Zatímco původní Kingdom Come: Deliverance jsme přijali s nadšením, s jeho placenými přídavky je to poněkud složitější. Ten první, v němž jsme si mohli postavit vlastní vesnici, byl poněkud nudný. Druhý zase přisprostle trapný a v době vydání zcela rozbitý. A rovnou si řekněme, že i ten třetí má k dokonalosti daleko, naštěstí je však alespoň zábavný.
Příběhové předěly mají filmové kvality, s herní náplní už je to horší.
Band of Bastards skýtají ryze lineární zážitek a přímočarou akci, což zrovna nejsou ty hlavní ingredience, proč máme původní hru tak rádi. Naopak, jestli je něčím Kingdom Come unikátní, tak je to hráčova svoboda, která umožňuje řešit většinu herních situací jinak než násilím. Až na souboj s Prckem se dá celým příběhem projít až do konce prakticky bez boje, za což jsem byl autorům nesmírně vděčný. Soubojový systém je tu totiž natolik odlišný od všech ostatních her, že jsem do jeho tajů zcela nepronikl ani po desítkách hodin.
Bohužel, alternativní přístupy k řešení problémů v Band of Bastards neexistují, což jasně naznačuje už úvodní nepřeskočitelný souboj, bez kterého se k samotnému obsahu DLC vůbec nedostanete.
Hraji hry už nějakých dvacet let, obtížností normal považuji většinou za méněcennou, ale na tomto v podstatě banálním souboji jsem strávil téměř dvě hodiny. A pak ho stejně úspěšně splnil jen díky bugu, když protivník přestal vykrývat mé údery. Nebo se ho mě prostě jen zželelo?
Paradoxní na tom je, že po tomto přepáleném úvodu už žádnou podobně vyhrocenou scénu v příběhu nenajdeme. S trochou nezbytné opatrnosti a zbabělého utíkání jsem se bez problémů dostal až k finálnímu bossovi.
Warhorse znovu dali najevo, že cílí pouze na hardcore publikum a svoji hru dělají úmyslně nepřístupnou obyčejným hráčům. Jestli je to dobře nebo špatně, si rozhodněte sami.
Po roce od vydání hry už jsme pochopili, že to není chyba ale zamýšlená vlastnost.
Co se týče samotného obsahu není Band of Bastards nijak objevný. Ve společnosti party žoldáků putujete krajinou a absolvujete šarvátky s tu menším, tu větším počtem nepřátel. Komu se líbily hromadné bitvy z původní hry, bude spokojený, protože ty místní jsou snad ještě lepší.
Odehrání tohoto mikropříběhu zabere zhruba dvě hodiny a konec je uzavřený, při snížené ceně osm eur (cca 200 korun) tak můžeme tento přídavek fanouškům jen doporučit. Na druhou stranu, pokud jej minete, nijak ochuzeni nebudete.
Nebyl by to Kingdom Come, kdyby v něm nebyly nějaké ty bugy, přičemž zdaleka nejhorší byl ten, kdy během finální bitvy odmítali mí spolubojovníci vytáhnout z pochev zbraně a proti přesile nepřátel se vrhli holýma rukama. Proti minulým zkušenostem už se nad tím dá mávnout rukou. A po pravdě, na svého koně, který chodí v Talmberku po dřevěných schodech, jsem si tak zvykl, že by mi už jeho oprava spíš vadila.
