Pokud jste se k tomuhle článku dostali kliknutím na nadpis u perexu, nemohli jste si nevšimnout mých rozpaků nad žánrovým zařazením Giants. Poslední dobou je to vážně ošemetná věc zařadit některé hry do škatulky, kam by měly patřit. Nenechte se mýlit, ono takové škatulkování není jen projevem rigidního ducha snažícího se všechno roztřídit a polepit vysvětlujícími nápisy, škatulkování je prostě třeba. Ať už proto, aby se recenzentům v úvodu recenze lépe hovořilo o historii toho kterého žánru nebo i proto, aby když jdete do obchodu, jste mohli říct jen "Sháním ňákou dobrou střílečku, kde bych se kromě toho střílení mohl i trochu pobavit a pokoukat na pěkný okolí". A vidíte, když tohle řeknete, můžete se vsadit, že prodavač sáhne do police a postaví před vás krabici s velkým šišatým G na obalu. Giants jsou totiž přesně tím, co vaše podmínky beze zbytku splní a navrch vás oblaží několika zábavnými maličkostmi, které z nich dělají jedinečný titul pro všechny akční a některé strategické hráče.
Bez dlouhých cirátů přejdeme přímo k věci. Hrát budete za tři různé strany - Meccaryny, Sea Reapery a obra Kabuta. Mecarrynové jsou jinoplanetníci zabalení do skafandrů, jejichž strasti se započaly tím, že cestou na dovolenou se svou lodí havarovali v ostrovní říši 
obývané prapodivnými živočišnými vzorky. Meccarynové disponují jetpackem, který jim umožňuje se po omezenou dobu vznášet, a dále technikami jako například zoomovací střelba, vrhání granátů nebo maskování se za křoviny. Část hry, kterou odehrajete s jejich postavami, bude vlastně ta úplně první a seznámíte se v ní s tím, jak to na ostrovech všechno chodí, i se všemi jejich obyvateli. Utiskovaní modroocí Smarties jsou ústředními postavami všech vašich misí (a to nejen v meccarynské části) - buďto je zachraňujete ze zajetí Reaperů, nebo jim sháníte jídlo nebo vám alespoň pomáhají najít vaše ztracené druhy. Na většinu z těchhle úkolů nebudete sami, postupně se k vám přidávají vaši kamarádi, kteří se chovají jako váš stín - když střílíte vy, střílejí i oni, když běžíte, pádí za vámi, když vzlétnete, vznesou se i oni. Bohužel jsou vybaveni pouze tou nejslabší pistolí, ale na druhou stranu se není třeba starat o jejich život - pokud přijdou k úhoně, na okamžik zmizí, aby se pak znova objevili v plné síle. To o svůj život se starat musíte - pokud by vám klesnul na nulu, znamená to neúspěšný konec mise. To, co ze své životní energie pozbudete během plnění svěřených úkolů, si můžete doplňovat pomocí svítících a rotujících koulí, které vypadávají ze zabitých nepřátel. Celkem meccarynská část nabízí 22 misí rozdělených do pěti kampaní.
Druhou postavou, s níž se proběhnete po světě Giants, je Delphi - dcera královny Sea Reaperů, která nesouhlasí s tím, jak se nakládá s domorodými obyvateli a rozhodne se trhnout od svého lidu, aby se sama pokusila Smarties zachránit. Její arzenál se od meccarynského zásadně liší - místo pistolí a min má Delphi ve výbavě luky, mačetu a sadu kouzel (tornádo, zmenšení, ohnivá stěna, zpomalení času …). Její dobrodružství začíná u vrchního smartieovského samuraje Yana, který ji postupně naučí všechna kouzla, a pokračuje přes hledání pevnosti Sea Reapers až po finální střet s vlastní matkou Sappho. Stejně jako u Meccarynů a budete i s Delphi stavět základnu a pěstovat si v ní své spokojené Smarties, kteří vás za to budou zásobovat magickou energií. Specialitou Delphi je uzdravování ve vodě - pokud vám dochází životní energie, stačí se vrhnout do vody a vaše zdraví se začne pomalu zlepšovat. Dohromady má seareaperovská část 16 misí, z nichž dobrou čtvrtinu tvoří závody na vodních skútrech, o kterých ještě bude řeč.
Poslední postavou, která vám padne do rukou, je Kabuto. Toho původně stvořili Sea Reapers, ale nějak se jim 
to vymklo z kloubů a obří stvoření začalo jednat na vlastní pěst. V šestnácti úrovních se s ním budete prohánět po planinách a soutěskách a lovit zlé Smarties, kteří si nezaslouží nic jiného, než se stát vaší potravou, a přispět tak k rozvoji vašich schopností. Zatímco Meccarynové si doplňovali život z powerupů po mrtvých nepřátelích a Delphi ze svého rodného živlu, Kabuto prostě žere své protivníky. Koho dohoní, toho popadne a jedním rychlým pohybem čelistí ho promění na výživnou - obvykle zelenou - břečku. Co nesní hned, může si do zásoby napíchnout na svoje příruční rohy a použít to teprve tehdy, až přijde bída. Ze Smarties si Kabuto taky dokáže vypěstovat své následovníky (maximálně dva), kteří se nejprve musí vylíhnout z vajec a vyrůst. Mezi jeho speciality patří například propalování zdí (případně nepřátel) lupou a celkový počet misí, v nichž má hlavní úlohu, je 16.
S hlavními hrdiny jsme už obeznámeni, tak je třeba se ještě podívat, kdo se ujal komparsních rolí. Kromě Smarties, za něž si sice nezahrajete, ale jejichž postavy vás budou provázet celým příběhem, si pro vás autoři nachystali ještě třeba Sonaky (rohaté mamuty, kteří útočí sonickými vlnami), Sea Reapermany (odporně rychlé mužíky pohybující se ve skupinách), Rippery
(ještě o něco rychlejší potvory, které se nejraději přemisťují pod zemí), Raiky (létající otrapy, bez jejichž vzdušných útoků by byl život o poznání snazší) atd. Jejich inteligence variuje od průměrné po mizernou - na jednu stranu se dokáží velmi mrštně pohybovat a skrývat za stromy, na druhou stranu se někteří z nich nechají zaseknout za skálu, kde pak nervózně podupávají, dokud je odsud nevyháknete nebo je nesejmete.
Hratelnost Giants se pohybuje na těch nejvyšších stupních žebříčku a nebýt třech nešťastných okolností uvedených v předposledním odstavečku, vyšplhalo by se závěrečné hodnocení ještě o dobrou desítku procent výš. Nejzábavnější mi připadala část s Kabutem, ačkoliv (nebo možná právě protože) postrádá jakékoliv strategické prvky a vrhá vás do víru šílené akce, kde se pod vašimi kroky otřásá zem, lámou se stromy a hroutí skály. Jistému stereotypu se nevyhnete, ale ukažte mi akční hru, která není ani trochu stereotypní. Úrovně hrané s Delphi mají sice hezčí grafiku, ale zato jim chybí to, čeho se Meccarynům dostává zběsilou týmovou akcí a Kabutovi jeho obrovskou fyzickou silou. Nemluvě o seareaperovských úrovních se skútrem, které pro mě byly spíš mučivou připomínkou otázky "Proč tam proboha zařadili TOHLE?" než zábavou.
Jako jedna zmála her oplývají Giants takovým smyslem pro humor, který mě nenutil k pocitům trapnosti, ale dal mi možnost se u hry opravdu pobavit. Videa prokládající jednotlivé mise si v ničem nezadají s filmovými scénkami (ani ne tak zpracováním, jako spíš ideou a vypointováním) - kupříkladu mi utkvěla v paměti sekvence, kde se v popředí dva Meccarynové radí, jakým způsobem zvládnout další misi, zatímco v pozadí se potácí jejich kolega, kterému předtím na záda naložili těžkou zbraň, pod jejíž váhou teď nebožák stále padá a marně se snaží doštrachat k oběma přátelům. Neopakovatelné jsou i scény okolo finálního souboje s Kabutem, o kterých se tu ale nemůžu nijak rozepisovat, abych vás nepřipravila o zábavu.
Grafická podoba Giants si nezaslouží téměř žádné negativní připomínky. Ostrovní svět, v němž se od obzoru k obzoru táhne mořská hladina, je v každé kampani jiný - tu ho skrze nažloutlé cáry mraků osvětlují studené sluneční paprsky, jinde se červánková obloha odráží na zlatém povrchu skalnatých pohoří, tam se zase z vysokých kopců díváte do zelenkavých údolí, kde se vlní palmové hájky, a vše obklopuje průzračná vodní masa, která sice vypadá klidně, ale v jejích hlubinách žijí piraní hejna 
vrhající se na každého bláhového plavce s apetitem, který by jim mohli závidět i členové skupiny Maxim Turbulenc. S Delphi zavítáte kromě tropického podnebí i do ledového království a při závodech na skútrech se každé kolo pojede v jiném prostředí - jednou posvištíte mezi ledovci, podruhé po hladině rudě žhnoucí kapaliny, která vypadá dočista jako láva, a potřetí opět po ledu, jenomže tentokrát v noci, kdy jsou špičky ledových masivů zahaleny do inkoustové modři. A Kabuto vás protáhne nejprve kýčovitým prostředím tropického podnebí a později pekelnými úrovněmi, kde dominují uhlově černé skály a temně rudá obloha. Kromě krajiny stojí za pochvalnou zmínku i efekty kouzel - například zpomalení času vypadá tak, že Delphi vyčaruje velkou průhlednou bublinu a kdo se nachází pod ní, vlivu kouzla neunikne. Pokud se chcete pokochat vizuální krásou Giants, určitě zavítejte sem, kde vás čeká prohlídka těch nejhezčích čtyřiadvaceti obrázků, které jsem při hraní vytípala.
Než si celí natěšení začnete shánět Giants, abyste se do nich pustili, je třeba vás varovat před několika nemilými překvapeními, kterých byste se mohli dočkat. Tak za prvé jsou Giants dost nároční na hardware - doporučovaných 64 MB RAM je ve skutečnosti hrubé podcenění potřeb hry, na 128 MB vám to poběží tak akorát. Taktéž 3D karta s 32 MB 
vypadá jako to nejnižší, na čem by Giants měli být spouštěni, jinak se nahrávací doby úrovní prodlužují do příšerně otravných odmlk mezi hraním. Za druhé je hra náročná i sama o sobě. Je pravda, že díky zoomu lze hodně nepřátel vyřídit z bezpečné vzdálenosti, ale tahle taktika funguje spíš ze začátku. Později už málokdo postojí, když to do něj perete byť i zdálky a většinou se všichni postižení zatraceně rychle rozhodnou přemístit trochu blíž. Není žádnou výjimkou, když se ocitnete v situaci, kdy se kolem vás seskupí desítka Ripperů nebo Sea Reapermanů a pokud nejste dost rychlí, stihnete jen zaznamenat několik ohnivých čar, než se definitivně odporoučíte ven z mise. S tím souvisí i třetí nemilé překvapení, kterým je nemožnost ukládání. Ušetřím místo i vlastní energii a nebudu na autory svolávat všechny temné síly, i když to je podle mě to nejmenší, co by si za to zasloužili. Hra se ukládá sama a to pouze a výhradně po dohrání mise. Protože jsou Giants místy slušná pařba (= zmatek na bojišti a následná smrt je pak dílem okamžiku), mám vážné pochybnosti o tom, že někoho potěší běžet přes tři ostrovy popáté, aby se na konci popáté nechal v pěti vteřinách odprásknout smečkou Reapermanů.
I přes všechny výčitky, které jsem uvedla, se Planet Moon Studios (kteří nezapřou svoji spřízněnost s prvním dílem MDK) povedlo přivést na svět něco, co je pro akční a akčně-strategické hráče přínosem, na nějž se nezapomíná nejen hned po shlédnutí závěrečných titulků, ale ani o nějaký ten rok poté.
| Giants: Citizen Kabuto | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
