Mohlo by se zdát, že vytvořit hru pro mladší skupinu hráčů (tedy pro děti) je mnohem jednodušší, než pro ony "hardcore gamesníky", podle kterých se většina vývojářů řídí. Dětská mysl se totiž při hraní nezaobírá takovými věcmi, jako je detailně prokreslené prostředí, rychlý a dokonalý engine, poutavý příběh či co nejrealističtější fyzikální model. To vše dobře zastane jejich představivost. Chtějí jen jedno - roztomilého hrdinu a přijatelnou obtížnost, tedy jakousi hračku na monitorech počítače. Kao: The Kangaroo takovou hračkou měl být. Podařilo se tvůrcům dosáhnout svého cíle, nebo jen šlápli do prázdna? To teprve uvidíme.
Nejprve si řekněme pár slov o samotné hře. Kao: The Kangaroo je akční adventurkou z dílny polských X-Ray Interactive, kteří se při vytváření tohoto dílka nechali hodně inspirovat všemi možnými arkádami. Neplníte tedy žádné složité úkoly, nelámete si hlavu nad složitými puzzly, jen se snažíte překonat všechny možné překážky a dostat se k teleportu do další úrovně. Cestou sbíráte různé power-upy a mince, zabíjíte nepřátele, skáčete, pobíháte, uhýbáte - zkrátka provádíte vše, co byste ve hře určené pro ty nejmenší očekávali. V kůži roztomilého klokánka (kterého polovina redakce považovala na první pohled za králíka) se ale věnujete i činnostem, které bývají většině zástupců živočišné říše odepřeny - létáte na rogalu, jezdíte na snowboardu či vodním skútru a vůbec děláte věci, ke kterým se ani většina z nás, 
lidí, dostane jen zřídka.
Co vás na hře pravděpodobně ihned zaujme, je naprostá absence jakéhokoliv příběhu. Ten je totiž zmáčknut do pouhého minutového intra, během něhož klokánek běží za motýlem, je sám polapen, zavřen do klece a jsou mu věnovány boxerské rukavice. Toť vše, další záběr již našeho klokánka zastihuje na začátku první úrovně. Kamera se většinou pohybuje za naším hrdinou, ale není to pravidlem. Občas vás zabírá zepředu či z boku, přičemž v těchto případech jste ochuzeni o možnost přepnout se do pohledu z vlastních očí (jinak zde tato funkce existuje, což čas od času rádi využijete). Dokud se kamera pohybuje za vámi, je vše většinou v pořádku, ale jakmile jste zabíráni z jiného úhlu, nastává první problém. Často totiž vůbec nevidíte, co je před vámi a řítíte se tak do neznáma, aniž byste tušili, co se před vámi odehrává. Jednoduše tak přehlédnete nepřátele, nebo - a to je mnohem horší - hlubokou propast či lávové jezírko. Za tuto nedomyšlenost odečtěme tvůrcům pár bodíků.
Když už jsme u toho odečítání, podívejme se na použitý engine. Ten vás ničím příliš geniálním neoslní, dokonce by jej bylo možné zařadit mezi současný horší průměr. O 
detailnosti si můžeme jen nechat zdát, vše je, mírně řečeno, hranaté. Pokud mají nepřátelé obličeje, jedná se o pouhou texturu na plochém či mírně vypuklém objektu. Navíc ačkoliv oficiální systémové požadavky nejsou nikterak přemrštěné, i na silnější konfiguraci má obraz občas nechutné tendence se trhat, škubat a zadrhávat. Ale abychom byli nestranní, připomeňme si základní paradigma platící pro tituly určené dětem - na grafice až tak příliš nezáleží. Bodíky bychom tedy strhli pouze v případě, že bychom vše poměřovali podle přísných a náročných hledisek hráče z povolání.
Dost však již bylo odečítání, podívejme se na nejsvětlejší stránku, kterou Kao: The Kangaroo má. Tou je pestrost úrovní. Každý z téměř padesáti levelů je něčím jedinečný, plný originálních nápadů a předkládá nám vždy nový problém, jak se dostat přes překážky. Jen v úvodních misích je řešení vždy nasnadě, později již budete muset zapojit i mozek. Pokud musíte misi opakovat pětkrát či desetkrát, znamená to, že na to jdete špatně - většinou není zapotřebí mít ani doktorát z exaktních věd ani neskutečně hbité prsty. Stačí se jen trošku zamyslet. Abych vše ukázal na příkladu - k prvnímu zákysu jsem dospěl hned v jedné z prvních misí. Dostal jsem se do místa, kde se za mnou z výšky spustila kláda posetá ostny a já utíkal jako šílený, abych jí utekl, ale vždy byl výsledek ten, že jsem skočil s kusem železa 
ve svém křehkém těle. Až po půl hodině mi došlo, že bych mohl zkusit uvést kládu do pohybu, a místo abych se snažil před ní utíkat, rozeběhnout se zpět a nechat ji v klidu odjet. A takto to chodí v Kao: The Kangaroo běžně - je lepší si svůj další krok promyslet, než stále bezhlavě utíkat vpřed.
Obří službu prokázal titulu také leveldesigner. Když vezmeme v potaz, jak nedokonalému enginu musel svou práci uzpůsobit, připravil nám doslova pastvu pro oči a hravou dušičku. Úrovně jsou zábavné, hratelné a hlavně se neopakují. Najdete zde plno míst, do kterých je přístup sice obtížný, ale zato jste odměněni některým z power-upů. Chybět nemohou ani dobře maskované vstupy do bonusových levelů. Dobrý byl také nápad s prokládáním klasických úrovní s "bossovskými", ve kterých bojujete jen s jediným protivníkem, na kterého ale musíte pokaždé vymyslet nějakou lest, a úrovněmi, ve kterých prokazujete svou zručnost na některém z netradičních dopravních prostředků (např. zmíněné rogalo či vodní skútr). Je to dobré oživení a hra vás tak nezačne jen tak nudit. Naopak, pokaždé jste zvědavi, co na vás v další misi čeká za vychytávky.
Abychom však neustrnuli u chvály úrovní a hratelnosti, podívejme se i na další prvky, které 
dělají hru hrou. Ukládání pozice během mise není možné, ale to není až tak na škodu. Cestou totiž můžete sbírat mimo jiné i zvláštní vlaječky, které po stisknutí zvláštní klávesy vytvoří jakýsi checkpoint. Pokud ztratíte život, nevracíte se až na začátek levelu, ale jen k tomuto místu. Vlaječek je ale málo, takže je zapotřebí je používat s rozmyslem a ne, kde vás zrovna napadne.
Dále zde máme zvuky. Ty jsou na poměrně dobré úrovni, zapracovat však jistě šlo na hudebním doprovodu. Ten sice není doslova špatný, ale elektronické zvuky linoucí se z reproduktorů dokáží být po delší době opravdu únavné. Každá úroveň má sice svůj vlastní hudební motiv, ale stále to jsou tytéž umělé syntetické zvuky připomínající starou slávu MIDI.
Jaký nám tedy z toho všeho vyplývá závěr? Kao: The Kangaroo je zábavná akční adventura/arkáda, která svůj nedokonalý herní engine více než dostatečně vyvažuje kvalitním designem úrovní. Odrostlejší hráč by po ní asi jen tak nesáhl, protože má na výběr i z jiných titulů, ale vaše ratolesti by z ní měly určitě radost. A jim je konec konců také určena, a tak se nestydím dát tomuto titulu poměrně vysoké ohodnocení.
| Kao: The Kangaroo | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
