Loco Mania - mašinky dělají hú hú

Přehazování výhybek, odbavování vlaků, ovládání semaforů. Úlohy vlakového dispečera si nyní může okusit každý v tycoonu od českého týmu 7FX. Zda-li je zpracování hodné tohoto povolání a obtížnost nedopadla příliš infantilně, to se dozvíte v dnešní recenzi.

Pražské vývojářské studio 7FX, které se do podvědomí hráčů vrylo především originální, ač rozporuplně hodnocenou, střílečkou Team Factor, přivedlo na svět neobvyklou železničářskou simulaci pod názvem Loco Mania. Nenechte se mýlit - pokud čekáte další sondu do života strojvedoucího jako třeba v Train Simulatoru od MS nebo v Trainz, budete zklamáni. Naopak Ti, jež se šťastně potili u Fish Fillets a hýkali nadšením a ještě navíc milují stres u monitoru, si přijdou na své. Na první kolej přijíždí vlak z Hlavního nádraží!

V Loco Manii se totiž vžijete do každodenní role dispečera. Z laického pohledu je to ta osůbka, která zařizuje, aby se dva vlaky nepotkaly na jedné koleji proti sobě a nesrazily se. Ale nebojte, žádne složité matematiky a sestavování grafikonů, se kterými vás mučil/bude mučit profesor fyziky ve druhém ročníku, se zde nedočkáte.

"V jádru se jedná o prosťoučké přehazování výhybek, přepínání semaforů a zastavování vlaků."

Herní princip zde vývojáři nastavili tak chytře, že v jádru se jedná o prosťoučké přehazování výhybek, přepínání semaforů a zastavování vlaků, ale až dostanete v nějaké pozdější úrovni už trochu komplexnější trať, na jejíž samotné mapce se jakž takž (ne)vyznáte a dostaví se vám na ni několik vlaků, nemálo se zapotíte.
Vašim úkolem bude dovést vlak do určeného výjezdu z trati (který zároveň slouží jako vjezd pro jiné soupravy) a případně ho ještě nechat profrčet přes dané stanice v určeném pořadí. Hra neobsahuje nic ve stylu regulátoru plynutí herního času či zapauzování, takže při výskytu více houkáčků začíná pravé peklo - aneb jak to všechno uklikat. Inu, v tom celá hra spočívá. Masochističtí autoři se na hráčích doslova vyřádili. Už při třech vlacích začíná přituhovat i na jednodušší mapce. Stačí, aby jste přehodili výhybku pro navedení vlaku do směru, který pro něj zamýšlíte, poté k té výhybce z opačného směru z druhé koleje přijede vlak a okamžitě blokuje další provoz. Stručný tutorial sice zmiňuje možnost nepřímého ovlivňování počtu souprav na trati tím, že je na ni nepustíte pomocí semaforu či návěstidla rovnou u vjezdu, ale co když tento vjezd bude vyžadovat nějaká souprava jako svůj exit? Stojící vlak budete muset pustit do provozu a nastane chaoz. Tedy nenastane, pokud budete uvažovat dostatečně dopředu, což nastavená laťka obtížnosti také vyžaduje. Tudíž si při hraní příliš neoddychnete, je zapotřeba bystrých smyslů a hbitého myšlení. Ale nebojte, zvládnout se to samozřejmě dá.

"Při ovládání vlaků si vystačíte prakticky jen s myší."

Ovládání je vyřešeno dobře, žádné složité klávesové zkratky, při ovládání vlaků si vystačíte prakticky jen s myší. Klepnutím na vlak mu zařadíte zpětný chod. Zastavit lze jen pomocí vhodného přehození výhybky či semaforem. Úhel pohledu si nastavujete pomocí klávesy Ctrl a pravého myšítka, přesun po krajině se dá realizovat opět pravým tlačítkem.
Občas zazlobí kamera, její výška při přeletu nad krajinou kopíruje povrch a mírná neodladěnost způsobí např. zaseknutí nebo přílišné přiblížení k zemskému povrchu. Než se zorientujete a vrátíte pohled opět do použitelného stavu, ztratíte cenné sekundy. Naštěstí tato situace není na denním pořádku.

Ke komfortu přispívá praktická náhledová mapa, jež se dá vyvolat podržením tabulátoru. Nákres celé úrovně ve 2D, navíc se zakomponovanými výjezdy a aktuální pozicí vlaků s barevným označením, které indikuje, do jakého exitu směřují, se vyplatí a přehlednost oceníte ve chvíli, kdy jste v časovém presu a nezbedná kamera vás zrovna nechce poslouchat.

"S rozmanitostí prostředí to není zas až tak žhavé."

Loco Mania obsahuje 12 různých levelů s postupně se zvyšující obtížností. S rozmanitostí prostředí to není zas až tak žhavé - tutorial a první úroveň se odehrává ve vyprahlé krajině, čtvrtá v zasněženém pohoří, které jakoby z oka Švýcarsku vypadlo, a těch zbylých 10 obsahuje nemastné neslané zelené scenérie, které prakticky ničím nezaujmou. Holé stráně a planiny zachraňují ještě kromě pár osamělých stromů drobné detaily, které se snaží navodit atmosféru běžného života - továrna, obytné domky a v neposlední řadě pohyblivé prvky jako automobil, vrtulník či letadlo.
Samozřejmě nejsou všechny mapy přístupné od začátku, ale postupně je odblokováváte. Do všech si ovšem můžete zasadit českou či americkou sadu vlakových modelů.
Znovuhratelnost zlepšuje přítomnost čtyř různých herních módů, všechny jsou kompatibilní s každou z 12 map!

Jednoduchý herní mechanismus neumožňuje propastné rozdíly mezi jednotlivými variantami, ale pojďme si o nich něco povědět.
Ve hře na čas máte za úkol v co nejkratším čase získat určitý počet bodů. S bodováním se to má takto: Za úspěšné zastavení vlaku ve stanici získáte bod, za opuštění mapy správným exitem dva body. O body ale můžete také přijít - čas od času se ve vašem "rajónu" objeví spěšný vlak s odpočtem, pokud ho nestihnete včas vypravit do zastávek a pryč, odečtou se vám 3 puntíky a 5 v případě zastavení vlaku s nebezpečným nákladem. Další úrovně se odemknou pouze v případě, že jste ty předešlé dohráli právě ve hře na čas.
Nejvíc se ovšem zapotíte a poznáte časový pres ve hře na výdrž. Zde jste omezováni odečítaným časovým limitem pro vypravení vlaků z mapy, při kterém vám přibude minuta a zbyde zase o něco více času na vypravení dalšího. Tento mód je na mozek a myš asi největší zátěž.
Hru na čas bez omezení můžete hrát, jak dlouho chcete. Systém je stejný jako u hry na čas, ale nejste limitováni žádným bodovým stropem, takže je pouze na vašem úsudku, kdy se rozhodnete skončit - hra vás bude novými soupravami krmit pořád!
A konečně, volná jízda je záležitost čistě odpočinková. Vlaky mohou opouštět mapu, kde chtějí, žádný čas vás neomezuje a žádné body nezískáváte.

"Plusem jsou na dnešní dobu nízké hardwarové požadavky."

Grafické zpracování bůhví jakou krásou neoplývá, pro potřeby logické hry ale absolutně stačí. Plusem jsou na dnešní dobu nízké hardwarové požadavky.
Škoda ozvučení. Strašná frustrující muzika ještě umocňuje fakt, že na vás během celé hry nepromluví ani živáček a dá tak sobě vyniknout. Jakýsi amorfní midi žánr, který se hodí tak akorát do kavárny na nedělní odpoledne,

Klady a zápory

Dobrý nápad; zaplnění díry na trhu
Jednoduché, ale efektivní zpracování
Potřebné užívání logiky namáhá mozek ;-)

Po chvilce hraní se dostavuje monotónnost
Hrozný hudební doprovod

kde je naštěstí rušen rozhovory hostů ;-). Pohodovým bych ho zkrátka nenazýval.

Verdikt:
Jak se dalo tak trochu čekat, Loco Mania trpí stereotypem. Přecijen, práce dispečera i tak trochu o stereotypu a zorientování se v něm je. Hraní si se železnicí není zábava na celý den, maximálně pro skalní fandy. Ale když vezmu v potaz minimální požadavky na ovládání a naopak možnost soustředit se čistě na hraní, nevychází mi ohodnocení zas až tak špatně. Plusem je rozhodně i adekvátně nastavená cena (klasických hypermarketových 299,- Kč). To už za pokus a dání šance stojí, ne?