Bez mučení přiznávám, že Disneyho postavičky se mi v dobách mého dětství staly alternativou k vycházejícímu Čtyřlístku a krátkým animovaným pohádkám o Krtečkovi. Hranice se otevřely a začaly sem proudit všechny ty nádherné animované příběhy, comicsy a knížky. Snad jen geniální Tom & Jerry či Jen počkej! dokázali zastínit velkoprodukci Walta Disneye. Mimochodem, věděli jste například, že myšák Mickey byl za dob svého černobílého zpracování docela zlý a škodolibý? Nebo že nacisté demagogicky pokládali Mickeyho za ohyzdnou havěť a tedy ubohý ideál? Zkrátka, každá postavička může vyprávět svůj (dnes už dlouhý) příběh. Jenže doba pokročila, dětské comicsy už dávno opustily můj repertoár čtiva a děti na celém světě si mezitím vyžádaly zase nové postavičky. Většinu z nich neznám, což platí i o dvojici Lilo & Stitch. Chvilku mi trvalo, než jsem se v textu zorientoval – Lilo by měla být malá dívenka s dlouhými černými vlasy a Stitch její těžko identifikovatelný mazlíček (vypadá trochu jako malý medvěd). Zápletka se (pochopitelně :-)) točí kolem toho, že Lilo unesou opět velmi těžko identifikovatelné potvory (trochu připomínají oblečené opice) a Stitch nasedá do raketoplánu (!) a vyráží svoji kamarádku najít. Pokud se vám lehce cuká ruka a chcete urychleně zavřít okno, případně kliknout v prohlížeči na "back", počkejte. Aspoň jednu větu. Gamesa Lilo & Stitch totiž není žádnou infantilní záležitostí pro dítka v plenkách, ale regulérní akční arkádou, jež mixuje hodně rychlou střílející akci s méně akčními úrovněmi, v nichž se klade důraz na důvtip, teleporty a všemožné páčky. Jestli vás ani tohle nezajímá, nebudu vás déle zdržovat, nicméně vyznáváte-li sortu akčních her, mohl by ve vás Lilo & Stitch vzbudit zájem.
V grafickém zpracování lehce rozeznáme, že se jedná o rukopis animátorů z dílen W. Disneye. Použitá paleta hraje všemi barvami, pozadí je rozděleno do vrstev, čímž vzniká plastičtější dojem. Samotné postavičky jsou docela malé, ale výborně animované a to ve všech směrech – při chůzi, skákání, střílení, lezení, šplhání, umírání. Bohatost animací dokáže zprostředkovat svoje a tak se hned tak neomrzí střílení do poskakujících nepřátel. Paráda. Principy hry čerpají z prapůvodních námětů osvědčených klasik. První na řadu přichází Stitch a s ním krystalicky čistá akce prostá jakéhokoli propojení na mozkové spoje týkající se logických problémů. Stitch drží v každé ruce zraň, přičemž při "fire" efektně otevře pusu a pumpuje jednu střelu za druhou. Funguje to tak, že na jeden stisk vyletí ze zbraně určený počet střel, ale chcete-li víc, musíte mačkat tlačítko. Směrovým křížem lze omezeně zaměřovat, aby se dostalo střel spravedlivých i nepřátelům ve vzduchu. Tito se dělí na několik typů. První z nich překvapí především svoji mrštností a útočí obyčejnou pistolí o kadenci jedna. Této střele se Stitch v pohodě vyhne přikrčením, kdy ale nemůže střílet, či nadskočením. Fakticky se zde kombinuje hutná akce, která dovoluje efektivně se bránit. Další druh protivníků přilétá ze vzduchu a jejich úroveň záleží na počtu pokořených levelů – zpočátku hází "helikoptéra" jen bomby, později vyfasuje něco na způsob samopalu. Do poměrně nepříjemné kasty patří potvory s bazukou, protože střílejí obloukově a často se ukrývají za kamenem. Nicméně i vy dokážete házet výbušninu na způsob granátu, z čehož vyplývá, že byste si ji měli šetřit právě pro takovéhle situace. A konečně bych ještě zmínil strážce úrovně, takový moučník na konci některých úrovní.
V méně akční části hrajeme za Lilo – drobnou dívku, ovšem bez možnosti účinně se bránit a tak na řadu přichází taktika. Zapomeňte na zbraně. Lilo pochoduje po úrovních s teleporty, přepínači a čeká ji opravdu spousta odporných nepřátel. Ale jak se jim bránit, když jediný kontakt s nimi ji pošle do věčncýh lovišť? Důvtipem. Stiskem tlačítka se Lilo dokáže zamaskovat tak, že kolem ní potvory bez povšimnutí procházejí. Lilo se posléze odmaskuje a upaluje pryč. Příběh samozřejmě nestagnuje, pouze čeká, až navštívíte stěžejní obrazovky, aby se v podobě velkých obrázků a textu zase posunul o něco dopředu. Dobrá, zatím tu tedy máme fajn arkádu, ale Lilo & Stitch v sobě ukrývají ještě něco více, co mi poslední dobou v honbě za vysokou obtížností chybí. Hra nevyužívá ukládání pozice, pouze vám po skončení nabídne kód další úrovně. Vaše životy reprezentují tři modré čtverečky a tři pokračování. Jestliže se stane, že vás zabijí, objevíte se na stejném místě (tj. nikoli na začátku úrovně či dalekém way-pointu), pouze přijdete o jedno pokračování, což mi přijde skvělé. Ještě lepší ale je, že každou úroveň začínáte se třemi pokračováními - nevadí tedy, že jste si je eventuelně vyplýtvaly v předchozím levelu. Také mě potěšilo, že když mě umlátil závěrečný strážce úrovně a já očekával konec, poněvadž jsem neměl žádná pokračování, hra mě nevykopla s "game over" na začátku daného světa, ale znovu u bosse a se třemi pokračováními! Nemusel jsem tak znovu a zbytečně podstupovat známou anabázi skrze celý level. Myslím, že tím v Disney Interactive vycházejí hráčům maximálně vstříc, ovšem nenechte se mýlit – hra Lilo & Stitch je někdy docela obtížná. Tak nějak "správně" obtížná.
| Lilo & Stitch |
|
| Vibrace: |
ne |
| Ukládání pozic: |
ne, passwordy |
| Multiplayer: |
ne |
|
| Verdikt: |
Po dlouhé době vážně skvělá arkáda, v níž si vyzkoušíte hru na kočku a na myš z obou stran. Navíc potěší systém životů a umírání, který nám hráčům vychází docela vstříc. |
|
|
