Tento prastarý příběh se odehrává v době, kdy magie nesvázána pouty nevěřících provázela životy obyvatel po celém světě. Království Athorre úspěšně prosperovalo, avšak strašlivá hrozba došla svého naplnění. Krvežíznivá rasa zvířecích mužů, kteří neznají ani strach ani soucit pustoší rozkvétající krajinu. Vedeni krutým kouzelníkem Onimenem plení v těchto dnech království, zotročují lidské pokolení a stále postupují na další území. Vládci tonou v zoufalství a netuší, jak na danou situaci zareagovat. Spojenectví? Odplata? Obrana? Kdo ví, jak by to všechno dopadlo, kdyby se na scéně neobjevila hrdinná Lady Sia. Tato nebojácná žena vládne mečem i magií a společně s posledními svobodnými se pokusí potlačit zlo v jeho samotném zárodku. Cesta přes několik desítek úrovní plných nebezpečí, nepřátel a logických problémů nebude vůbec jednoduchá, ale to by si nikdo z hráčů platformy GBA – na níž se uvedená hra objevuje - snad ani nepřál.
Schopnosti hlavní postavy vám skoro vyrazí dech; po stránce akrobatické o mnoho převyšuje svoje soky, dokonce ani v zápase s mečem nemá soupeřů. Ba co víc, ani transformace a let na opeřenci jí nečinní žádné potíže...
Stačí se podívat na obrázky kolem a myslím, že každého drobet zkušenějšího hráče napadne, kolik uhodilo. Hrdinný příběh zručné slečny nás zdánlivě zve zhruba tak do středověku, leč několik levelů vás brzy vyvede z omylu. Nebe mimo okřídlených, agresivních opeřenců křižují i stejně tak "přátelské" vzducholodě, jež na své nepřátele (jejich jediným nepřítelem zde je samozřejmě Lady Sia) shazují výbušné bomby. Ze zdánlivě neškodně vypadající lampy – tak z počátku devatenáctého století - se nečekaně vyklube docela ošidný plamenomet a i samotná magie nakonec nabývá mnoha podob. Možná mě trošičku zklamalo, že prostředí nezůstalo věrné dejme tomu středověku obohaceného o magii, ale tvůrcům by to patrně svazovalo ruce. Takhle mohli popustit uzdu své fantazii a také tak učinili. Lady Sia představuje klasickou arkádu, v níž jdete obvykle zleva doprava, cestou vás otravuje spousta nepřátel a logické problémy se vesměs omezují na několik pák, „zbouratelných“ plošinek a samozřejmě někdy docela obtížné souboje se strážcem dané úrovně.
Lady Sia vládne – jak již bylo řečeno - mečem, skrze něhož dále využívá své magické síly. To znamená, že na jeho špičce vyroste shluk magické energie, jenž se rovnoměrně (se stisknutým tlačítkem) zvětšuje. Od toho se samozřejmě odvíjí i následná síla úderu kouzla a spotřeba many. Tu reprezentuje magický prsten, kterému se energie doplňuje sbíráním příslušných magických bonusů. Co dále? Kromě skoků a plížení se dokáže naše hlavní hrdinka zachytit mečem o vysokou plošinku, aby se na ní posléze vyškrábala. Kořením života je změna – tohoto hesla se snažili držet i tvůrci, proto hru obohatili o různé provazy, háky a zajímavé situace. Například běžím vesnicí, až narazím na vysoký barák, ze kterého na mě nějaký potrhlý ještěr hází sudy. Správná cesta vede jinudy - vrátíte se o obrazovku zpět (vzato relativně, obrazovky plynule scrolují), kde se nachází studna. Ale ne ledajaká studna – v téhle se ukrývá hnedle celý labyrint.
Co se týče nepřátel, tak tady autoři též nešetřili nápady, protože co úroveň, to jiné grafické zpracování a samozřejmě i nepřátelské postavy. Ale i tak je lze rozdělit na několik skupin. Tu
první tvoří neškodné "socky", které stráží své místo jenom proto, aby je (většinou naprosto bez reakce) pokořil meč naší Lady. Druhou kastu představují už silnější oponenti, jimž bývá docela těžké dostat se na kobylku, protože drží delší zbraň a reagují okamžitě. Střelecké jednotky počítám za klasiku žánru, ale nově mě docela štvali kouzelníci, atypičtí nepřátelé a strážci úrovně. Kouzelníci si obvykle stojí pěkně v pozadí a sesílají svá otravná kouzla. Pro představu, nad hlavou se vám zčistajasna zjeví dýně, která otevře pusu a vyzvrací na vás svůj obsah. Pokud se zavčas neuhnete, srdíčko životů začne bušit o poznání pomaleji. To ani nemluvím o poletujících mráčcích co šlehají blesky, vzducholodě jsem zmínil dříve... úžasné. Poslední vychytralí jedinci jsou strážci úrovně, na něž platí vesměs nějaká zvláštní finta. Třeba souboj s titány; obřího delfína lze zranit pouze v jediné situaci a to když zvedá svůj mocný trojzubec k úderu. Naopak strážce ve znamení ohně stojí pod kamenným krápníkem, který je možné mečem uvolnit - čili nikdy dopředu nevíte, kudy vede cesta k vítězství. Jako zpestřující okamžiky tady můžete očekávat např. level s jízdou ve vozíku, leteckou úroveň - zkrátka nudit se nebudete.
Velice sympatický dojem ve mě zanechala grafika – stále si ještě nemohu zvyknout, že GBA dovolí tvůrcům opravdu moc. Třeba šlehající plameny v hořící budově vypadají naprosto přesvědčivě; kdo zažil PC éru v plenkách, určitě uroní nostalgickou slzičku nad slávou zašlými skvosty. Graficky je na tom Lady Sia velmi podobně, principem konečně také, dokonce ani vztekání se u obtížných míst docela nevymizelo :-). Úrovně se po stránce grafického zpracování neustále mění, obtížnost graduje spolu s nápady, zkrátka kdo tomuhle žánru věnoval svoje srdce, zklamán nebude. Nabízí se srovnání s dalšími tituly – Klonoa a Rayman, avšak tenhle zápas zůstává bez vítězů i poražených. Každému sedne trochu něco jiného, záleží výhradně na každém z vás.
| Lady Sia | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
