Hitman – krvavé peníze

Kanárek je úžasný pták, umí rozpoznat blížící se nebezpečí a včas varovat okolí, ale také slouží jako hezká dekorace. Na co asi kanárky používá agent 47? A) Jako ozdobu obývacího pokoje. B) Strašení hlodavců. C) Výstražné zařízení

Číslo 47 žije, a co víc, je zpět v plné síle, připraven na další úkoly. Jeho domovská organizace ICA potřebuje odstranit několik desítek nepohodlných lidí, a tak povolává svou jedničku do akce. První misi jste si mohli vyzkoušet na vlastní kůži v nedávno vydané hratelné demoverzi, kde bylo potřeba odstranit majitele zábavního parku, který ale spíše než na atrakcích vydělával peníze nepříliš legální cestou. Z tohoto dema jste si jistě udělali o hře vlastní obrázek, který se na tomto místě pokusím ještě pořádně vybarvit. Za čtvrtým dílem série Hitman stojí stejný tým, tedy IO Interactive, který si byl velmi dobře vědom, že pro oživení starého pardála musí využít ty nejnovější metody. To je vidět hlavně na audio a video stránce titulu. Hratelnost a variabilita naštěstí zůstala po vzoru minulých dílů, a i když to demoverze mírně popírá, je vždy možno odstranit nepřátele mnoha rozdílnými způsoby. Demo je totiž jen tutoriál, bez větší možnosti vlastní volby, toho se ale v plné verzi bát nemusíte. Kdyby autoři tuto možnost odstranili, dopustili by se v podstatě vykleštění toho nejlepšího ze hry. Takže zapněte mozkovny, je třeba hledat nejvhodnější řešení, při kterém zůstane co nejméně svědků (ideálně nula) a jen minimálně mrtvol (jen označené cíle).

Vybrat tu správnou zbraň na konkrétní akci je jeden ze základů úspěchu.

Přemýšlet musíte již od zadání úkolu, vybrat tu správnou zbraň na konkrétní akci je jeden ze základů úspěchu. Ještě než si ale zvolíte oblíbenou zbraň, můžete si za ušetřené peníze zakoupit různé serepetičky vylepšující střelbu (rychlost, přesnost, dostřel) nebo samotného agenta (prostředky na tišení bolesti, neprůstřelná vesta) či pomáhají ke zdárnému dokončení mise (výbušniny, dalekohled, paklíče). Takže máme vylepšené zbraně, zakoupen kevlar, o našich cílech víme také vše, to znamená, že se můžeme v poklidu vrhnout do roztančených uliček města. Protože je naše oblíbená zbraň příliš nápadná, nechala ji organizace předem připravenou na ukrytém místě, kde si jí můžeme vyzvednout (na mapě je vidět ikona ICA). A nyní už máte několik možností jak postupovat. Někdo využije možnosti převléknout se za červené kuře, potichoučku odstraní ochranku bývalého atleta a vydá se hledat jeho komplice na balkóny u restaurace. Jiný dá raději přednost před přímým útokem správně načasované akci, kdy sehraje hlavní roli klavír, špagát, dynamit a naše čtyřicet sedmička se ujme role našeptávače, která atletovi pošeptá do ouška povídku o kulce, hlavě a následné smrti. Jednotlivé mise na první pohled vypadají nesourodě, odehrávají se vždy na velmi odlišných místech, ale je mezi nimi jistá spojitost, která je hráči sdělována prostřednictvím poutavého příběhu, jehož rozuzlení vám ale prozrazovat nebudu. Vše je utvářeno formou vzpomínek, stejně jako ve třetím díle, ale tentokrát se jedná o zbrusu nové příběhy/úkoly a ne jen předělávky starších. Na tomto místě bych rád zabrousil do HW nároků. Z nějakého podivného důvodu, se na testovací sestavě (AMD XP 2500+, 1GB RAM, GF 6800 GT/128 Mb) filmečky nesnesitelně sekají. Sestava to není sice nic moc, ale samotná hra se na nejvyšší detaily hýbe dobře (sem tam je znát mírný pokles frame rate, ale jedná se o ojedinělé případy). Nejde mi proto do hlavy proč se sekají zrovna videa, která jsou ve formě *.bik souborů a náročnost na HW by měla být minimální. Problém s poklesem fps při hraní by měl řešit patch, který je od pátku k dispozici.

Lokality jsou vytvořeny s důrazem na detail a stavby odpovídají obdobným budovám reálu.

Když pomineme nároky na hardware (majitelé Xboxu 360, pro který je také hra vytvářena, mají nespornou výhodu, že nemusí nic řešit), musíme uznat skoro dokonalé grafické zpracování. Ať se jedná o zpracování jednotlivých lokalit, které jsou postaveny s důrazem na detail a stavby odpovídají obdobným budovám v reálu. Třeba budova opery se zdá na první pohled jako každé jiné divadlo, ale při průzkumu narazíte na sklepení, kde jsou kulisy, šatny pro herce a zpěváky, dílny a mnohé další prostory, které by v tomto stánku kultury neměly chybět. Detailnost platí pro všechny lokality, které ve hře navštívíte, včetně agentova úkrytu kde si můžete zlepšovat mušku střelbou na cvičné cíle. Dále se podíváte na palubu parníku, do obytné čtvrti, kam FBI schovává korunní svědky, haciendy drogového dealera, skalní pevnosti pornokrále (vypadá jak Žlutej parchant ze Sin City, ale není žlutej), luxusní parník (jehož kapitán je taky pěknej dobytek) nebo do uliček města, kde se zrovna koná karneval a taky vražda politika (kterého musíte ochránit).

Pokud vás zachytí jen bezpečnostní kamera, není nic ztraceno.

Při každém úkolu potkáte mnoho lidí, někteří hrají jen křoví, další jsou pro misi využitelní a další přímo nezbytní. Každá postava se chová jinak, někdo po vašem odhalení začne utíkat, jiný se pokusí najít zbraň a vzít zákon do vlastních rukou, ale vesměs platí, že AI je na vysoké úrovni, i když sem tam i ona má svou slabou chvilku. Není ale radno podceňovat svědky, protože když si vás zapamatují, dají váš popis do novin a v další misi můžete mít velké problémy. Nájemný vrah, jehož popis je na každém rohu se musí hodně schovávat nebo převlékat, aby nebyl ihned prozrazen (a zabit). Pokud vás zachytí jen bezpečnostní kamera, není nic ztraceno, stačí před ukončením mise najít místnost, kde jsou záznamy uloženy a svou podobiznu si odnést domů na památku. U lidských svědků je to horší, tam nezbývá než použít injekci obsahující sedativa či jeden z mnoha prostředků pro inhumaci. Tím se ovšem vystavujete nelichotivému hodnocení mise. Po ukončení se kromě klasických statistik můžete kochat pohledem na noviny, ale nápis „Psychopat zabil 46 lidí“ není co by si člověk dal na nástěnku. Pokud se vám zdají výše uvedené novinky, jako moc obtížné, můžete si nastavit i lehčí obtížnost, kdy si vás svědci nepamatují, sem tam vám pomůže agentura dobrou radou (za drobný peníz) a v průběhu mise si můžete postup libovolně ukládat. Celkem jsou obtížnosti čtyři a v poslední se musíte spolehnout jen na sebe bez možnosti uložení pozice, a to zabere mnoho času, čímž se odehrání všech třinácti misí protáhne minimálně na týden.

Závěr

Klady a zápory

 Příběh
 Úroveň AI
 Grafika
 Zvuk

 Jen 13 misí
 Občasné záseky o předměty

Celkově by se dal posun od minulého dílu přirovnat k nové Laře. Zbrusu nový engine posunuje Hitmana do nových rozměrů a možná by se dokonce dal zařadit mezi absolutní špičku. Animace postav, provedení poprav nepohodlných osob, nové chvaty a nové možnosti jsou to, co dělá Hitmana Hitmanem. K tomu je potřeba přičíst nepřeberný arzenál, který zahrnuje střelné zbraně, výbušniny, drát či páčidlo nebo injekce. Pokud vám nic z výše uvedenéo nevyhovuje, můžete se rozhlédnout kolem sebe, a sebrat, co je zrovna po ruce (například baseballová pálka, hasák, zahradnické nůžky). Další pomocí pro hráče je také PIP (obraz v obraze), který se zobrazí při důležité události jako je nalezení mrtvoly nebo příchod hlavního cíle do budovy. Tomu, aby bylo uděleno nejvyšší hodnocení, brání jen podivná interakce s okolím, kdy se občas náš agent zasekne ve dveřích nebo se mu nechce vylézt do otevřeného okna, ale o pár milimetrů vedle to již jde bez problému. Nad tyto drobnosti se ale musí člověk povznést, protože ani hlavní hrdina to nemá lehké, a tak mu občasné chybky můžeme odpustit.