Hra Dark Souls je náročná výzva, u které strávíte spoustu času

Hra míří především na zkušené hráče. Mimo kvalitního herního zážitku totiž přichází i s obtížností, která běžné hráče asi zaskočí.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii.

Titul Dark Souls je nástupcem projektu Demon´s Souls z roku 2009. Jestliže se zmíněnou hrou máte zkušenosti, víte, že překvapila nekompromisní náročností, která mnohé odradila. Ale ti, kteří vydrželi, zjistili, že se jim do rukou dostala návyková hra na hrdiny se spoustou pozitiv.

A Dark Souls se nese ve stejném duchu. Je náročná, velmi náročná. Tak náročná, že mnoho lidí bude zaskočeno a vzdá to, protože prostě nemá na něco takového trpělivost.

Ale ti, co jsou připraveni, že jejich postava bude umírat jako na běžícím pásu, budou odměněni desítkami hodin poctivé hry na hrdiny, která otestuje veškerý jejich um.

Někteří z nás mohou titul označit jako frustrující, jiní budou tvrdit, že intenzivní náročnost je ku prospěchu věci, protože má člověk mnohem větší radost z úspěchu. Pravda je na obou stranách, záleží jen na vašich preferencích.

Dark Souls rozhodně není pro ty, co se rádi nechají vodit za ručičku a chtějí vše jednoduše a rychle.

Titul vás vrhne do temného zvráceného světa plného deprese a utrpení. Není tu místo pro prozářené scenérie jako z pohlednice. Váš hrdina je ponechán napospas různým netvorům z těch nejhorších nočních můr, kteří chtějí jediné: zabít ho. A jsou v tom zatraceně dobří.

Není podstatné, jaké povolání si pro svou vytvořenou postavu zvolíte, každé z nich má své výhody a nevýhody. A žádné to nebude mít snadné. Protivníci jsou velice výkonní a přijít na jejich slabiny není jednoduché.

Proto se objevují znovu a znovu, abyste odhalili, co na ně platí a příště si s nimi poradili lépe a rychleji. A je vám asi jasné, že když vám zatopí i řadoví nepřátelé, pak takzvaní bossové budou pořádný oříšek, na kterém si mnozí vylámou zuby.

Herní svět je tvořen několika velkými úrovněmi. Některé se zpřístupní pouze v okamžiku, kdy se vám k nohám zřítí mrtvé tělo strážce úrovně. Ale vaše úsilí bude odměněno možností prozkoumat nové prostředí, což je velice příjemná odměna.

Navštívená místa sice nepůsobí optimisticky, ale jsou svým způsobem vizuálně přitažlivá a propracovaná. Většina z nich má své kouzlo a osobitý styl, ale i přesto je zřejmé, že jsou součástí jednoho velkého universa.

Vašimi záchytnými body jsou táboráky, u kterých si odpočinete, připravíte se na další postup a přerozdělíte získané duše do různých schopností, které vám pomohou přežít o něco déle. Pokud budete (respektive až budete) zabiti, právě aktuální vatra bude místo, kde se znovu objevíte. Ohně jsou od sebe ovšem relativně vzdálené.

Dark Souls je hrou na hrdiny, která se nesoustředí na přímočarý příběh, ale dává vám volný prostor, abyste si vytvořili vlastní cestu, po které budete kráčet. Necítíte se tak svázáni a omezování, což je fajn.

Hra se soustředí především na boj a vše, co je s tím spojené. Tedy na vylepšování vašeho hrdiny a důkladné promýšlení, které předměty pro vás budou nejvhodnější a poskytnou největší benefity a šanci zvládnout dalších pár minut, aniž byste skončili mrtví.

Je čistě na vás, jaký styl vám bude vyhovovat, ať už hrubá síla či magie. Ale ať už si zvolíte jakýkoliv, budete nuceni nejen pozorně sledovat a učit se taktiky jednotlivých monster, ale být tak trošku jasnovidcem, protože někteří nepřátelé umějí zaskočit a chovají se jinak, než byste od nich čekali.

V Dark Souls je nutné stále vylepšovat atributy vaší postavy, vracet se zpět do již prozkoumaných míst a sbírat duše, které vám pomohou poskočit na další úroveň, získávat lepší artefakty. Tedy spoléhat na cokoliv, co vám poskytne výhodu.

Ovšem pokud zemřete, přijdete o duše, které jste pracně nasbírali. Lze je získat zpět, když vyrazíte do lokace, kde jste byli zabiti. Někdy se to vyplatí, jindy je to příliš riskantní, protože místo je zamořeno protivníky, kteří vás odpraví raz dva.

Během svého dobrodružství narazíte při on-line připojení i na pozůstatky jiných hráčů, ale také třeba jejich duchy, kteří se objeví u táboráků. Nejsou přímo ve vaší hře, tráví čas ve své, ale neznamená to, že si nemůžete navzájem pomoci. Můžete jim psát vzkazy a číst ty od nich. Není tak problém navzájem si radit, ale také si nechávat předměty nebo si pomáhat.

Dark Souls se na on-line stránku soustředí opravdu dost a během svého dobrodružství často narazíte na známky toho, že tam nejste sami. Jiní hráči zanechávají stopy ve vašem světě, stejně tak jako vy v jejich.

Ale ani vy ani oni nemusíte být hodnými samaritány, kteří si pomáhají a společně bojují proti zlu. Pokud na to budete mít žaludek, klidně odpravte jiného hráče, zákeřně a nečekaně se ho zbavte, aniž by něco tušil.

Ovšem nebude to bez následků. Je tu jeden háček. Pokud někdo bez skrupulí zabije jiného člověka, může se objevit v takzvané Knize viny, která je volně přístupná, a ostatní tak mohou zjistit, co jste zač, a dávat si na vás pozor. Je tak přece jen lepší pomáhat si, než si podřezávat krky. Ona je hra už tak dost těžká i sama s připadnou pomocí jiných.

Série proslulá drsnou obtížností

Možná to bude pro někoho překvapení, ale Demon´s Souls nebyla první hra ze série, do které spadá i Dark Souls. Abychom našli kořeny, je třeba se podívat až do roku 1994, kdy se objevila hra King´s Field.

Následovaly další tři díly, všechny pod názvem King´s Field, jen obohacené o jinou římskou číslici. Poslední pokračování se objevilo v roce 2001. Nastala osmiletá pauza a poté dorazil do obchodů titul Demon´s Souls, který není přímým pokračováním, ale duchovním nástupcem.

Všechny hry ale spojuje jedna věc, a to je nezvyklá obtížnost, která rozdělila hráče do dvou skupin. Jedna tyto projekty milovala, druhá nenáviděla. Ostatně ani Dark Souls není pro všechny. Jen pokud jste vybaveni notnou dávkou trpělivosti, nebudete mít u hraní sebevražedné choutky. Jestliže se chcete odreagovat, tak toto rozhodně není ta správná volba.

Aby toho nebylo málo, obtížnost se navyšuje i kvůli tomu, že se vám klidně sníží ukazatel zdraví, když vás zasáhne kletba. Není zase taková sranda se jí zbavit. A také se může stát, že některý z oblíbených předmětů, které jste horko těžko vybojovali, se prostě rozpadne, jelikož jste ho neopravili.

Je zkrátka potřeba si pohlídat spoustu věcí. Existuje tu mnoho možností, jak si hraní ulehčit a současně mnoho způsobů, jak si podrazit nohy.

Vizuálně a zvukově je na tom Dark Souls velice dobře. Grafika možná není oslňující, pokud jde o technickou stránku, ale daří se jí předložit nám obrazově skvěle zvládnutou hru plnou zajímavých lokací nabitých atmosférou, které pomáhá i mrazivá hudba a zvukové efekty.

Dark Souls jde proti proudu a nestydí se za to. V době, kdy se hry stávají přístupnější, tvrdě prosazuje cestu náročnosti na hranici (a někdy i za ní) snesitelnosti. Je to titul, na který opravdu dokonale sedí slovo "hardcore". S ničím a nikým se nemazlí, ale pokud máte dostatek trpělivosti, pak budete odměněni zhruba 70 hodinami propracované hry na hrdiny.