Nová akční arkádá se žlutým robotkem v hlavní roli přichází, aby převzala titul krále her svého druhu po Tubular Worldu. Pokloňte se, skvělá ČESKÁ pařba od Zima Software právě přichází...
Dávno, už je to opravdu hodně dávno, co jsme na našich miláčcích Amigách hrávali nejlepší herní žánr, jaký může být. Pamatujete si na ty staré dobré časy, kdy jste se kamarádem marně pokoušeli pokořit Agony, nebo naopak, na chvíli kdy jste poprvé dohráli Xenona II. Proč se už takové hry nedělají? Já si myslím, že kdyby se za rok objevilo ze šest opravdu kvalitních 2D stříleček na úrovni výše zmiňovaných, tak že by se nejen zaplatily, ale ještě by se na tom dalo vydělat. Podobně uvažoval i Martin Zima majitel firmy Zima Software a producent hry HyperCore (dále jen HC). Co si budeme nalhávat, jeho firma je nejproduktivnější českou firmou, a tak se od ní také očekávají patřičně kvalitní tituly, stejně jako HyperCORE.
Zima Software je jedna z mála firem, která se dokázala na českém trhu udržet. Existuje spousta týmů, které zplodily jednu, dvě hry a poté se po nich slehla zem, nikdo už o nich nikdy neslyšel (takový osud potká nejspíš také Top Galaxy, tvůrce nejrozsáhlejší české adventury - Dreamland). Zima začínal u píky, resp. u hry Prokletí Eridenu, kterou jsme vám mohli nabídnout jako plnou hru zdarma na našich stránkách. Poté přišla na řadu strategie Mutarium a krátce poté Signus. Tři hry, ale o firmě se téměř nevědělo. Až do vydání Poldy, který znamenal průlom. Průměrná grafika, průměrné animace, ale skvělý dabing a vtip udělaly z Poldy prodejní trhák a nejprodávanější hru v historii České republiky, která dodnes vévodí žebříčkům prodejnosti, což je pro mnoho vývojářů i žurnalistů z herní branže, včetně nás, nepochopitelné a v historii naší malé země to nemá obdoby. Nechme však vzpomínání a věnujme se Zimáckému nejnovějšímu titulu - 2D akční arkádě HyperCORE, pařbě, na kterou jsem se hodně těšil už proto, že jsem fanouškem her, jako Tubular Worlds, Raptor či Tyrian, her, u nichž jsem ještě v dobách 386tek trávil bezesné noci a ve školní počítačové učebně spolu s kamarády při multiplayeru Tubular Worlds veškeré volné chvíle.
Jak už jsem psal, HC je naprosto klasická 2D střílečka (s tímto tvrzením bych to až zas tak nepřeháněl), ve které ovládáte raketku - tedy robota, letíte zleva doprava a střílíte všechno, co vám přijde pod vaše lasery. Vyhýbáte se lité nepřátelské střelbě, většinou v podobě různých kuliček, sbíráte všemožné bonusy. Prostě a jednoduše, je to přesně to, co mi velmi chybělo a od doby Tubular Worlds a Tyriana nic podobného nebylo k sehnání.
Rád bych vám pověděl to nejdůležitější u takovéto typu her - příběh. Bude, nebude....někdy v roce 2040 zlá společnost Quadra Tec ovládne pomocí hrubé síly, násilí a teroru většinu známého vesmíru. Na obzoru je válka, která by rozhodně zakymácela rovnováhou ve vesmíru, v laboratořích Quadra Tecu se provádí výzkumy mimozemských artefaktu, která podle předběžných testu vykazují velice zajímavé výsledky. Naštěstí i v našem příběhu se vyskytuje pravý opak zla, ano je jim čerstvý 40, blonďák a rád říká "Shake it, baby!".....ehm to jsem malinko odskočil, Duke Nukem v této gamesce skutečně nebude, ale tím kladným hrdinou je malá tajná odbojová organizace HyperCore, která chce zamezit teroru, který páchá nenáviděná společnost. Ty, ty jsi ten jeden z mála, který zvládl náročné testy. Je teď s tebe pilot obrovského bojového stroje, jsi členem týmu těch nejsprávnějších hochu a holek v celém vesmíru. Tvůj úkol je jasný a přesně definovaný, ale cesta k němu bude klikatá. Musíš najít a zničit všechny důležitá místa Quadra Tecu, ale nejhlavnějším cílem je zničit výzkumnou laboratoř na planetce C12 v delta kvadrantu.
Tak tohle je příběh. Jistě říkáte si, že je slabý jak čaj, ale já vám na to můžu říct jediné - mohl být ještě horší nebo nemusel být žádný. Prostě a jednoduše byste bojovali proti něčemu naprosto neznámému. Když vstoupíte do elitní jednotky HC, tak si vyberete jednoho ze tří robotů, se kterými budete plnit následující mise. Každý nabízený robot se liší v určitých vlastnostech, které ale podle mě mají na hru pramalý význam, takže se o nich nebudu ani zmiňovat. Vyberte si robota, který se vám bude nejvíce líbit a můžete jít do obchodu (jako ve hře), kde můžete nakupovat buď zbraně jako jsou různé lasery a plazmové kanóny a nebo můžete nakoupit vybavení - různé miny, lékárny a přídavné kanóny. Jestli jste si už vybrali a nakoupili, tak už vám nezbývá nic jiného než si zajít přečíst úkoly mise a následně do ní vyrazit. Bude následovat poměrně dlouhé načítaní, ale HC načítá taková kvanta dat, že se ani nepozastavuji nad délkou načítaní, ale to už následuje krátká animace ukazující vám prostředí, ve kterém budete parchanty kopat do zadnic - nic už nebrání frenetické akci, která je tak rychlá, že i občas ztratíte přehled o ději na obrazovce, a to hlavně díky velkému množství efektů, které jsou v jediný moment na monitoru. Ale tomu, kdo hrával 2D střílečky na amize a je zvyklý na zmatek, to nebude vadit, hlavně když si uvědomíte, že nejste vůbec ničím tlačeni, žádným počtem životů, creditů nebo počtem continue. Ano, čtete správně v HC nejsou žádné životy. Když v misi zemřete, tak se objevíte na základně a misi jedete znovu. Ale jestli si myslíte, že to bude jednoduché prostřílet se touhle parádičkou až na konec, tak jste na velkém omylu, protože i na nejjednodušší obtížnost je HC přinejmenším jedna z těžších her. Musím přiznat barvu, taky jsem ještě neviděl závěrečného bosse, prostě jsem si v jednom kole vylámal na obtížnosti zuby, ale já se nevzdám. Když už jsem mluvil o těch misích, tak bych vám mohl říct, že v celém HC je jen 8 misí, které jsou ještě rozdělené na tři kratší části, zřejmě proto, aby když zemřete jste nemuseli hrát celou misi znovu. Ono hrát třeba i tu jednu část ze tří třeba 8x je dost frustrující. V každé misi jsou první dvě části jen někam doletět, prostřílet se, případně někoho zničit, a pak je tu část třetí - lahůdková, je to souboj je samotným závěrečným bossem dané mise je to pravé peklo v tom nejkladnějším významu, jaký můžete k tomuto slovu mít. Důležitě je, že na některé bossy máte určitý časový limit - pokud za určitou dobu bosse nezničíte, tak odletí pryč a je to jednoduché, MISSION FAIL. Každá mise se odehrává v jiném prostředí - orbita nějaké planety, vesmírný přístav, vojenská základna, továrna atd. Prostředí v jednotlivých misích je dosti variabilní. Co se týče nepřátel, tak ti se neustále obměňuji, takže nehrozí žádný stereotyp.Nyní nastává chvíle, v níž opět vstupuji do děje, resp. do recenze, já. Jak už Pavel naznačil, HyperCORE je tuhá pařba, tak tuhá, že si v ní mnohdy neví rady ani tak ostřílený pařan, jako je Leech. A i to je výhodou této hry. Ti, kteří jsou hrami rozmazlováni a jsou zvyklí na jednoduché pařby typu "leť, vystřel, zabij, doleť, mission complete", rozhodně nebudou HyperCOREm nadšeni tak, jako já. V tuhosti je totiž kouzlo a v mnohém to připomíná Tubular Worlds. Já vím, já vím, pořád tady básním o této skvělé babičce pařbičce, ale to se nedá nic dělat. Legenda je legenda a HyperCORE ji hodně připomíná a vylepšuje. Vlastně když jsem HyperCORE viděl poprvé, připadalo mi to, že to je Tubular Worlds v novém kabátě, s novými nápady, zbraněmi a nepřáteli. A měl jsem pravdu.
Nejprve musíte proletět oním dlouhým kolem, v němž jsou tři mezisejvy, jak už řekl Pavel. Není to rozhodně jednoduché, cestu vám bude znepříjemňovat spousta poletujících nepřátel a věcí, které vám budou ubírat energii. Pochopitelně v případě, že se nebude jednat o equipmenty, tedy předměty, které vám buďto přidávají jeden z několika druhů ochranných štítů, zvyšují energii, vylepšují zbraně, prostě a jednoduše vám nějakým způsobem pomáhají a šetří vám peníze, neboť si již nemusíte vybavení nakupovat za drahé peníze v přestávkách mezi jednotlivými misemi.
Co bude možná zpočátku hráčům ztěžovat život je nemožnost ukládat si pozice ve hře, což však ihned poté, co skončí soutěž firmy Zima Software o to, kdo nasbírá nejvíc bodů, odpadne, tedy alespoň doufám, protože cheat, resp. patřičné soubory k ukládání po misích, existuje, čímž jsem si stoprocentně jist, neboť je mám k dispozici pečlivě schované v šuplíčku na disketě. A až někdo z hráčů HyperCORE vyhraje počítačovou sestavu v hodnotě 40 tisíc korun, nebude problém se domluvit s výrobci hry a poskytnout je ke stažení i na našich stránkách.
Co se týče technického zpracování, není si až na dvě věci na co stěžovat. Takže první problém je s přehráváním zvuků na SB Live!, na ostatních kartách by nemělo nic znát vyskytovat. A problém druhý je šílená HW náročnost. Jestli si myslíte, že na PII-300, 64 MB RAM si pořádně zahrajete, tak na to zapomeňte, HC se vám v určitých chvílích zasekne a rozejde se třeba až za 2 sekundy, nebo bude skrolling tak trhaný, až to bude bolet, ale o tom bude jistě mnohem víc vědět Zdeněk.
Ačkoliv hra využívá paralaxních rovin, nevím, o jaké náročnosti Pavel mluví mluví. Já osobně jsem hru hrál na Celeronu 300 Mhz se 128 MB RAM bez 3D karty, měl jsem spuštěnou rendering quality, průhlednost některých objektů (16bit Alpha channel), všechny visuální efekty, vypnuté omezení počtu snímků a přídavné efekty a hra mi běhala plynule bez nějakých problémů. A to i přesto, že jsem měl zapnutou hudbu, o které jsme se zde myslím ještě nezmiňovali a která je skutečně skvělá, dokonce tak, že si zaslouží vlastní odstavec, takže vzhůru na něj.
Hudba v HyperCORE je prostě jedinečná, dělali na ní skuteční profíci a přímo na muzice pracoval podle Martina Zimy profesionální deejay, čemuž bych i věřil. Z reproduktorů se vám totiž bude linout příjemné techno, které umocňuje atmosféru jednotlivých misí a je skutečně kvalitní, doslova v CD kvalitě a dokáže ve vás rozproudit krev. Tedy alespoň ve mně, protože ve výběru hudby, která bude hru doprovázet, se Zima Software trefil přesně do mého vkusu a zpříjemnil mi tak hodiny hraní i bezesnou noc strávenou hraním počítačové hry (tu jsem mimochodem nezažil už asi tři roky).
Celkový dojem z HC je velmi kladný, abych řekl pravdu myslel jsem si, že to bude dobrá hra, ale že to bude tak dobré, to teda ne. Jednoznačně doporučuji, protože cena, za kterou se HC prodává je vysloveně lidová, takže proč si jednou začas nedopřát pořádnou pařbu, když jich je už tak málo. I když zamrzí, že se jedná o českou hru a čeština jde zapnout jen částečně, každý to snad překoná překoná.
|
Ano, i co se týče marketingu je nutné Zima Software pochválit. Nejenže prodává HyperCORE, což je podle mě skutečně skvělá hra za pouhých 599 korun, což je cena více než lidová, ale navíc dává těm nejlepším možnost vyhrát počítačovou sestavu v hodnotě 40 tisíc a dalších 19 cen (podrobnosti se dočtete po zakoupení originální hry v krabici zabaleném letáčku). Také tato cena ovlivnila mé rozhodnutí trošičku zvýšit Pavlovo hodnocení z původních 83 procent na stávajících 87. Navíc v jeho hodnocení určitě není započítaný multiplayer, který je propracován opravdu dokonale a dělá z HyperCORE vlastně nekonečně dlouho očekávaného následovníka geniální pařby Tubular Worlds, která dodnes trůní na spoustě harddiscích mnoha počítačových hráčů.
Aby mě ale někdo nenařkl z nadržování vzhledem k tomu, že paperbackové magazíny tomu dávají něco kolem 70%, uvedu závěrem plusy a minusy této hry, které mě motivovaly ohodnotit HyperCORE 87%. Klady: cena, hudba, ovládání, options, multiplayer, znovuzrození tohoto typu her. Zápory: možná trošku vyšší hardwarové nároky, průtahy před vydáním, trošičku vyšší obtížnost.