Hledáte jednoduchou střílečku na odreagování? Zkuste Star Trek D.A.C.

Ještě před příchodem velkolepého Star Trek Online si můžete střihnout jednoduchou top-down střílečku.

Star Trek DAC (PC)

Vedle roky připravovaného a k dokončení úspěšně se blížícího Star Trek Online, který by mohl být splněným snem všech trekkies, vychází také nenápadná akcička Star Trek D.A.C. Pokud se ptáte, co že je to za podivnou zkratku, vězte, že se jedná o počáteční slova písmen Deathmatch, Assault a Conquest, což překvapivě přesně vypovídá i o obsahu titulu.

Podle obrázků by se někomu mohlo zdát, že Star Trek D.A.C. navazuje na top-down taktické hry, kterých už ze startrekovského univerza několik vzešlo. Skutečnost je ale (bohužel) o dost přízemnější. Nejedná se o nic jiného než prostou střílečku na odreagování. Zábavnou, ale rozhodně ne hlubokou.

V menu byste marně hledali nějakou příběhovou kampaň. Ostatně, byla by tu zbytečná. Jméno Star Trek je tu jen pro okrasu a kromě lodí, jež si můžete vybrat a jež vycházejí z dobře známých startrekovských tvarů, by se obsah dal zaměnit prakticky s čímkoliv.

K dispozici jsou pouze jakési skirmishe, v nichž si řádně zastřílíte, a to hezky z pohledu shora. Nečekejte ale klasickou žánrovku tohoto typu, jež byly oblíbené především v osmdesátých letech a jež se tak dobře vyjímaly na automatech.

V případě Star Trek D.A.C. se pohybujete v poměrně úzce vymezeném prostředí, kde je akce o to intenzivnější. Automatický postup vpřed, ať už doprava či nahoru, který je pro hry tohoto žánru typický, zde neexistuje.

Své plavidlo ovládáte sami a můžete ho navádět všemi směry. Musíte se ale smířit, že po chvíli pohybu jedním směrem narazíte do nelogické bariéry, obvykle nějakých trosek. Jde o jasný indikátor toho, že se máte vrátit zpět do víru boje.

Hru si můžete střihnout zcela sólově, kooperativně nebo ryze kompetitivně, kdy umělou inteligenci nahradí skuteční hráči a všichni se mydlí hlava nehlava. Nutno dodat, že tato varianta je nejzábavnější, což má mimo jiné jeden zcela jednoduchý důvod: opravdoví hráči nejsou tak přesní a precizní jako nesmírně agresivní, dotěrná a skvělé zaměřující umělá inteligence.

Na druhou stranu, chcete-li si zahrát skutečně naplno a nevadí-li vám, když nepřátelé, výbuchy a nejrůznější power-upy zahltí celou obrazovku, budete právě se sólovým či kooperativním módem navýsost spokojeni.

Zahrajete si celkem tři varianty. Číslo tři se zřejmě autorům natolik zalíbilo, že ve stejném počtu se tu vyskytují také plavidla, z nichž si na počátku (a vlastně pokaždé) můžete vybrat. Jedná se o stíhačku, bombardér a vlajkovou loď. Stejně tak tři jsou jejich charakteristiky, v nichž se liší: výdrž, rychlost a síla. Není třeba dlouho přemýšlet, kterou vybrat. Lodě se sice odlišují, ovšem záhy po destrukci, si můžete vybrat jinou, takže nakonec stejně vyzkoušíte všechny a častokrát.

Po vesmíru jsou rozmístěné upgrady, jimiž si vylepšujete hlavní zbraň, kterou má každé z plavidel odlišnou. Narazíte také na nejrůznější power-upy typu maskovacího zařízení či naváděných raket. V tomto ohledu zkrátka klasika, která neurazí.

Ještě jeden, zdánlivě důležitější, ale fakticky bezvýznamný výběr je třeba učinit, a sice volbu rasy. Můžete být zástupcem Federace nebo Romulanů. Ale až na vzezření se žádným způsobem neliší, což je docela škoda. Jednoznačně by to zvýšilo variabilitu hry.

Tím nejlepším, co Star Trek D.A.C. nabízí, je pochopitelně velmi rychlá a dynamická hratelnost. Jistě, občas je nepřehledná, ale to k tomuto žánru patří.

Na každou z lodí je třeba si chvíli zvykat, především pak na charakteristiky jejího pohybu, který je zapotřebí plně dostat pod kůži, abyste se po vymezeném prostoru mohli pohybovat co nejúsporněji a zároveň nejefektivněji.

Je znát, že autoři hru cílili především na konzole, kde se ve stažitelné formě objevila už před několika měsíci. Gamepad Star Treku D.A.C. jednoznačně svědčí. Ovšem ani s klávesnicí a myší není problém hru ovládat. Šipkami určujete směr, zatímco myší ovládáte poměrně velký zaměřovací kurzor, do kterého se snažíte dostat nepřátelské poletuchy a v tu správnou chvíli zmáčknout spoušť. Je to trochu jiný zážitek než kdysi na automatech, nikoliv však špatný.

Ještě předtím než vaše loď exploduje, se můžete pokusit uniknout v evakuačním modulu. Pokud ho zvládnete navigovat mezi nepřátelskými projektily, rychleji se respawnujete a zůstane vám většina upgradů a power-upů. To ústí zejména v multiplayeru k velmi adrenalinovým momentům, kdy se protihráči právě tento modul snaží zlikvidovat. Vy ho můžete jen navádět, nikoliv se bránit.

Star Trek D.A.C. není špatnou odreagovávačkou za pár stovek, která však má se svou předlohou pramálo společného a jen těžko, ať už po herní či vizuální stránce, může konkurovat velkým projektům. Škoda také, že nenabízí více map a zajímavějších módů. Ale i tak milovníky podobných her pobaví.