Genesis Rising - návrat vesmírných RTS

Zastesklo se vám po éře vesmírných strategií? Nám také, a proto jsme vzali zavděk mediálně nevýraznou, ale o to zajímavější hrou studia Metamorf, které do žánru přináší docela povedené nápady.

Byly doby, kdy se hráči po vesmírných strategiích mohli utlouct. Imperium Galactica, Homeworld, Haegemonia, Nexus – to jsme vyjmenovali jen ty nejvýznamnější – lákali atraktivním zpracováním cizáckého vesmíru, svižnou hratelností často oproštěnou od nutnosti zdlouhavě stavět základnu a samozřejmě fungujícím 3D prostorem, který si do té doby strategie kvůli technologickým omezením nemohly dovolit. A kde jinde ho prezentovat lépe, než v nekonečně rozlehlém vesmíru. Jenže, jak rychle bublina nabobtnala, tak snad ještě rychleji také praskla. Publikum se nasytilo a poznalo, že o mnoho více jim vesmírné strategie nemají možnost nabídnout. Následoval hromadný přesun zpět k Warcraftům, Command and Conquerům, Age of sérii a všem jejich derivátům. Čas od času ale není od věci si tuto tradiční nabídku zpestřit právě futuristickou RTS ze vzduchoprázdna. Teď, kdy je kolem nich spíše ticho, může být navýsost zajímavé nahlédnout na pokrok, jaký tento subžánr za pár let udělal. Takovou sondu nyní nabízí neprávem přehlížený Genesis Rising.

Příběh je jakousi variací na utopii, přičemž jeho mnohá zákoutí jsou vám odhalována pomocí možná až příliš dlouhých renderovaných sekvencí. Ty se naštěstí povedly

Příběh má patřičně univerzální rozměr a rozhodně se nedrží při zdi. Lidé jsou v jeho pojetí daleko nejvyspělejší rasou celého vesmíru, ale stále jim cosi chybí, aby mohli dosáhnout statutu božstva. Tajemný artefakt ukrytý kdesi v srdci celého univerza a disponující silou samotného mesiáše by to však mohl změnit. Je ale dobře, když veškerou moc bude ve svých rukou třímat skupinka vyvolených? I takové otázky si v průběhu děje bude klást hlavní hrdina, pověřený nelehkým úkolem artefakt nalézt. Příběh je jakousi variací na utopii, přičemž jeho mnohá zákoutí jsou vám odhalována pomocí možná až příliš dlouhých renderovaných sekvencí. Ty se naštěstí povedly jak technicky, tak obsahově, kdy se jim daří evokovat atmosféru lidského snažení po maximální moci. Nepopíráme, že nezřídka narazíte na hodně otřepané klišé, ale jako celek nepůsobí děj vůbec špatně. Už začátek je vcelku poutavý, kdy hrdina, ještě coby malý kluk, dostane od otce skutečně originální dárek k narozeninám: možnost na chvíli kočírovat vesmírné plavidlo. Po jednoduché bitvě se posouváme o čtyřicet let do budoucnosti, kde je z kluka obrněný kapitán s plejádou všemožných ocenění a také s dosud nejtěžším úkolem na krku.

Přestože je Genesis Rising v zásadě stejnou vesmírnou strategií, jako ty, jež jsme zmiňovali v úvodu, má jeho ovládání a interface vlastní „úskalí“, které podrobně osvětlí trojdílný tutorial. Je pravdou, že je možná až příliš dlouhý a všechny náležitosti mohly být mnohem více nahuštěny, aby se hráč mohl rovnou pustit do kampaně, ale také musíme přiznat, že po jeho absolvování nebudete mít dále žádné nejasnosti a hru si budete moci bez zbytečných obstrukcí užít. Nechceme tím říci, že je hra jinak těžko přístupná, ovšem k některým věcem přistupuje přeci jen trochu jinak, než je obvyklé.

Jelikož jsme ve vesmíru a planety jsou tu jen pro okrasu, není možné spoléhat na nějaký pevný bod, kde byste si třeba postavili bázi. Přesto se konstrukčního partu, byť v okleštěné podobě, dočkáte. V některých misích to sice nebudete potřebovat, ale v naprosté většině se jinak počítá s tím, že si něco postavíte. Základem je mateřská loď, na níž bivakuje vaše virtuální alter ego. Ta se na rozdíl například od té v Homeworldu dokáže vcelku svižně pohybovat a dokáže tak být velmi platná i v boji. Ve chvíli, kdy je zničena, však hra pochopitelně končí. Sice jde zpravidla o nejsilnější plavidlo na bojišti, na druhou stranu zajde pod nepřátelským náporem nepříjemně rychle. Je tak třeba s ním zacházet obezřetně.

Ano, „těžbě“ se ani v Genesis Rising nevyhnete, ačkoliv probíhá mnohem flexibilnější formou, než je zvykem.

Další jeho funkcí je produkce nových lodí, ať už jsou to pro bitvu určené křižníky, nebo obyčejní sběrači surovin. Ano, „těžbě“ se ani v Genesis Rising nevyhnete, ačkoliv probíhá mnohem flexibilnější formou, než je zvykem. Trochu překvapivě tu je jedinou surovinou krev. Lidé totiž daleko v budoucnosti přišli na to, jak efektivně skloubit technologický pokrok s organickým základem. Dá se říci, že lodě tak jsou zčásti žijícími organizmy, a ty pochopitelně potřebují krev. Tu lze získávat z nejrůznějších „altarů“, případně z trosek zničených lodí. Sběračské plavidlo krev transportuje do mateřské lodi, ale každý jeden křižník si může vylízat utrpěné šrámy tím, že z trosek krev nasaje sám.

S loďmi je vůbec největší zábava. Jakožto živé organizmy jsou totiž hodně upravovatelné a hra z toho těží, seč může. Vyrobení „organického stroje“ neznamená, že s ním můžete ihned vyrukovat do boje. To byste se se zlou potázali, on totiž vůbec nic neumí. Je tak pouze na vás, čemu ho naučíte. Každé plavidlo má určitý počet slotů, do nichž umísťujete speciální geny. Ty získáváte především z poražených lodí nepřátel, případně z jiných nalezených trosek. Jakmile máte jednou vzorek, můžete ten který gen za úplatu dublikovat kolikrát se vám zachce. Jde jak o pasivní vlastnosti, tedy například primární zbraně, brnění, ale i o na požádání aktivovatelné vychytávky, jako jsou speciální energetické výboje či nejrůznější boostery. Genů je opravdu široká plejáda a na jejich nedostatek si tak stěžovat nebudete. Paradoxně mnohem větším problémem je otázka, kam je umístit. Jednotek totiž lze mít jen omezené množství, přičemž ony skutečně nemají slotů dostatek, abyste mohli pokrýt celou škálu útoků.

Klady a zápory

Geneticky upravovatelné lodě
Dobře prezentovaný příběh

V mnoha ohledech staromódní vesmírná RTS
Vesmír působí příliš pustě

35 Euro
Anglicky

Budete se tak muset rozhodovat a volit taktiku. Nehledě na skutečnost, že všechny sloty jde naplnit geny jednoho druhu, čímž bude plavidlo sice jednostranně zaměřené, ale v tomto směru i převelice silné. Nebo dáváte přednost univerzálnosti a rozptýlení co největšího počtu druhů? Rozhodnutí je jen na vás.

Grafické zpracování je rozporuplné. Na jedné straně stojí pohledné, i když těžko rozlišitelné modely lodí a povedené efekty, na té druhé zase poněkud prázdný vesmír, který působí hodně fádně a minimálně atraktivně. Pokud máte rádi latinské chorály jako nahrané z kostela, bude se vám zamlouvat přinejmenším hudba.

Každé plavidlo má určitý počet slotů, do nichž umísťujete speciální geny. Ty získáváte především z poražených lodí nepřátel, případně z jiných nalezených trosek.

Genesis Rising je tak hrou, která nás příjemně překvapila. Je v zásadě stejná jako jiné vesmírné strategie, mezi kterými by bez genetických dispozic lodí jednoznačně zapadla. Právě tento originální a taktiku ozvláštňující prvek vytahuje hru do nadprůměrných vod, kde už se hráčům bezesporu vyplatí rybařit.