Co je to ICO? Netradiční akční adventura, nabízející exkurzi do úžasného světa za hranicí vaší představivosti. Podmanivá dobrodružná pohádka o malém rytíři, který si skrze temnotu razí cestu za nespravedlivě odepřenou svobodou. Vítejte opět na platformě PS2.
Ico je chlapec, který byl odvržen svou rodnou vesnicí pro svou zvláštní anatomickou odlišnost. Na hlavě mu totiž narostly rohy. Místem jeho posledního odpočinku se má stát interiér podivného a opuštěného hradního sídla. Jenomže v jeho rozlehlých prostorách není tak zcela sám.
ICO je specifická, nápaditá a originální hra. Její vpravdě úžasný herní rámec tvoří spolupráce dvou hlavních postav, jimiž jsou odvážný malý Ico a zvláštní, éterická princezna Yorda, které náš hrdina zkraje hry pomůže z její vězeňské kobky. Jak se brzy ukáže, tento akt je klíčový pro vaše úsilí dostat se z hradu na svobodu. Yorda totiž dokáže svým skrytým magickým potenciálem zrušit jinak neodemknutelné pečetě dveří, skrze které se krok po kroku blížíte k hlavní bráně
tohoto neuvěřitelně členitého komplexu, jenž však skrývá jedno tajemství, které hlídají nelítostní strážci. Objevují se tu totiž podivní démoni, kteří mají svůj vlastní zájem na Yordě a pokud je to jen trochu možné, útočí na vaší "skupinku" a snaží se vaší sličnou přítelkyni v nesnázích skrze náhle otevřené portály odnést kamsi pryč do nicoty. Čemuž musíte za každou cenu zabránit, protože ona je nejdůležitější ingredience nápoje, nazývající se svoboda.
Jako Ico disponujete velkou škálou impresivních pohybových aktivit, které vám umožní se lépe vypořádat s veškerými nesnázemi a zdolávat zejména neuvěřitelně rozmanité interiéry zdejšího hradního labyrintu. Skákání, ručkování po okrajích platforem či šplhání po řetězech, plavání, odtlačování k tomu určených objektů, přenášení věcí a naposledy také bojování s kouřovými démony, kteří z nějakého výše citovaného důvodu usilují o Yordu. Ta je ostatně pravým opakem vašeho charakteru; pročež ji musíte cestu vedoucí k vysněnému cíli vždy předem "upravit", aby vás dokázala následovat. Takže musíte např. vylézt na nějakou
vyšší platformu a pak Yordu vytáhnout nahoru k sobě. Tohle samozřejmě zní až příliš jednoduše, neboť mnohokrát zde budete nuceni významněji přiložit svou ruku k dílu a přitom nesmíte svou princeznu nechat příliš dlouho osamocenou, neboť temnota má oči všude. Což obnáší riskantní balancování na úzkých chodníčcích v obrovských výškách, houpání se na řetězech za účelem následného odskočení na blízkou platformu, ale též obvyklé přeskakování hrozivě vyhlížejících trhlin, kdy nesprávné načasování akce může mít fatální důsledky. K tomu tu je i vcelku obvyklá interakce s okolním prostředím, pročež se dočkáte takových momentů, jako je nutnost přenesení bomby, jejího následného zapálení a posléze tak odstranění neprostupné překážky/objektu. Jenomže, kde sebrat oheň? Jelikož je vaší standardní zbraní pro odhánění démonů jakýsi dřevec, tento lze na mnoha místech použít též jako pochodeň a pak s ním zapálit roznětku uvedené bomby. To samozřejmě není jediný příklad interakce. Nášlapné kameny, samohybný vozík na rozbité kolejnicové dráze, po níž vede jedna cesta přímo do věčného zapomnění, či klasické
žebříky a roury, po kterých se samozřejmě dá vyšplhat. Jistě, hrad je silně účelově připraven pro zdejší dobrodružství, ale to nic nemění na skutečnosti, že je to celé skvěle vymyšlené. Navíc je ona shora zmiňovaná pohybová aktivita našeho hrdiny v mnoha ohledech velice inteligentně ošetřena, pročež se dočkáte automatického přichycení okrajů převisů a platforem při vašem případném pádu či seskoku, a pokud už někde visíte, nemusíte přitom držet žádné tlačítko, takže není jediný důvod propadat panice. K tomu všemu se nemusíte bát ani případného klopýtnutí ve výškách s následným tvrdým dopadem na kamennou zem, takže i v situacích, kdyby si samotná Lara Croft už musela léčit zlomeniny, se náš malý chlapíček jenom otřese a zase jde s buldočí houževnatostí vpřed.
Práce kamery je automatická, její rotování vůkol vaší postavy je velmi inteligentně navrženo, ale samozřejmě se občas dočkáte hluchých úhlů pohledu na momentální dění. Což může alespoň částečně vykompenzovat manuální posun kamery pomocí pravého analogu či zoom, ale přese
všechno je tady spousta okamžiků, které by lépe a hlavně hned vyřešil vlastní pohled, jehož tu pohříchu není. Nevadí. Daleko větší výhradu mám však k soubojovému systému. Omezuje se totiž na zběsilé mačkání jediného tlačítka pro jeden možný atak (resultující posléze v jakési kombo), což je v některých fázích hry až příliš zjednodušené schéma, neboť bojovat takto s velkou převahou nepřátel, přičemž musíte neustále chránit Yordu, je místy doslova a do písmene příšerně frustrující a zdlouhavé. Asi takhle. Stylově navržení a typově variabilní Démoni tady leccos snesou a jejich povedený útok vás na nějakou dobu omráčí a toho samozřejmě ihned využívají k tomu, aby odnesli Yordu ke svému kouřovému portálu v zemi, v němž se princezna začne "topit". Pakliže ji zavčas nevytáhnete, hra končí. Je to nelítostné a pokud to jen trochu jde, zkuste se démonům vyhnout. Stačí proběhnout do nové lokace.
Přičemž kooperace s Yordou je vyjma výše uvedeného založena na geniálně jednoduchém modelu, že na vaše vyzvání Yorda dokáže přiběhnout, pak ji lze vzít za ruku a
společně postupovat dále. Nutno nyní podotknout, že princezna není až zase tak zoufale pasivní přítěží. Příležitostně se snaží svým pronásledovatelům utéci a hlavně, v některých chvílích vám sama dává nějaký impuls, kde hledat klíč k řešení momentálně bezvýchodné situace.
Zvuková stránka hry je jednoznačně prima, hudebního doprovodu je sice pomálu, ale specifické namluvení jakési cizí prastaré řeči je opravdu působivé, stejně jako řada efektních zvukových prvků, počítaje v to echo či "obyčejný" křik racků. Co vám však doslova a do písmene vyrazí dech, je grafické zpracování. Hrad, ve kterém se vaše dobrodružství odehrává, je jedním slovem fascinující. Úžasné přechody světla a stínu, neskutečně propracované scenérie, které vdechují zdejším zdem opravdický život, to jenom dokresluje až neuvěřitelně chytlavou atmosféru této hry. Dokonce bych se nebál říci, že zdejší engine je to nejlepší, s čím jsem se na next-generation konzolích dosud setkal. A dle mého tedy jednoznačně přebíjí i a to díky enormní rozlehlosti celé
herní lokace. Nicméně hrad přitom působí velice kompaktním dojmem, při svém putování se mnohokrát dostanete do oblastí, ze kterých můžete shlédnout celou scenérii vůkol, a tento pohled je doslova impozantní, nebo si nostalgicky připomenete, že po támhletom ochozu pod vámi jste asi před hodinou šli, apod. ICO je zkrátka podívaná, která těží z vynikajícího architektonického návrhu epických rozměrů, jemuž se při jeho kouzlu snad nedá vůbec nic vytknout!
Jak to ve finále shrnout? ICO je inteligentní zábava, určená však spíše - či jen - pro trpělivé hráče, kteří tady dokáží věnovat něco času hledání všemožných vodítek pro odhalení, kudy a jak postupovat ve hře dále. Nepěknou kaňkou na tomhle představení je příležitostné bojování s démony, což se určitě dalo ošetřit lépe, ale co už naděláme. Život je boj. A pakliže vám nevadí relativně krátká doba dohrání, musím říci, že tento titul rozhodně stojí za to!
| ICO | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
