Když se dnes řekne 2D plošinovka, prakticky všem se vybaví žánr, jenž byl sice svého času nesmírně populární (tehdy jich ostatně zase až tak moc neexistovalo), ovšem dnes se na něj spíše již jen nostalgicky vzpomíná, než aby vznikaly nové komerční hry tohoto typu. Čest řídkým výjimkám typu Viewtiful Joe. Hardware Nintenda DS ovšem disponuje možnostmi, kterak tento žánr oživit, a činí tak naprosto suverénně. Dokonce tak suverénně, že i takový Yoshi Touch & Go se raději potichu krčí v koutku. Díky novému přístupu k danému žánru se navíc ostře vyhraňuje i vůči přeportované legendě v podobě Maria 64 DS a nebudeme zase až tak moc přehánět, když řekneme, že Kirby Canvas Curse má velkou šanci stát se prvním skutečným „killer titulem“ pro Nintendo DS.
Velmi dobrým tahem bylo již angažování Yoshiho coby hlavní postavy hry. Ten totiž sám o sobě vypadá jako růžová koule, což je jedním z hlavních pilířů herního designu.
Zpočátku nic nenaznačuje tomu, že bychom měli tu čest s něčím více nežli jen prostou variací již dříve recenzovaného Yoshi Touch & Go. Místo Baby Maria akorát vzduchem létá kulatý Kirby a místo na Yoshiho hřbetě se po zemi kutálí tak říkajíc po vlastních. Stylusem mu pak na dolní obrazovce kreslíte různé můstky na překonávání nejrůznějších děr a propastí a čas od času ťuknete na nějakou tu nepřátelskou potvůrku. Místo obláčků ale tentokráte zanechávají vaše taky stopu duhy. Místo ovoce se zde sbírají různé jiné power-upy, ale tím na první pohled všechny odlišnosti zdánlivě končí. Při pohledu druhém ovšem vyjde najevo, že obvinit tvůrce z plagiátorství vlastních nápadů by ale bylo velmi krátkozraké.
Po delším hraní pak zjistíte, že ve světle nových skutečností se Yoshiho obláčková dobrodružství jeví jen jako taková zpestřující srandička a že teprve až Kirby Canvas Curse je skutečně plnohodnotnou hrou. Tvůrci hru totiž pojali jako
naprosto seriózní plošinovku se vším všudy, která by ve své době obstála i v kombinaci s klasickým ovládáním, přičemž ovládání dotykovým perem jí bez jakýchkoliv debat přidává zcela nový rozměr. Když si uvědomíte, že se celá hra ovládá pouze dvěma
pohyby (kreslení čar a ťukání), dostaví se možná jisté pochyby, ale věřte, že tato ovládací metoda možnosti hry tohoto žánru nikterak neomezuje, přičemž je tomu v podstatě právě naopak.
Velmi dobrým tahem bylo již angažování Yoshiho coby hlavní postavy hry. Ten totiž sám o sobě vypadá jako růžová koule, což je jedním z hlavních pilířů herního designu. Jeho pohyb se totiž do značné míry zakládá na fyzice skutečné koule, čímž se z klasické plošinovky stává titul, jehož hratelnost je do značné míry založen na balancování s kuličkou. Samozřejmě, že se autoři nedrží fyziky nijak extrémně, takže když Kirbymu nakreslíte cestičku pěkně do kopce, vyjede tam i přesto, že se předtím jen tak laxně ploužil po rovince, ale kulový tvar otevírá moře možností co se týče designu jednotlivých levelů, přičemž zejména nejrůznější „pinballové vložky“ jsou dosti atraktivní.
Je zde prostě velké množství takovýchto zdánlivých drobnůstek, díky nimž hra nikdy neupadne do stereotypu a které udržují hratelnost na té nejvyšší možné míře.
Účelem hry je dokutálet Kirbyho z výchozího bodu dané úrovně až k východu do úrovně další. V hlavním režimu na vás čeká osm levelů po třech úrovních plus nějaké ty boje s bossy, které ve srovnání s celou hrou nejsou ani tak dobré, jako spíše zábavné a představují tak možná paradoxně chvíle vítaného oddechu a ne frustrující líté bitvy, které se nadají přeskočit. Nejenže je balancování s kuličkou samo o sobě poměrně náročnou záležitostí, ale v každé úrovni na vás tvůrci přichystali řadu dalších patálií, jako v prvé řadě množství nepřátel, které likvidujete tak, že na ně nejprve ťuknete stylusem, čímž je na pár chvil omráčíte a poté je musíte Kirbym doslova převálcovat. Pokud se vám to v daném čase nepodaří, daná potvora se zase zmátoří a celý
postup musíte opakovat a nebo se jí nějak elegantně vyhnout. V pozdějších fázích jich samozřejmě stejně jako ostatních překážek přibývá, takže v některých momentech doslova nebudete vědět, kam dřív kliknout. Pokud zpacifikujete některého z řady
nepřátel, kteří se v úrovních pohybují, získáte navíc nejrůznější speciální vlastnosti, které se vám rozhodně mohou hodit, pro pohyb ve vodě se tak jistě hodí zkamenění, díky němuž půjdete rychle ke dnu a nebudete se tam muset pracně dopracovávat klikáním na Kirbyho, které jej v základním nastavení urychlí, pokud zrovna máte některou z přídavných vlastností, pak ji tímto způsobem aktivujete.
Vedle potvůrek na vás čeká celá řada dalších překážek, jako jsou různé bodáky, ostnaté vrtule, lávová pole či bezedné propasti, takže časem budete rádi, když se vám podaří Kirbyho jakž takž dokutálet k východu z levelu, natož abyste ještě hledali speciální červené mince, které jsou v úrovních poschovávány (v každé jedna). Autoři se snažili udělat hru co nejpestřejší, což se
promítá jak v různých herních prostředích, tak i v řadě předmětů, které můžete využít ve svůj prospěch. Jsou tu tedy různé
pojízdné plošinky, trampolíny, dva druhy kanónů, které vás vystřelí definovaným směrem, větráky, jež vás nadnášejí a dokonce se zde setkáváme i s regulérním větrem, který Kirbyho odnáší, pokud je ve vzduchu, a překonat jej lze pouze kutálením se po zemi a
nebo pohotovým kreslením duhových cestiček. Je zde prostě velké množství takovýchto zdánlivých drobnůstek, díky nimž hra nikdy neupadne do stereotypu a které udržují hratelnost na té nejvyšší možné míře po celou dobu hraní. A to jsme se ani nezmínili o mezihře, v níž musíte Kirbyho co nejvíce rozkutálet a nakreslit mu odrazový můstek tak, aby dolétl co nejdále.
| Kirby Canvas Curse | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|
