S kamarády skvělá, s cizinci hrozná. Recenze Ghost Recon Wildlands

Obří otevřený svět, boj proti narkomafii a důraz na kooperaci, to je ve zkratce taktická akce Ghost Recon Wildlands. Potěší rozsáhlý herní svět i volba vlastního stylu, otravné jsou naopak chyby technického rázu.

Tvůrci se nedrželi zpátky a slíbili jeden z největších otevřených světů, jaký jsme kdy ve hrách od Ubisoftu navštívili. Nelhali. Během likvidace drogového kartelu se proháníme po skutečně rozsáhlé ploše. Je to ovšem taková zábava? Odpověď není tak lehká, jak asi hráči (a vývojáři) doufají.

Wildlands jsou zasazeny do blízké budoucnosti, konkrétně do roku 2019, kdy se členové elitní jednotky známé jako Ghost vydávají do Bolívie. Ta se ocitla ve spárech narkomafie a tamější bezpečnostní složky jsou proti ní bezmocné. A jak už to tak bývá (alespoň ve filmech a hrách), musí na pomoc přispěchat Američané a zachránit situaci.

Tom Clancy ́s Ghost Recon Wildlands

Děj není zrovna něco, u čeho byste se rozplývali nad originalitou. Je tu klasická zápletka, kterou už jste v různých variacích viděli mnohokrát. Drsní vojáci versus zločinci, kteří jsou hrozně zlí a bezcitní a samozřejmě jim šéfuje holohlavý potetovaný zabiják. Toto prostě není materiál, který by aspiroval na cenu za scénář. Na druhou stranu, někteří šéfové kartelu jsou načrtnuti zajímavě.

Lehký nádech hry na hrdiny

Jelikož se pohybujeme v otevřeném světě, je jasné, že příběh je rozmělněn, a to kvůli tomu, že by hráč měl plnit jak dějové, tak vedlejší mise. A „měl“ je asi lepší nahradit slovem „musí“.

Tom Clancy ́s Ghost Recon Wildlands

Cílem hry je postupně rozložit drogový kartel Santa Blanca, což znamená, že musíte zlikvidovat jednotlivé šéfy různých odnoží zločinecké organizace. Ale to samozřejmě není tak snadné, jak by se mohlo na první pohled zdát, a je nutné vyšperkovat svého vojáka/vojandu a získat pomoc od rebelů.

Proto existují postranní úkoly, jejichž prostřednictvím získáváte dodatečné zkušenostní body, vylepšujete již vlastněné zbraně, nacházíte nové a bojujete o sympatie vzbouřenců.

Historie taktické série Ghost Recon

První díl taktické akce Ghost Recon vyšel v roce 2001. Během let se však důraz na taktiku vytrácel na úkor zjednodušování. Nahlédněte s námi do historie, jak to všechno začalo a kam se série během let posunula.

• číst článek

Ghost Recon 1

Ghost Recon: Future Soldier

Vše výše zmíněné je důležité pro usnadnění postupu hrou. Je sice pravda, že si na počátku zvolíte obtížnost, ale i pokud vsadíte na nižší náročnost, neznamená to, že vás protivníci neodrovnají pár dobře mířenými ranami.

Milovníci původních Ghost Recon moc dobře vědí, že projekty z této série nejsou koncipované jako „ramboidní“ střílečky, kdy hlavní hrdina koketuje s nesmrtelností. Bez ohledu na zvolenou obtížnost je nutné být opatrný a zajistit si každou výhodu, která je k dispozici.

Tom Clancy ́s Ghost Recon Wildlands

Náročnost hraní výrazně ovlivňuje i to, jak si upravíte svou postavu. Zkušenostní body se investují do několika schopností, kterých je na poměry žánru docela dost, ale zase ne tolik, abyste se v nich ztratili. Je možné upravovat vlastnosti zbraní (přesnost, kapacitu zásobníku atd.), dronu (dolet, výdrž baterie), určitá fyzická specifika ústřední postavy a pár dalších talentů.

Wildlands nejsou pravověrnou hrou na hrdiny, ale promyšlené rozdělení zkušeností je dobrým způsobem, jak si zpříjemnit hraní. Stejně tak je důležité, abyste si pečlivě promysleli, jak budete plnit dostupné úkoly. Ne nadarmo spadá tento titul do žánru taktických stříleček.

Bez povstalců by to bylo těžké

Ano, je na vás, který styl hraní zvolíte. Ať už fandíte ráznějšímu postupu, nebo preferujete skrývání ve stínech, máte šanci úspěšně dosáhnout konce. Ale hnát se po hlavě do každé přestřelky není ideální volba.

Tom Clancy ́s Ghost Recon Wildlands

Neustále vám bude naznačováno, že je lepší být opatrný a vsadit na strategii. Například zmíněný dron je velmi šikovnou pomůckou, díky které zmapujete terén nebo označíte nepřátele. Existuje dost různých metod, jak situaci vyřešit formou, která nevyžaduje někam vtrhnout a bezhlavě pálit po všem, co se hýbe.

Jste sice motivováni k taktičtějšímu postupu, ovšem ne vysloveně ke „stealth“ počínání. Protivníci nejsou natolik bystří, aby vás v 99 % případů zaznamenali. Takže pokud nejste až přehnaně trpěliví, není ve většině případů nezbytné krčit se za rohem a deset minut čekat, než kolem projde stráž a vy ji budete moci tiše odpravit. Ale krása hry spočítá v tom, že pokud chcete, tak můžete.

Ať už preferujete plížení ve stínech, odstřelování nepřátel z dálky, nebo raději spoléháte na hlasité střelné zbraně s vysokou kadencí, máte šanci na úspěch. Je čistě na vás, co vám bude vyhovovat.

Tom Clancy ́s Ghost Recon Wildlands

Tedy nejen na vás. Do dění se zapojí i zmínění rebelové. Ti jsou poměrně důležitou součástí hry. Pokud plníte určité mise, které povstalce potěší, jsou vám poté ochotni pomáhat. A to různě. Buďto přímo přiloží ruku (zbraň) k dílu, nebo vám třeba poskytnou dopravní prostředek. Je tak moudré být s nimi zadobře.

To, které mise slouží k získání jejich sympatií, je jasně označeno. Ostatně bez ohledu na to, že je taktická mapa velká, hodně velká, neztratíte se na ní. Jednotlivé symboly jsou snadno pochopitelné a různé typy misí a nepřátel zřetelně odlišeny. Mapa vám bude hodně nápomocná. Navíc vám napoví, jak obtížné jsou jednotlivé oblasti, takže by nemělo dojít k tomu, že omylem zabloudíte na místo, kde si ani neškrtnete.

Stereotyp? Bohužel ano

Takto rozsáhlé hry mají výhodu v tom, že za své těžce získané peníze dostanete něco, u čeho se dají strávit desítky a desítky hodin. Jenže u podobných titulů také hrozí, že se některé úkoly opakují neustále dokola.

Došlo k tomu i v tomto případě. Tomu prostě není snadné vyhnout se, ale to nemění nic na skutečnosti, že je to nepříjemné. Po pár hodinách vás dostihne stereotyp a asi se nevyhnete otázce, zda jste tento úkol neplnili zrovna před chvílí. Některé mise jsou si silně podobné, skoro by se dalo říct, že jsou téměř stejné. Ale faktem je, že to není až tak bolestné jako u některých žánrově spřízněných kolegů.

Tom Clancy ́s Ghost Recon Wildlands

Přesto nebude od věci si občas odpočinout a vydat se jen tak na průzkum herního světa. Bolívie je sice pěkné místo, ale asi to není úplně nejzajímavější herní prostředí, které jste kdy navštívili.

K dispozici jsou různé dopravní prostředky jako auta, motorky, ale třeba i traktor, lodě nebo vrtulník. Řízení není úplně vypilované (hlavně v případě helikoptéry), ale dá se na to zvyknout. Navíc fyzikální model je až překvapivě tolerantní, takže se s dopravními prostředky dají provádět nerealistické, ale zábavné psí kusy.

Nespokojená Bolívie

Bolívie je ve hře prezentována jako vizuálně přitažlivá země, ale také jako místo, kde si zločinci dělají, co se jim zlíbí. A to se vůbec nelíbilo bolivijské vládě, která podala na hru oficiální stížnost. Tu směřovala na francouzskou ambasádu (centrála Ubisoftu je ve Francii) ve městě La Paz.

Jeden z ministrů se dokonce nechal slyšet, že podniknou právní kroky. Ubisoft se však odvolal na to, že jde o fikci vytvořenou pro zábavní účely, stejně jako v případě filmů nebo seriálů.

Zda to bolivijské vládě stačilo jako vysvětlení, zatím není jasné. Ale snad ano, je to vcelku pochopitelný argument.

Auta a motorky jsou základní formou přepravy, ale naštěstí tu jsou i určité body, kam se dá přenést z mapy, což vám ušetří spoustu času.

Pokud se budeme bavit o bezcílném průzkumu okolí, tak jde o dobrou formu, jak na chvíli zvolnit, ale dlouho u toho nevydržíte. Nějakou dobu se dá kochat pěknou krajinou, ovšem není tu příliš činností, kterými zabít čas.

Tom Clancy ́s Ghost Recon Wildlands

Občas narazíte na civilisty, ale ti se do rozhovoru s vámi zrovna neženou. A navíc je jejich chování někdy dost zvláštní. Několikrát se mi například přihodilo, že mi zničehonic skočili pod auto. Zřejmě měli sebevražedné sklony.

Ve čtyřech se to lépe táhne. Někdy

Ve hře máte tři společníky a řídí je buďto umělá inteligence, nebo živí spoluhráči. Většinou bych na tomto místě řekl, že druhá možnost je mnohem zábavnější a lepší, jenže neplatí to vždy.

Jestliže jsou spolubojovníci svěřeni do péče umělé inteligence, jsou vcelku nápomocní, nejsou obvykle přítěží a respektují váš styl hraní. V drtivé většině případů se na ně lze spolehnout. A kdyby náhodou ne, tak jim prostě snadno udělíte rozkazy a donutíte je, aby dělali, co chcete vy.

Tom Clancy ́s Ghost Recon Wildlands

Ideální možností je situace, kdy máte tři kamarády, se kterými je snadné se domluvit a jsou ochotni s vámi konzultovat, jak budete postupovat dál. Pak se můžete těšit na situace ve stylu, kdy jeden z vás leží v trávě a z bezpečné vzdálenosti odstřeluje nepřátele, druhý do nich pálí z kulometu a láká na sebe pozornost a zbývající vojáci poletují kolem v helikoptéře a poskytují jim podporu. To jsou takřka filmové scény, během nichž si Wildlands prostě zamilujete.

Jenže není úplně snadné dát dohromady fungující partu několikrát do týdne, a tak se jistě dostanete do situace, kdy se spolehnete na cizince, se kterými jste v životě nemluvili. A tady je potřeba hodně štěstí. Musíte doufat, že narazíte na rozumné jedince. To je častý problém podobně orientovaných her. Mohou být strhující, pokud se k vám přidají bezva lidé, ale také to může být utrpení, když máte po boku „telata“. Někteří zkrátka kašlou na koordinaci dalšího postupu a je jim jedno, že tím ostatním kazí zábavu.

Tom Clancy ́s Ghost Recon Wildlands

Já jsem bohužel obvykle měl tu „čest“ s druhým typem lidí. To asi není něco, co bychom mohli vyčítat přímo hře, ale zážitek to prostě a jednoduše zkazí. Někdy jsem se dostal do stavu, kdy jsem se raději spolehl na umělou inteligenci, než abych riskoval, že se ke mně přidají živí hráči, kteří se budou chovat jako utržení ze řetězu.

Jak je to s bugy?

Beta Wildlands proslula tím, že se do ní zapojilo téměř 7 milionů lidí, ale také skutečností, že byla prošpikována spoustou bugů. A ty bohužel nezmizely. Narazíte na ně často, nicméně ne na každém kroku. Občas se stane, že je extrémně obtížné sebrat nějaký předmět (aby se objevila žádaná ikona, musíte kolem předmětů kroužit jako modelka kolem hokejisty) nebo vás zaskočí zmíněné podivné chování obyvatel Bolívie. Nedotažeností není úplně málo, ale jen málokdy jsou tak výrazné, aby vám bylo do pláče nebo do smíchu.

Tom Clancy ́s Ghost Recon Wildlands

Grafika je parádní, byť se Bolívie rychle okouká. Zvuková stránka je sporné téma. Dabing není špatný, pokud se bavíme o hereckých výkonech, ale některé postavy umějí být nesnesitelné. Docela často zaznívají vtipy, které po určité době začnou být hodně otravné (nemluvě o tom, že obvykle nejsou vtipné, stejně jako hlášky, které jsou až přehnaně vlastenecké („Víš, co nemůžou dělat roboti? Umírat pro svou zemi.“). A asi ne každému sedne hudba, konkrétně ta, která zaznívá z rádia. Ta je velmi...etnická a jsou to opravdu výrazné kousky, které ne vždy lahodí uším.

Takže aktuální přírůstek do série Ghost Recon možná není úplně tím, v co zarytí fandové série doufali. Je to vcelku fungující směsice oblíbených projektů, jako jsou Far Cry, The Division nebo třeba GTA.

Nepočítejte tedy s tím, že se dočkáte gejzíru originality. Ovšem, to se dá klidně oželet s ohledem na to, jak velkolepá herní plocha je pro vás připravena a jak zábavná je hra pro více osob. Ale jen v případě, že narazíte na rozumné spoluhráče.