Halloween. Vyslovení tohoto magického slůvka vyčaruje na tvářích mnoha z nás škodolibý úsměv. Vždyť kdo by neměl rád den, kdy do ulic vycházejí nejrůzněji namaškaření lidé se sekyrou zaraženou hluboko v hlavě, jíž tak labužnicky lemuje vytékající mozek? Kdo by nenáviděl den, kdy po nocích brousí své vražedné nástroje masoví vrazi formátu Mika Meierse? Halloween, svátek všech strašidel a hrůz inspiroval již mnohé, jmenujme například stejnojmennou filmovou sérii s výše jmenovaným řezníkem v hlavní roli. Tentokrát se však Halloween dostal i na naše monitory.
Pokud však čekáte brilantní temnou zápletku ze záhrobí nebo atmosféru hodnou srdečního infarktu, jste na omylu. Jediné, co má Halloween od firmy Jadeware společného s populárním svátkem kromě jména, je samotný název HALLOWEEN, který musíte v každé úrovni poskládat z předem poschovávaných písmen abecedy. Žádné usekávání končetin, žádné prznění cudných panen všemožnými způsoby, pouze hledání písmen pod nevzhlednou rouškou 3D akce. Jak zábavné. :-) Zastřílíte si pochopitelně také, ale primárním cílem každé mise je úspěšně složený nápis, ke kterému se později přidá zabití určitého 
počtu příšer, nutné k dalšímu postupu, a to všechno je časově limitováno. Navíc se autoři nepokusili zakomponovat do hry ani minimum příběhu, nečeká vás tedy ani intro, ani nejobyčejnější textový soubor na CD, vysvětlující, proč by měl k čertu bezejmenný hlavní hrdina sbírat jakýsi nápis, místo aby se šel někam zpít do němoty (což se jeví jako lepší varianta, než hrát tuto hru).
V poslední době je slabinou většiny her, až na výjimky, jejich délka. Bohužel, i Medal of Honor: Allied Assault byl mnohokrát delší než Halloween. Nemyslím délku z hlediska času stráveného u počítače, kterou natahuje hledání poschovávaných písmen, ale čas, po který sedí hráč, jemuž jsou známy všechny lokace, u hry a hraje. V tom se toto dílko drží mílovými kroky za jakýmikoli ostatními hrami, protože devět map, navíc poměrně malých, je skutečně málo. Úrovně mají navíc k líbivosti daleko. Nebýt 3D akcelerace, připomínala by grafika nejvíce asi první díl Quaka, nehledě na fakt, že jeho úrovně byly mnohem lépe nadesignovány. Veškeré prostředí, které se ve hře objeví, tvoří hranaté místnosti lemované kamennými zdmi, sem tam nějaký dřevěný sloup, místy voda či láva a to je vše.
Nebyl by to ale Halloween, kdyby nebylo co zabíjet. S nepřáteli se však v Jadeware opět nepochlapili. Přístup „veliké hnědé strašidlo metající ostny“ nebo „veliký hnědý pavouk metající pavučiny“ opravdu nelze brát vážně, nepočítaje jejich počet polygonů, který by Quake, jakožto první 3D akce s polygonovými postavami, s přehledem převálcoval. Je sice hezké, že bubáci vydávají docela podařené deprimující zvuky, ale co naplat, když permanentně splývají s pozadím a při jejich shlédnutí se spíše než bát, začnete smát.
Zbraně také nepřekvapily. Základní palcát připomíná paličku na zabíjení kapra, kuše je jediná solidní zbraň a brokovnici by si člověk briskně spletl s klaksonem. Naprosto nedopracovanou zbraní je granátomet, který sice metá granáty celkem bez problémů, ale ty se chováním příliš neliší od pingpongových míčků a čile se odrážejí od kamenných zdí kadencí gumové kuličky, takže si buďte jisti, že v malých místnostech skončí granát někde v blízkosti vašich nohou. Zajímavým nápadem je výskyt magických lahviček. Ty červené barvy zas až tak interesantní nejsou, slouží k extrémně vysokým skokům po požití, avšak ty modré barvy mají schopnost odkrýt jinak neviditelné plošinky či tlačítka. Pravda, většinou není 
zrovna příjemné běhat po úrovni a sledovat, kde se co po použití lahvičky objevilo, ale aspoň nějaké zpestření zde je. Hudba narozdíl od zbytku také není nijak špatná, najde se zde několik chytlavých skladeb, ovšem místy se ozývá až moc úchylný šrumec nástrojů, až jsem se začal sám sebe ptát, kam na tohle lidi chodí.
Poslední možnost, jak hru zachránit, by byl multiplayer. Ten však zcela chybí, jakoby autoři tušili, že i ten dopadne špatně. Přitom se nabízí několik zajímavých možností, jako například bojování dvou týmů o písmena (cosi ve stylu CTF) a podobně. Ovšem při ubohé grafice a bídných zbraních by ani toto asi nebylo tím pravým ořechovým. Je sice pravda, že Jadeware je začínajícím týmem, to však byl i chorvatský Croteam a sami posuďte, jaký je jejich skvělý Serious Sam v porovnání s Halloweenem. Pokud někdo chce vydávat komerční hru a ne shareware (kam bych osobně Halloween bez okolků zařadil), měl by si uvědomit, v jaké době žije a pro koho hru dělá, a ne dát dohromady zastaralý, jakž takž funkční engine, celé to zabalit do 180 MB velikého souboru a vypálit na CD. Jenže, jak řekl Blade (Jadeware ať si to prosím nebere osobně): „Vždycky se najde idiot, který se rozhodne plavat proti proudu.“
| Halloween | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
