Indiana Jones and the Staff of Kings - po stopách Mojžíšovy hole

Nejznámější filmový archeolog všech dob se vrací na konzole, aby dokázal, že má i hráčům stále co říci.

Indiana Jones and the Staff of Kings

Kdyby ke mně přišel Bůh v podobě Maria a já si mohl vybrat pouze jedinou věc, kterou budu ovládat pomocí pohybové metody Wii ovladačů, tak by to byl jednoznačně světelný meč. Kdybych si ale z nějakého důvodu nemohl vybrat světelný meč, tak bych volil bič Indiana Jonese. Naštěstí se LucasArts konečně umoudřili a dokopali vývojářské studio A2M, aby na Wii konečně nějakého toho Indyho udělali. Samozřejmě tím myslím Indiana Jonese, který se neskládá z Lega.

Indiana Jones and the Staf of Kings se odehrává v roce 1939, kdy se známý archeolog pokusí zabránit nacistům, vedeným Magnusem Völlerem, získat Mojžíšovu hůl. Ostatně každý přece ví, že náckové nedělali v podstatě nic jiného, než že vybíjeli Židy a zkoumali okultní předměty, které chtěli využít k dosažení světové dominance.

Herní náplň je předkládána v zábavné podobě, tedy pokud nemáte nic proti častému lezení nebo klasickým Indyho útěkům

I když vychází hra i na PlayStation 2, PSP a Nintendo DS, tak vypadá a hraje se jako by byla od začátku tvořena pro Wii a na nic jiného ani nemohla vyjít. Už po několika okamžicích hraní vám totiž bude jasné, že hra využívá beze zbytku všechny finty pohybového ovládání.

Základem všeho je bič, kterým nejenom že budete masírovat obličeje otravným náckům, ale za jeho pomoci budete přeskakovat i nejednu propast. Ale to přece očekáváte a chcete, že? Švihání wiimotem tak obstarává pohyby biče, ale tím to nekončí.

Duo ovladačů vám taky poslouží jako pěsti, které budou očekávat časté setkávání s nacistickými Gesichty. K tomu se také stanou řídítky motocyklu a wiimote zastoupí i roli leteckého kniplu. Ve hře se toho bude dít opravdu hodně, takže mimo řešení jednoduchých hádanek, hopsaní, lezení a soubojů se projedete třeba na loďce nebo na zádech obrněného slona. Absurdní? Jistě, ale Indy nebyl nikdy o ničem jiném.

Během hraní se podíváte do Istanbulu, Súdánu, tropické Panamy, výbušné čínské čtvrti v San Francisku, zasněženého Nepálu a dokonce i do útrob nacistické vzducholodě. Lokace jsou rozmanité, a i když jsou veskrze lineární, tak vás průchod jimi bude bavit. Jedinými zákysy budou občas tužší souboje nebo herní nelogičnosti, které mohou váš postup hrou zpomalit.

Někdy prostě opravdu není jasné, kam máte jít nebo co udělat, protože daná akce popírá nejenom lidský rozum, ale i herní postupy. Obvykle pak zjistíte, že jste měli jít až do úplného rohu obrazovky a něco tam spáchat.

Jinak je ale herní náplň předkládána v zábavné podobě, tedy pokud nemáte nic proti častému lezení nebo klasickým Indyho útěkům. Ve Staff of Kings totiž budete utíkat snad před vším možným, co je schopné na vás padat nebo vás honit. Co ovšem opravdu zamrzí, je nesmyslný systém zdraví. Jeho ukazatel se totiž doplňuje pouze na checkpointech, což není úplně nejšťastnější řešení.

Indy má po ruce vždy i svůj revolver, který však nelze použít, kdy se vám zlíbí.

Indy by nebyl Indym bez proslulých pěstních soubojů. Ty zde nechybí, i když dokážou být někdy až příliš únavné. V soubojích lze často využít i prostředí, a shodit tak na nácky třeba přístřešek nebo je pohostit létajícími židlemi. Klasické pomůcky typu láhev nebo sečné zbraně též nechybí.

Indy má po ruce vždy i svůj revolver, který však nelze použít, kdy se vám zlíbí. Střelecké pasáže jsou součástí hlavní hry, ale přesto jsou odlišné od jejího zbytku a připomínají klasické pistolové střílečky typu Time Crisis nebo Resident Evil: Umbrella Chronicles.

Hardware Wii nemůže předvádět grafické orgie jako Xbox 360 nebo PlayStation 3, ale s grafickou podobou může panovat spokojenost. Indy vypadá jako Harrison a některé jeho grimasy se podařilo zachytit s překvapující přesností. Prostředí je pěkné, i když detaily chybí.

Filmový Indiana Jones má jeden z nejznámějších hudebních motivů, co si lze vybavit a člověk by tak očekával, že soundtrack Staf of Kings bude hodně vypečený. Ovšem není tomu tak. Známý „tůdůdůdůůů“ motiv nechybí, ale ostatní nestojí za nic a je z nich patrná nepovedená snaha přiblížit se filmové sérii.

Nad čím však zůstává rozum stát, je dabing. Zahraniční servery si namluvení hlavní postavy chválí, ale zdejší Indy podle mě mluví diametrálně odlišně než Harrison. A navíc má asi rýmu.

Hře nechybí ani multiplayer, i když má k dokonalosti daleko. Ostatní verze hry ho však nemají, takže stěžovat si není na místě. Jeho kooperativní podoba je zajímavá už tím, že zatímco první hráč se ujme Indiana Jonese, tak druhý jeho otce Henryho alias Jamese Bonda v důchodu. Versus podoba je prosté mlácení určené až čtyřem hráčům, které dává vzpomenout na zábavné odpoledne s PSone a multitapem.

Indy v Atlandidě

Jakožto konzolového hráče mě PC adventura Indiana Jones and the Fate of Atlantis, která vyšla pro DOS v roce 1992, naprosto minula, a to i přes moje fanouškovství k Indiana Jonesovi. Tehdejší hodnocení byla velmi pozitivní, a tak šlo pouze litovat, že na konzole hra nevyšla. To se teď změnilo. Právě Fate of Atlantis je totiž ultimátním bonusem po nasbírání dostatečného počtu artefaktů. Tato klasická adventura má nezaměnitelné kouzlo dob minulých a Wii ovládání jí opravdu sluší. Tak se snažte, abyste ji odemkli.

Po celou hru budete sbírat artefakty, po jejichž kompletaci si odemknete několik zábavných obleků a jeden über bonus, o němž informuje rámeček. Mimo velké hlavy tak Indyho můžete obléct do obleku nebo ho zaměnit za jeho otce nebo (fanfáry!) za Hana Sola! Upřímně, hrát za Hana v Indiana Jones hře je něco tak geniálního, že ani leckterého zapáleného fandu Star Wars by to asi jen tak nenapadlo.

Indiana Jones and Staf of Kings je hrou přístupnou pro každého, takže hardcore hráči jí budou opovrhovat. Je to ale zároveň zábavná dobrodružná hra, která vydrží zhruba deset hodin a překvapivě obsahuje dost bonusů. A navíc je to přece Indy!

Hru zapůjčila firma Gamehouse.