Land of the Dead: Road to Fiddler’s Green

Stojíte před kukuřičným polem a v ruce se vám třese revolver. Je jasné, že mezi vysokými stébly budou oživlí mrtví. Snažíte se prohlédnout neprostupnou tmu a nepříjemné křupání se ozývá ze všech stran. Není úniku a máte jen poslední tři náboje. Pomalu vstoupíte.

Sedmnáctého listopadu nakoukl do českých kin snímek nesoucí název Země mrtvých (tedy Land of the Dead). Režisérskou záštitou nebyl nikdo menší než „pán“ zombíckých hororů G.A. Romero, který sám o sobě je již nějakou zárukou kvality. Film se relativně povedl a většinou si v recenzích odnášel nadprůměrné hodnocení okolo 70 %. V dnešní době se čím dál více uznává pravidlo „co film, to hra“ a tak se není co divit, že se nám v mechanice vesele převaluje i stejnojmenná placka. Jak dopadla hra oproti filmu? To a mnohem více se dozvíte v následujících řádcích. Proto kšiltovku na hlavu, holínky na nohy a brokovnici do ruky. Lov na zombie může začít!

Pokydám hnůj a skočím na kafe k sousedům
Příběh hry je začátku pojat trochu netradičně. Váš hrdina totiž není žádným rambem ze zásahovky, který po snídani spolyká pár zlobivých kluků a nechá vybouchnout elektrárnu. Úvodní video zabírá několik sekund mrakodrap Fiddler’s Green (který je celou hru vaším cílem) a poté se vrací o nějakých pár desítek hodin zpět. Ocitáte se na farmě, kde si v klidu vychutnáváte ranní mléko. Klubko příběhu se však již pomalu chystá rozmotat.

"Váš hrdina totiž není žádným rambem ze zásahovky, který po snídani spolyká pár zlobivých kluků a nechá vybouchnout elektrárnu."

Nebudu vám nic nalhávat. Hra Land of the Dead je možná o všem, jen ne o příběhu. Vašemu farmářskému kamarádovi se na začátku v hlavě rozsvítí tím způsobem, že si uvědomí, že když mrtví ožívají, nebude vše v pořádku. Pak už se jede jen z kopce a na žádné zvraty nenarazíte. Farma - deset zombie, město - třicet zombie, Fiddler’s Green – zatraceně hodně zombie. Mezi tímto vcelku fádním systémem se občas objeví nějaké to spojující video. Technicky je na solidní úrovni, jen jsem nepochopil, proč váš hrdina nemá jazyk, což je pro mě jediným vysvětlením jeho hrobového mlčení v průběhu celé hry. Mimo jiné se v ději dostanete na zmiňovaný venkov, zastřílíte si také ve zničeném městě obsahujícím nemocnici, doky, stoky a konečně vytoužený mrakodrap. Lokace se tedy mění často, což je také jeden z hlavních důvodů, proč u hry (mimochodem nikterak dlouhé) vydržíte až do závěrečné scény. Jaké jsou ty další důvody?

Skočím si vyměnit trenky a rozsvítím
Dalším tahákem hry je bezesporu atmosféra. Musím upřesnit, že se jedná především o počáteční mise, kde se vám bude zatajovat dech nad nejrůznějšími hororovými scénami. Kukuřičné pole jsem probíral již v úvodu, přičemž si obecně na venkově užijete více podobných chvilek než v dalších částech hry (ve městě), což je celkem škoda. Velkým kusem přispívá k atmosféře nedostatek nábojů, díky němuž budete muset často sáhnout i po základních „chladných“ nástrojích. O výbavě ale až později. Obecně se celý děj odehrává z drtivé části v noci, přičemž opět musím více prosazovat exteriéry před interiéry nemocnice a dalších budov, které nevyzařují takový smysl pro design.

Vesnická výbava aneb rambo hadra
Ze začátku se vám bude dostávat především chladných zbraní na blízko. Jmenujme například kladívko, lopatu, požární sekeru, baseballovou pálku, páčidlo, tyč a několik dalších, především zemědělských nástrojů. Jelikož mají nepřátelé nevalnou rychlost (co byste také čekali od zombíků), nebude problém je zabít ani s touto výbavou, ale při jejich větším počtu vám již zabrat dají. Důležité je, že i přes postupné získávání lepšího střelného vybavení se budete chtě nechtě vracet i k předešlým kouskům. Důvod jsem již zmiňoval a je jím nedostatek nábojů. Trošku škoda je, že přibližně v půlce hry již tento problém budete řešit jen v minimální míře, protože střeliva je čím dál více. Hra se pak stává více typickou béčkovou střílečkou, kde běháte a střílíte do všeho co se pohne, než pomalý survival hororem. Nabídka zbraní je klasická a všechny kousky použijete přesně, jak byste očekávali. Pro příklad uveďme pušku, revolver, glock, brokovnici, odstřelovačku, M16 nebo klasické granáty.

"Důležité je, že i přes postupné získávání lepšího střelného vybavení se budete chtě nechtě vracet i k základním zbraním."

Co již pochválit nemůžeme jsou nepřátelé. Ano, chápu, že v žánru jakým je Land of the Dead, není možné do hry přihodit jakýkoliv jiný druh protivníků než variace ve stylu – zombie naholo, zombie s lopatou, se sekerou a podobně. Je ale jasné, že střílet pořád do stejného masa nebaví věčně a s tím autoři museli počítat. Jistá omluva se jistě najde i pro naprostou vylízanost nepřátel (jsou přece po smrti, že?), avšak bere to hře velký kus z hratelnosti. A myslím, že ani zombie se nezasekávají o obyčejný roh chodby. A pokud ano, nemají co vylézat z hrobů.

Zpracování a vše ostatní
U béčkové hry nemůžete čekat přepychové technické zpracování a Země mrtvých není bohužel výjimkou. Úvodní mise mě ještě svou grafikou příjemně překvapily a prostředí bylo celkem solidně zpracováno (stromy, odrážející se slunce), avšak jakmile nás autoři uzavřou do tmavého města a stísněných budov, jdou všechny servítky stranou. Grafika a obecně technické zpracování opravdu ke špičce nedosahuje ani jediným prstíčkem. Detaily v prostředí nenajdete, občas jsou zbytečně vidět pixely, o fyzikálním modelu prostředí ani nemluvě. Kdybyste chtěli, můžete například do malé konzervy střílet, kopat nebo na ni i házet granáty – stejně se nepohne ani o kousek. A tak je to s celým prostředím kromě nepřátel. Ti odlétnou po zásahu velice vkusně, na můj styl možná až trošku přehnaně. Zvuky a hudba se naopak povedly a dobře doplňují atmosféru celé hry. Jedinou chybičkou v této části je již zmiňovaná nemluvnost hlavního hrdiny (příběh pouze komentuje). Občasným příjemným zpestřením herního systému je například obrana parťáka, odstřelování nebo střelba z těžkého kulometu na korbě vozu. Bohužel i přes tuto snahu se po delší době dostaví nevyhnutelný stereotyp z neustálého střílení stejných protivníků a ani prostředí není později tak vábné, aby jste celou hru dohráli s chutí.

Karty na stůl

Klady a zápory

Cena
Dokáže zabavit

Průměrné zpracování
AI nepřátel
Stereotyp

Land of the Dead nabízí v úvodu hry příjemnou akci, okořeněnou několika adventure prvky a hororovou atmosférou. Bohužel jdou později tyto prvky do pozadí (včetně grafiky) a přichází čistá akce s výjimečnou změnou prostředí, což je škoda. Hra je to totiž ve své podstatě zábavná, v některých chvílích se prolíná i s filmem a je to jistá změna oproti dnešní klasické nabídce – F.E.A.R., Call of Duty 2 a Quake 4.

A proč byste si měli vybrat právě Land of the Dead? Důvodů je několik a je jen na vás, jak se rozhodnete. Pokud máte nějaký zvláštní vztah k předloze (tedy filmu) nebo zombíkům, v nynější době je právě toto správná volba. Druhým a podstatnějším důvodem pak může být velice příznivá a vcelku netradiční cena 500 Kč! Pokud jste tedy ochotni dát tuto částku za přibližně devět hodin slušné singleplayerové zábavy, běžte do toho. Po dohrání na vás čeká ještě zajímavý multiplayer, okořeněný přítomností počítačem ovládaných zombíků. Pokud jste si i přesto nechali zajít chuť, vyčkejte. Bez menších pochybností se za „nějaký“ ten měsíc objeví i druhý díl.