RECENZE: Lords of the Fallen je brutální cesta zločince za záchranou

Lords of the Fallen nezapře inspiraci u konkurence, ale potěší dobrou hratelností a hutnou atmosférou.

Lords of the Fallen | foto: Deck 13

Ještě před vydáním se v souvislosti s akční fantasy hrou Lords of the Fallen mluvilo o její nápadné podobnosti s kultovní sérií Dark Souls, která proslula vysokou obtížností. Nutno dodat, že autorům to nijak zvlášť nevadilo a zdroj inspirace pojetím hry přiznávají.

Hráč se vtělí do kůže Harkyna, zločince, který by zbytek života měl trávit za mřížemi. Před spravedlností však dostane přednost záchrana světa. Proč je právě on tím jediným, který tento nelehký úkol na svá bedra může vzít, se dozvíte v patnácti až dvacetihodinovém dobrodružství. To se z velké části odehrává v zasněžené a démony obsazené palácové pevnosti.

Přestože příběh začíná slibně a je umocněn atmosférou paláce vyzařujícího temné ohrožení tajemnými mocnostmi a hrozivé činy, které se zde musely odehrát, dochází mu rychle dech. Zamrzí to o to více, že jinak Lords of the Fallen představuje velmi povedený počin.

Zaujme především svébytný grafický styl. Kochat se budete jak středověkou atmosférou, tak detaily světa démonů, kam se rovněž na delší čas odeberete. Každá zbraň a brnění jsou jedinečné, a tak se na další kousky budete náležitě těšit. Znovu nezbývá než si povzdechnout nad nedostatečně propracovanými charaktery postav, které cestou potkáte, a v zásadě chybějící dramaturgií. Celý děj se brzy zvrhne v plnění podobných úkolů, které se točí kolem invaze démonských Rhogarů.

Herní mechanismy nezapřou inspiraci v Dark Souls. Jde to tak daleko, že pokud jste hráli některý z dílů této série, budete se v Lords of the Fallen pohybovat a bojovat už víceméně instinktivně a oproti úplným nováčkům budete mít jistý náskok. Ten se vám rozhodně bude hodit, protože i zde platí, že vám hra zadarmo nic nedaruje.

O to více potěší, že ovládání pomocí myši a klávesnice funguje v Lords of the Fallen podstatně lépe než v Dark Souls. Zejména vedení kamery je tímto způsobem dokonce přesnější než s gamepadem.

Lords of the Fallen chce po hráčích především šikovnost. A tak se vývoj postavy omezuje maximálně na silnější útoky či nová kouzla. Pro hru je důležitější, jak dobře se sžijete s virtuální postavou a jak moc vám pod kůži přejde její rychlost a dynamika. Brzy také zjistíte, že jen máloco je v soubojích tak důležité jako správné načasování.

Herní styl si přitom přizpůsobíte svým potřebám. Harkyn může v jedné ruce nést meč a v druhé štít, případně zbraň uchopit oběma rukama, kdy rozdá silnější rány, ale už nebude mít nic na vykrytí nepřátelských úderů, nebo si na levou ruku navlékne magickou rukavici, se kterou může vysílat i nějaké ty projektily.

Z hlediska rozdělování zkušenostních bodů lze jen stěží šlápnout vedle. Hrdinu sice můžete profilovat o něco magičtějším směrem, případně mu propůjčit lehčí zbroj pro rychlejší a tišší pohyb. Ale to nic nemění na tom, že zůstane válečníkem, a Lords of the Fallen díky tomu velmi akčním, byť takticky náročným zážitkem.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Mnozí milovníci Dark Souls již dopředu Lord of the Fallen zatratili. Z různých prezentací bylo totiž očividné, že obtížnosti, která hraničí s mučením, přeci jen nedosáhne. Přesto platí, že to není snadná hra. Má přitom šanci zaujmout právě ty, kterým se herní styl Dark Souls líbil, ale hra na ně přece jen byla moc těžká, respektive nechtěli trávit tolik času zkoušením, jak vyzrát na jednotlivé situace.

Lords of the Fallen je povedený titul, který za jistých okolností mohl být skvělým. Ale příběhu  rychle dochází šťáva a některé zajímavé náznaky, jako například možnosti rozhodování, vyznívají do ztracena. Občas se podivíte také nad vyvážením hry. Ale to nic nemění na tom, že stojí za to tento kousek vyzkoušet.