Link's Crossbow Training

Link klame tělem. Tváří se jako hodný hošík, ale kvérem se ohání jako starý mazák.

Link's Crossbow Training

Když na letošní E3 oznámilo Nintendo svou novou periferii nazvanou Wii Zapper, vzbudilo to značné ohlasy. Dalo se s tím sice sice polemizovat s námitkou, že se jedná jen o kus plastu, ale poslání tohoto udělátka bylo zcela zřejmé – udělat z klasického komba wiimotu a nunchaku „regulérní světelnou pistoli“. Zapper se právě v těchto dnech dostává na trh a k němu je do krabice přiložena i první hra, která nové „zařízení“ plně využívá.

Dá se zde nalézt slušné množsví lokací i nepřátel, takže hra může působit značně pestrým dojmem.

Podobně jako tomu bylo s Wii Sports (přiloženo ke konzoli Wii), jedná se i v případě Link's Crossbow Training spíše jen jakési technologické demo, které má předvést, co je se Zapperem možné. Problém je ovšem v tom, že zatímco Wii Sports se s přivřenýma očima dalo označit za plnohodnotnou hru, v případě Linkova střeleckého extempore je zřejmé, že se jedná jen o cosi, co má zaplnit mezeru, dokud se neobjeví skutečně plnohodnodtné tituly, které budou na myšlence Zapperu primárně stavět. A to i přesto, že oproti Wii Sports toho Link's Crossbow Training nabízí evidentně více.

Zatímco hra Wii Sports ale vedle fascinace novým stylem ovládání mohla i při malém počtu sportů nabídnout i značnou pestrost, střelec Link nabízí víceméně jediné – střílení. Jistě, nic jiného bychom od takovéto hry ani neočekávali, ale přeci jen, naházet na disk haldu úrovní, to bychom zvládli vymyslet i my. A dokonce by nás napadlo i sdružit je po třech do několika levelů v režimu Score Attack, přestože ve skutečnosti jsou jednotlivé úrovně na sobě zcela nezávislé. Jinými slovy – žádné pojivo v podobě alespoň náznaku nějakého příběhu zde rozhodně nečekejte.

Tvůrci hry alespoň zvolili právě postavu Linka značně chytře. Nejenže je v současnosti v herním světě populárnější než Pelé, ale navíc již tradičně třímá kuši. Největší devizou této volby je ovšem skutečnost, že svět poslední Zeldy je tak rozsáhlý a pestrý, že se zde dá nalézt slušné množsví lokací i nepřátel, takže hra může působit značně pestrým dojmem. To se jí v prvních chvílích pochopitelně velmi dobře daří, protože zde začínáte v Linkově vesnici, kde střílíte na terče a postupně se dostáváte do mnoha dalších lokací – hned v úvodu zaujme například poušť, kde z písku vylézají kostlivci, nebo řeka, po níž plujete a střílíte do ryb, případně pevnost, po níž se pohybujete a střílíte skřety.

Až jsme si začali říkat, zda by nebylo lepší k Zapperu přidat nějakou ulítlou kompilaci ve stylu Point Blank.

Časem se ale přesto jistá jednotvárnost dostaví a to zejména proto, že hra nedokáže příliš dobře motivovat. Jak již bylo naznačeno, v hlavním režimu jsou jednotlivé úrovně sdruženy po třech do levelů a jak již název Score Attack napovídá, jde zde o to, nastřílet nějaké pořádné body. Sranda je ale to, že na začátku jsou přístupny pouze tři levely a ostatní se otevřou postupně až v okamžiku, kdy získáte požadované skóre v levelech již přístupných. To ale není jen tak a pravděpodobně zpočátku získáte pocit, že jeho dosažení je zhola nemožné. Chce to ale trochu trpělivosti a důslednou aplikaci metody pokus-omyl. Jen tak totiž zjistíte, že za střelbu do okolních předmětů jsou další body, že občas z něčeho vyletí další bonus, který po sestřelení zvýší skóre, že pro značný přísun bodů se vyplatí trefit všechny terče nebo že po sejmutí zeleného kostlivce se vaše kuše přepne na pár chvil do rychlopalného režimu, takže v tu chvíli v rukou třímáte nefalšovaný mašinkvér. Další bonifikace pak na vaše konto naskočí, pokud například zvládnete odpálit řadu terčů v rychlém sledu po sobě a nebo když se vám v dané úrovni podaří sestřelit nebo zastřelit všechny cíle, k čemuž může dopomoci i další funkce vaší kuše, respektive výbušné šípy.

Je to tedy hodně o učení a paměti. Jednak pochopitelně je třeba celý mechanismus dostat do rukou, zpočátku holt vaše palba bude značně rozptýlená a trefovat cíle v rychlém sledu se vám bude dařit spíše náhodou, ale jednak je potřeba si očíhnout, v kterém hrnci je schovaný který bonus, kde se nepřátelé vyskytují, případně kdy a odkud se objevují. Chce to zkrátka si celou úroveň párkrát tak říkajíc „obstřílet“ a vyzjistit, kde a jak se dají vyzískat bonusové body. Prostým sestřelováním cílů totiž moc velkou slávu nenaděláte.

Pohyb na bojišti

Tvůrci této hry to vzali maximálně svědomitě alespoň v jednom ohledu. Vedle toho, že zde střílíte je zde předvedena i kombinace střelby s pohybem postavičky. Některé úrovně (střelba na terče) jsou zcela statické, ale v jiných už musíte zapojit i rozhlížení. Funguje to tak, že zaměřovačem najedete k okraji obrazovky a obraz se posune požadovaným směrem. Jsou zde ale i úrovně, kde se pohybujete i vpřed a vzad. V tu chvíli vstupuje do hry analogová páčka, kterou se provádějí i úkroky do stran, otáčení se provádí opět pohyby celého Zapperu do stran.
Sympatická pak je i funkce tlačítka Z, které funguje jako zoom na vzadálenější cíle. Škoda jen, že jeho funkci nelze prohodit s tlačítkem B, které funkuje jako spoušť. Už na letošní TGS nám při hraní Grost Squadu přišlo poněkud nezvyklé pálit přední rukou. Adaptace sice není nijak bolestná, ale přesto doufáme, že v budoucnu budou hry nabízet možnost nastavit si střelbu na tlačítko Z, tedy zadní ruku.

Je to dobře nebo špatně? Upřímně řečeno si nejsme příliš jistí. Na jednu stranu nám totiž Link's Crossbow Training vcelku vítaně ulehčil v čekání na Ghost Squad, případně na Time Crisis 4, ale na stranu druhou je koncept hry nastaven tak, že trvá docela dlouho, než se vám podaří splnit podmínky a posunout se dál. Je zde sice i možnost zahrát si jednotlivou úroveň jen tak ze sportu, případně z tréninkových důvodů, ale to lze pouze v případě již odemknutých levelů. Docela dlouho tak strávíte v těch samých lokacích, nehledě na to, že časem nám začal i zdejší svět Zeldy celkově připadat takový jakýsi unifikovaný, až jsme si začali říkat, zda by nebylo lepší k Zapperu přidat nějakou ulítlou kompilaci ve stylu Point Blank.

Grafika je totiž prakticky stejná, jako již ve zmíněné Zeldě, ovšem zde bohužel působí poněkud mdlým dojmem. Nechce se věřit, že nebylo možné zdejší víceméně statické scény nějak vizuálně vyšperkovat či přeleštit. Jasně, je to hra „zadarmo“, přikládaná k periferii, ale působí zkrátka takovým lehce nedodělaným dojmem. Opět se tedy vkrádá myšlenka, že se možná autoři mohli vydat cestou méně obsáhlého, ale o to intenzivnějšího zážitku, podobně jako tomu bylo u Wii Sports. Navíc to tentokrát nevytáhne ani multiplayer, kde si dva až čtyři hráči vyberou jednu z úrovní a postupně v ní soutěží o nejvyšší skóre. Takže celkově asi takto: pokud se stejně jako my nemůžete dočkat Ghost Squadu, tak Wii Zapper stejně budete potřebovat. K němu dostanete jako bonus tuhle hru, která vám čekání zkrátí. Pokud od ní ale budete čekat něco světoborného, pak se připravtre na zklamání. Link's Crossbow Training toho sice nabízí co do obsahu docela dost, ale podání je takové nějaké nevýrazné.