Rýpnout si do Severní Koreje, není jen tak. Tamější politické špičky jsou na to dost háklivé, a pokud se o ně někdo otře, rády hrozí prstem. Ale toho se autoři z Kaos Studios nebojí a přináší hru, která už stačila vyvolat slušnou kontroverzi.
Homefront
Homefront se odehrává v roce 2027 a velmi pěkný úvodní film, který je poskládán z filmových scének, fotografií a dalších materiálů, nás poučí, že Severní a Jižní Korea vytvořily alianci. Využily ekonomického úpadku USA a zaútočily na ně.
Americká vojska nedokázala náporu odolat a invaze korejských sil byla úspěšná. Armáda USA byla rozprášena a proti Korejcům stojí pouze odboj, kterému nezbývá než spoléhat na záškodnickou taktiku, protože korejští vojáci mají masivní převahu.
Homefront
Je to vcelku provokativní téma. Politická situace je napjatá, laškovat s Koreou je vskutku riskantní krok a nezůstal bez odezvy. V Japonsku byla hra cenzurována a veškeré zmínky o Severní Koreji byly nahrazeny obecným termínem "jistá země na severu" a v Jižní Koreji byl prodej hry zakázán.
Ovšem my neřešíme ani tak politický dopad hry, jako její vlastnosti. A nutno říci, že scénář i jeho prezentace jsou zpracovány kvalitně, přestože vás asi víceméně žádné větší dějové překvapení nečeká. A přestože některé postavy jsou napsány trošku šablonovitě (superdrsný voják, supercitlivá vojanda), příběh patří k tomu nejlepšímu, co vám může Homefront nabídnout.
Jinak je to střílečka z pohledu první osoby, která nepřináší ani špetku inovace. Nečeká vás žádný výraznější nový nápad nebo netradiční herní mechanismus. Avšak abychom byli fér, tak musíme přiznat, že veškeré principy, i když byly viděny jindy a jinde, jsou zvládnuty na výbornou, a díky nim je Homefront velmi dobře hratelný.
Homefront
Homefront je hlavně o střílení. Většinu času likvidujete nepřátele jako člen odboje, párkrát usednete za kulomet v obrněném vozidle, použijete i helikoptéru nebo navigujete vozidlo zvané Goliath. Veškeré tyto aktivity nejsou vůbec problémové, ovládání je jednoduché, tedy až na řízení vrtulníku, které párkrát zazlobilo. Ale je to jen drobný nešvar.
Jádro Homefrontu je tvořeno střílečkou z pohledu první osoby a ta je zpracována naprosto běžným způsobem. Není tu systém krytí, takže pokud se chcete dostat z dosahu nepřátelské střelby, stojíte buď za překážkou, skrčíte se nebo se plazíte. Možnost skrýt se třeba za roh a vykukovat, tu není.
Hlavní hrdina není zrovna odolný, takže se schovávat musíte. Nejčastěji je nutné se skrčit, rychle se zvednout, někoho se zbavit a znovu. Na hrdinská vběhnutí do centra přestřelky se tu příliš nesází. Stačí pár zásahů a už se nahrává poslední automaticky uložená pozice.
Homefront
A není to úplně výjimečný případ, protože Homefront je hodně zběsilý, neustále se něco děje. Jste přepadáváni, něco vybuchuje, hoří, řítí se k zemi a než se nadějete, už zrudne obrazovka a je po vás. Tím ale nechceme říct, že by byla obtížnost přehnaná. Jen klade na hráče určité nároky, které kombinují špetku taktizování a dobré reflexy.
Důležité události jsou "nalajnovány", takže se odehrají ve chvíli, kdy někam dojdete nebo něco uděláte, což přispívá k určitému filmovému zážitku. Některé momenty jsou opravdu hodně monumentální a vtáhnou vás do děje jako nic. Skoro zapomenete, že vás tlačí, abyste dělali přesně to, co si ona žádá.
Ve většině případů to není žádný problém, ale zažili jsme i situace, kdy jsme až po určité chvíli pochopili, co máme vlastně provést. Mimo jiné bylo v misi potřeba dorazit na určité místo. My jsme se k němu vydali, ale cestu blokovalo množství vojáků a po chvíli jejich "čištění" jim opakovaně přicházely posily. Až po pár minutách jsme zjistili, že existuje dobře maskovaná cesta tam, kam potřebujete.
Homefront
Během misí nebudete skoro nikdy sami. Vždy budou po ruce umělou inteligencí ovládání spoluhráči. A nedá se říci, že by nepomáhali. Jsou vcelku šikovní, zabíjení jim jde jedna báseň, ale jsou tu i chvilky, kdy se vám postaví do cesty a nehodlají uhnout. Naštěstí to není často.
Inteligence nepřátel je kolísavá. Párkrát nás překvapilo, jak "uvažovali" a dostali se nám na kobylku, ale někdy zastřelíte jednoho vojáka a druhý těsně vedle něj se na vás ani neotočí.
Úrovně jsou lineární, jste nenápadně tlačeni kupředu určitým směrem, ale nějak se to tvůrcům podařilo zamaskovat, takže to člověku ani nepřijde. Měli jsme pocit určité volnosti a nestísněnosti. Sice víme, že to byl uměle vytvořený dojem, ale hlavně, že fungoval.
Technicky není Homefront špatný, exceluje především po zvukové stránce. Hudba je povedená a dotváří dění na obrazovce přesně tak, jak má. Během odstřelovací mise je napínavá a pomalá, během rychlých přestřelek rytmická a dynamická. Postavy jsou namluveny také kvalitně. Každá má dostatečně specifický a zajímavý hlas.
Homefront
Pokud jde o grafickou stránku, není to už tak jednoznačné. Homefront nevypadá špatně, ale modely hrdinů i protivníků by si zasloužily více detailů a některé předměty v okolí na tom také nejsou kdovíjak dobře. Naštěstí je Homefront tak rychlá hra, že nebudete mít čas se zajímat o několik obrazových nedostatků, které tu jsou.
Homefront je dokonce tak rychlá hra, že se na konec dostanete klidně za pět hodin. Je to docela málo, i když je pár projektů, které na tom byly hůře. Pravda, hra pro jednoho hráče je intenzivní a velmi atmosférický zážitek, ale také hodně krátký.
John MiliusAutorem příběhu Homefrontu je americký scénárista a režisér John Milius, který v mládí toužil stát se mariňákem. Ale jelikož se u něj objevilo astma, byl odmítnut. Přesto byl stále fascinován vojenstvím a zbraněmi. A svou lásku využil při psaní scénářů, například pro filmy Rudý úsvit, Let vetřelce nebo Apokalypsa. Scénáristicky se podílel také na Čelistech nebo Drsném Harrym. Občas se pustí i do režie. Pravděpodobně nejznámějším filmem, na který dohlížel, je fantasy Barbar Conan. Díky němu se proslavil Arnold Schwarzenegger. Sám Milius byl také inspirací pro postavu Waltera z kultovního snímku Big Lebowski. Jeho režiséři bratři Coenové jsou totiž Johnovi přátelé. |
Homefront
Homefrontu na hodnotě přidává hra pro více lidí, která je zpracována výtečně. Módů není přehnané množství, ale jsou odvedeny dobře a hlavně pobaví. Nejen díky tomu, že můžete používat rozličná vozidla a jednotlivé scénáře jsou veskrze dobře zpracovány, ale také díky takzvaným Battle Points.
Jsou to body, které získáváte za svou aktivitu během multiplayeru (až pro 32 hráčů) a za ně poté vylepšujete svou postavu a získáváte další předměty. Jde to velmi jednoduchý vývojový systém, který ale hraní příjemně zpestřuje.
Homefront byl kandidátem na člena elitního klubu nejlepších stříleček. Měl dobře našlápnuto, ale je tu bohužel pár drobností, které hru sice nesrážejí do průměru, ale také ji znemožňují stát se absolutním herním klenotem.
Je tu jeden velký tahák: zajímavý příběh, spojený s vynikající atmosférou. Herní mechanismy fungují dobře, ale vysloveně nevyrazí dech, už jsme si je vyzkoušeli jinde a párkrát i o trošku lépe.
Homefront
Je tu přichystán zábavný, byť neoriginální, skoro filmový zážitek, který vás vtáhne do dění, ale než si ho naplno užijete, už sledujete závěrečné titulky. Naštěstí je tu dobře zvládnutá hra pro více lidí, která přidává Homefrontu na hodnotě a dělá z něj dobrou investici.
Homefront tak patří k tomu lepšímu, co žánr nabízí, ale už tu byly povedenější kousky. Není tu žádná výrazná chyba, ale pár menších nedokonalostí ano. Přesto jde ale o velmi povedenou zábavu, která má co nabídnout.
