám žádnou výhradu, snad jen ve spojení s kamerou někdy zaostává schopnost udržet daný směr pohybu. Zvláště po in-game videosekvencích se příležitostně stane, že se rozběhnete opačným směrem, než jste původně běželi.
Inu, jak je vidět, není všechno zlato, co se na plátně kin třpytí a také v tomto případě bych se přikláněl k názoru, že jde o toliko slušnou hru, která víceméně parazituje na kvalitách filmové předlohy. Jenže tak to vždy bylo, je a bude a my, ubozí hráči, s tím příliš mnoho nenaděláme. I přes poněkud pesimistický závěr vám přeji příjemně strávené herní chvilky a dobrý lov! Koneckonců, špatná tahle gamesa není a úsilí vývojářů nazmar nepřišlo. Návrat krále jistě stojí za vaši pozornost a to zvláště v případě, že vás filmová zpracování Pána prstenů zaujala stejně jako mne.
| The Lord of the Rings: The Return of the King | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
