Allan Adham už od střední školy snil o tom, že bude vytvářet hry. Na vysoké se seznámil s Mikem Morhaimem – zrod jejich přátelství zapříčinila jedna náhodná událost v počítačové laboratoři. Když Adham v roce 1990 dostudoval, nabídl Morhaimeovi, aby založili vlastní herní společnost. Tomu se do do toho příliš nechtělo, nicméně jak ukážou i následující léta, Adham to s lidmi zkrátka umí a dokáže být velmi přesvědčivý.
V roce 1991 vznikla společnost Silicon & Synapse, cesta k Blizzardu ovšem byla přeci jen klikatější. Nová společnost sice neměla nouzi o práci, která spočívala v portování her na další platformy, sotva je však uživila. Touha po vlastních hrách však byla silnější.
Práce na projektu Warcraft byla zpočátku bokovka s nejasně vymezenými rolemi. Například výtvarník Stu Rose nakreslil mapu, vytvořil animace pro obě strany konfliktu, zároveň však měl vymyslet jména hrdinů a měst. „Bral jsem první věc, která mě napadla. Půjdu na místo, které se jmenuje třeba... Goldshire. Jo, proč ne.“ Později ještě namluvil postavu lidského dělníka.
Některé z her studia Blizzard |
Právě v tom byla síla Blizzardu, kdy každý přicházel se svými nápady, o nichž se pak diskutovalo a hádalo. Po úspěchu Warcraftu se firma rozrostla, velmi neformální prostředí ovšem zůstalo.
Hrát fér: Vzestup, pád a budoucnost Blizzard Entertainment |
Pokud se dnes ptáme, jak je možné, že byl Blizzard schopný v roce 1994 vydat strategii Warcraft a další rok už měl hotový druhý díl, je třeba podívat se i na stinné stránky. A právě v tom je zase síla knížky Hrát fér – která se snaží zprostředkovat upřímný pohled na to, jak to tenkrát bylo.
Pravdou totiž je, že kdo patřil do Blizzardu, musel mu obětovat veškerý osobní život. V kancelářích se přespávalo a pracovalo o víkendech. Přišlo i rozčarování. Práce přesčas, která se ode všech očekávala, byla neplacená a po úspěšném launchi hry se zaměstnanci mnohdy nedočkali ani bonusů.
Například programátor Andy Weir se dočkal kritiky od nadřízených za to, že si dovolil vzít o víkendu volno, které ještě nahlásil několik týdnů dopředu. „Za ten víkend mi volali snad dvacetkrát,“ vzpomíná Weir, který nakonec dostal výpověď za „nedostatečnou efektivitu“. Toxické prostředí nakonec dalo vniknout mnohem závažnějším kauzám.
Pád s Activisionem
Jedním z největších zlomů v historii však bylo sloučení s vydavatelstvím Activison v roce 2008, které proti sobě postavilo dva muže, jejichž povahy nemohly být rozdílnější.
Bobbyho Koticka hráči nenávidí, byl to však schopný byznysmen. Jeho tlak na výkon a různé optimalizace však byly v přímém kontrastu toho, co stálo za úspěchem Blizzardu – tedy kreativita na všech úrovních a zkoušení nových věcí. Mike Morhaime mu dlouho vzdoroval, tahal však za kratší stranu. Většina klíčových osobností Blizzard pod nadvládou Activisionu nakonec opustila.
Řada lidí v Blizzardu skutečně věřila, že Microsoft, který Activision Blizzard v roce 2023 koupil, přinese změnu. Herní divize Microsoftu se však potýkala a potýká s vlastními problémy, výsledkem tak bylo další rozčarování z rušení projektů a propouštění. Po přečtení knížky mohu jen konstatovat, že návrat „starého Blizzardu“ je v podstatě vyloučený. Ale to jsme věděli už dávno, jen jsme si to nechtěli přiznat.
Knížku napsal a řadu bývalých i současných zaměstnanců vyzpovídal známý herní insider Jason Schreirer. Ne vždy souzním s jeho závěry, knížku však napsal poctivě a hlavně čtivě. K dokonalosti mi chybí snad jen nějaké fotky a ilustrace. Mimochodem, Hrát fér je jedna z osmi základních hodnot, které si Blizzard v roce 2008 stanovil.
Nebyl to jen Warcraft a Diablo. Připomínáme nejvýznamnější hry od Blizzardu![]() |




































