Druhý a třetí díl Heroes of Might and Magic, tahové strategie s RPG prvky, patří mezi fanoušky dlouhodobě k nejmilovanějším. A zatímco značka s dalšími díly postupně uvadala a nakonec ležela dekádu ladem, komunita pracovala na svých vylepšeních.
Předloni se probudil i současný majitel Ubisoft, když oznámil nový díl Olden Era, který letos v dubnu uvedl v předběžném přístupu na Steamu. V srpnu následoval nášup v podobě oznámení remaku Heroes of Might & Magic III, který přešel na plně 3D zobrazení.
Knížka Heroes of Might and Magic: Retrospektiva ke 30. výročí, respektive její česká verze, tak vychází v příhodný moment. Jejím autorem přitom není nějaký novinář, ale vývojář Neal Hallford, který se sice na žádném dílu Heroes nepodílel, nicméně v devadesátých letech pracoval ve studiu New World Computing. S řadou lidí, kteří na Heroes pracovali, se tak zná. Mimochodem, stojí za peckou Betrayal at Krondor.
Zpracování knihy se mi přesně trefilo do vkusu: nejsou to stohy strohého textu ani obrázkové vyprávění. Je to bohatě ilustrovaný, třicetiletý příběh, který čtenáře nechává nahlédnout za oponu a přináší řadu dosud nikde nepublikovaných informací.
Kniha je strukturovaná lineárně a přiznám se, že nejvíc mě pohltila zhruba první třetina knihy. Podobně jako u knížky Hrát fér: Vzestup, pád a budoucnost Blizzard Entertainment ukazuje, jak překotná byla osmdesátá a zejména pak devadesátá léta. Byla to éra, v níž vývojáře spojovala láska k Dungeons & Dragons či Star Treku. Neexistovaly nějaké pevně stanovené role a už vůbec ne dnešní work/life balance. Vše probíhalo dost punkově a osud celého studia visel nejednou na vlásku.
Příběh Heroes se ovšem začal psát mnohem dřív než v roce 1995 vydáním prvního dílu. Studio New World Computing se prosadilo RPG hrami Might and Magic, zatímco první, řekněme předchůdce Heroes – King’s Bounty – se neprodával podle představ.
Cesta k Heroes of Might and Magic byla poměrně trnitá. Její tvůrce Jon Van Caneghem byl do posledního okamžiku přesvědčen, že je s ní něco špatně. „Testeři hru hráli jenom proto, že museli, ne proto, že by je bavila. To bylo něco, co se v New World Computingu ještě nestalo,“ vzpomíná. Hra byla nudná, lehká a měla špatné tempo. Jakmile ji však testeři začali hrát pořád dokola a dohadovat se, která strategie je nejlepší, měli vyhráno.
Po vydání Heroes of Might & Magic 3 na něj dolehl tlak vydavatele 3DO. „Nevzpomínám si, kolik rozšíření pro Heroes 3 nás donutili udělat. Dýchali nám na krk, a tak se věci začaly rozpadat. Chtěli víc produktů, víc produktů, víc produktů. A chtěli, aby to šlo rychleji,“ vzpomíná Caneghem, který nakonec vyhořel a dal od toho ruce pryč. A tím začal pozvolný pád.
Další kapitola Heroes začala, když práva na Might & Magic a Heroes of Might & Magic koupil v roce 2003 Ubisoft. Ten chtěl pátý díl převést komplet do 3D, série jako taková však své původní slávy už s novými díly nedosáhla. Tady je asi moje jediná drobná výtka ke knížce a to, že role Ubisoftu je vykreslovaná snad až příliš pozitivně. Což není nijak překvapivé, protože její vznik inicioval. Popis této éry je však proto lepší brát trochu s rezervou.
To ovšem nic nemění na tom, že Heroes of Might and Magic: Retrospektiva ke 30. výročí je špičkově odvedená práce. Pokud vás Heroes baví a chcete zjistit, jak to tenkrát bylo, nic lepšího neseženete. Pochvalu zaslouží i kvalitní český překlad.




























