Heat Wave je naprostá závodní příšernost

Máme tady kandidáta na nejhorší závodní hru všech dob. Nefunguje, nebaví a vypadá hrozně.

Heat Wave (PC)

Heat Wave vypadá na první pohled jako klasická závodní hra akčnějšího ražení. Ale už z obrázků a popisu bude zkušenějším hráčům jasné, že tahle hra míří do nižší ligy. To by nemuselo být nutně špatné. Heat Wave ale nevybočuje z dosavadní produkce polské společnosti City Interactive, která ještě nikdy neudělala aspoň trochu dobrou hru. Její logo působí jako výstraha.

U Heat Wave uděláte jedině dobře, když se touto výstrahou bude řídit. Protože jinak ho vynaložené peníze budou mrzet.

Že je s touhle hrou něco špatně, poznáte už po spuštění. Sérii nejrůznějších log následuje neúměrně dlouho trvající načítací obrazovka. Přitom čekáme jen na přístup do menu. Počkáte si přes minutu a je celkem jedno, jak výkonný stroj máte. Hra má požadavky na jednojádrový procesor a 512 MB operační paměti. Nedokážeme si ale představit, jak s takovou výbavou může fungovat.

Problémy s optimalizací trvají, i když se přes odpudivá menu probojujete do jakési imitace kariéry nebo do závodu. Na načtení vlastního klání čekáte minut hned několik. To, co vás čeká po nahrávání, je ještě strašlivější.

V zásadě je Heat Wave obyčejnou závodní hrou s klasickým repertoárem. Pokouší se o otevřené město, ve kterém ale nemůžete stejně dělat nic, než se zúčastňovat závodů.

A tak zůstane jen klasická výbava v podobě pětadvaceti vozů, které nejenže nejsou licencované, ale dokonce se ani skutečná auta nesnaží napodobovat. Málokoho baví jezdit s podivně pomalovanými krabičkami připomínajícími čínský automobilový průmysl, obzvlášť když se chovají prakticky na chlup stejně.

Tahle vozítka proháníte po třicítce tratí, umístěných obvykle do rádoby skutečného světa, nikoliv na umělé okruhy. Zda to byla volba správná, těžko říct. Okruhy mohly dopadnout ještě hůř.

Občas se trať rozdvojí. Nečekejte ale fikané zkratky, zkrátka jen pojedete jinudy. Obvykle se vyplatí zvolit jinou cestu než soupeři, protože vám aspoň nepřekáží.

Že by ale tratě byly nějak zábavné a postavené s důrazem na adrenalinové momenty, to se rozhodně říct nedá. Spíše jsou unylé a bez nápadu. Prostě jedete a jedete, přičemž pocit z rychlosti zcela absentuje.

Pokud si střihnete imitaci kariéry, která vás de facto jen pouští od závodu k závodu, které musíte vyhrát, dostanete čas od času šanci na obměnu vozidla. Ale vzhledem k tomu, že i soupeři dostanou podobnou výbavu, rozdíl prakticky nepoznáte.

O možnost přizpůsobit si vůz se měl postarat tuning. Nebo aspoň tak usuzujeme, protože jinak moc netušíme, proč ho autoři do hry cpali. Tedy po pravdě: my to fakt netušíme. Je tu asi jen proto, abyste si čas od času mohli kliknout na ikonu nového dílu a měli z toho lepší pocit. Pokud čekáte adekvátní efekt vylepšení ve hře, zřejmě budete čekat hodně dlouho.

Zmínili jsme se o zvláštní náročnosti hry na počítač, která je evidentně způsobena minimální optimalizací. Možná se ptáte, zda Heat Wave aspoň dobře vypadá. Odpověď je jednoduchá: nevypadá. Pokud úvahu o vzhledu trochu rozvedeme, řekneme, že vypadá úplně příšerně.

Vážně, už jsme hráli freewarové (bezplatné) závodní hry a ty vypadaly často lépe a především: lépe fungovaly a byly zábavnější. S tímhle kouskem si neužijete ani zábavu ani pěknou podívanou. Čeho si naopak užijete hodně, to je trápení.

Je možné, že Heat Wave brzy uvidíte na novinovém stánku za lidovou cenu 49 - 99 Kč. Budete-li chtít udělat dobrý skutek, kupte si aspoň jeden kus a vyhoďte ho do tříděného odpadu. Jednak tak rychleji zmizí náklad z oběhu, druhak je tu šance, že z recyklovaných materiálů vznikne něco hodnotnějšího.