Full Spectrum Warrior CZ
Full Spectrum Warrior
cdprojekt 1.10.2004 PC
Originalita se v posledních deseti letech stala nedostižnou metou a zároveň jakýmsi svatým grálem herních designérů. Je sice pravdou, že se ji zapálení tvůrci nyní snaží suplovat všemožným křížením žánrů, až si zoufalý hráč připadá jako v genetické laboratoři. Ne vždy je však mixáž základních archetypů her ku prospěchu věci a nejednou již byl výsledek podoben spíše Frankensteinovu monstru. To však rozhodně není případ Full Spectrum Warrior, který, ač mnohde prezentován jako taktická akce, je daleko spíše strategií ve své nejprimitivnější formě. Poměrně velký tým Pandemic Studios nemá k obdobným experimentům daleko. Stačí vzpomenout na kvalitní, ovšem nijak zvlášť doceněnou kombinaci akce a strategie Battlezone II nebo na jednu z prvních kvalitních 3D strategií Dark Reign 2. Kromě toho firma okořenila špetkou inovací i nedávný hit z daleké, předaleké galaxie, Star Wars: Battlefront, čímž se z Pandemic Studios stává jeden z nejperspektivnějších týmu dneška.
Full Spectrum Warrior navštívil konzoli Xbox již před čtvrt rokem a ihned se stal hitem. Čekání na PC verzi se však beze zbytku vyplatilo – hráče nečeká nijak odbytá konverze a domácí obecenstvo se navíc může těšit na českou verzi v režii CD Projektu. Ta vychází s minimální zpožděním vůči anglickému originálu a navíc za velmi přijatelnou cenu.
Čekání na PC verzi se beze zbytku vyplatilo – hráče nečeká nikterak odbytá konverze a domácí publikum se může těšit na českou verzi.
Základní myšlenka hry je nestavět na elementu jednotlivce, jak tomu bylo například v Hidden & Dangerous, ale rovnou na celém týmu. Hráči se tak pod ruku dostávají dvě čtyřčlenné jednotky, kterým lze udílet rozkazy pouze jako celku. Volba pohledu třetí osoby tedy byla v tomto případě klíčová, stejně jako použití myši, jež je hlavním přínosem oproti Xboxové verzi. Analogie s jakoukoliv strategií je nasnadě – hráči je svěřena toliko myšoidní koordinace a základní příkazy jednotek, které provádějí zaměřování, střelbu a další činnosti zcela autonomně a my se tak můžeme
|
Herní principy jsou zářným příkladem toho, jak pozitivní vliv může mít jednoduchost na celkovou hratelnost. Celý Full Spectrum Warrior je prakticky pouze hrou o vzájemném krytí obou týmů, což nejlépe demonstrujeme na příkladu. Hráč se ocitá v prašné čtvrti afrického města plného nepřehledných uliček, vraků aut a jiného harampádí. Vyšleme tedy první tým k nejbližšímu rohu budovy, jenž se na místě vzorně seřadí do zákrytu, nahlédne za budovu a podá hlášení. Za rohem zpozorujeme jednak nepřítele, jenž se však schovává za popelnicí a nelze jej tak zranit, ale rovněž spoustu příhodných míst ke krytí. Inu prvnímu týmu nastavíme palebný úhel na nepřítele, aby zběsilou střelbou zaštítil tým druhý, který bezprostředně vyšleme do uličky. Opakovaným postupem se hráč dostane až do protivníkových zad, odkud stačí jen další letmé nastavení palebného úhlu levým tlačítkem myši a obohacení záškodníkova trávícího systému o pár kousků olova je nasnadě. Ačkoliv jde po celou hru stále o to samé, díky pečlivému designu úrovní, členitosti herního prostředí a rozmanitosti situací, jež z herního modelu plynou, se nebudeme nudit ani na chvíli.
Herní principy jsou zářným příkladem toho, jak pozitivní vliv může mít jednoduchost na celkovou hratelnost.
Zpracování taktických operací speciálních jednotek je provedeno velice uvěřitelně; autoři si puntičkářsky zakládají na atmosféře. Každý člen týmu má své specifické zaměření. Máme zde kulometčíky i těžkotonážní ranaře s granátometem M203. K dispozici je ovšem jen omezená zásoba munice, obyčejných nebo kouřových granátů. Pokud dojdou, je nutné načerpat zásoby v evakuační zóně, jež se zpravidla nachází na začátku úrovně a ty nejsou nikterak malé. Každá z jedenácti misí (v PC verzi k nim můžeme připočíst ještě dvě bonusové) se rozkládá na anonymním kusu města, kde vždy neplníme jen jeden úkol, ale celou řádku. Herní doba každé mapy se pohybuje okolo hodiny a půl, přičemž ke konci je to již bohužel o něco méně. Aby se hráč v organické spleti afrických uliček vyznal, má k dispozici užitečné GPS a co víc! Jednou za misi si dokonce může objednat letecký průzkum oblasti a sympatická operátorka mu do počítače ochotně nahraje aktuální pozice nepřátel.
Atmosféru dále prohlubuje nutnost být neustále ve střehu zejména kvůli omezenému ukládání. Úložné pozice, na kterých lze podat hlášení veliteli, jsou hrou prostoupeny poměrně hustě, ovšem nejen zbytečně dlouhé nahrávací časy nabádají k ostražitosti. Ačkoliv může být během mise jeden hráčův svěřenec zraněn, přijdeme tak o cenného člena týmu, který třeba právě nesl užitečný granátomet). Pokud budeme navíc chtít nešťastníka odvléct ke zdravotníkovi do evakuační zóny, znamená to podstatné zpomalení týmu a ztrátu dalšího muže coby nosiče.
Realismus ve Full Spectrum Warrior je velice rozporuplnou záležitostí.
Většina taktických válečných her navléká hratelnost na kostru historicky podloženého, nejlépe pak notoricky známého a filmařským průmyslem propraného konfliktu. Full Spectrum Warrior takovou berličku nepotřebuje a tak autoři zpracovali zápletku zcela novou, byť ne nepodobnou somálskému konfliktu z počátku devadesátých let. Vydáváme se do fiktivního Zekistánu, jehož řadové obyvatelstvo v lepším případě úpí pod samovládou diktátorského Al Afada a v tom horším tlí v masovém hrobě. Ačkoliv měli autoři volnou ruku v tvorbě, příběh je paradoxně nejslabší částí hry. Al Afadova anihilace je od počátku jediným primárním cílem a zbytek tvoří už jen náhodné seskupení nejrůznějších úkolů. Obvykle prostě vyklízíme ulice, ovšem často nám velitel prostřednictvím vysílačky nadělí osvěžující várku v podobě hlídání východů z letiště, ve kterém právě provádí čistku tým rangerů, nebo opatrného obejití tanků a jejich následného zaměření pro letecký úder.
Realismus ve Full Spectrum Warrior je velice rozporuplnou záležitostí. Poplatná stylu hry je zejména nezranitelnost protivníků, pokud se kryjí za sebemenší překážkou. Odstřelovače schovaného se za zídkou ve vyšších partech budov prakticky není možné zasáhnout vůbec. Zcela opačně je tomu po technické stránce hry. Implementaci fyzikálního enginu Havok jsme tu měli nesčetněkrát, ovšem takovou implementaci, jakou předvádí programátoři z Pandemic, ještě nikdy. Běh vojáků, jejich postupné řazení u zdi, moment, kdy si nakládají zraněného druha na svá bedra, to vše zve oční bulvy na vycházku z důlků. Žel,
|
Grafická stránka hře rozhodně ostudu nedělá. Modely a zpracování charakterů jsou na vysoké úrovni, co však postrádá detail jsou textury a jednotvárnost prostředí. Vývoj pro Xbox se na vizáži Full Spectrum Warrior podepsal, ovšem není to nikterak fatální. Naopak je zde pro konzole typická „záře“ oblohy, jež hru ladí do snových tónů známých například z Prince of Persia: Sands of Time. Větší potíž nastala u recenzované verze, jež neakceptovala nastavení rozlišení 1280x1024, ovšem to může být jen ojedinělý problém. Dosti přesvědčivě zapůsobila zvuková stránka, především pak hudební doprovod, který autorovi recenze subjektivně připomněl soundtrack prvního Aliens vs. Predator.
Jakkoliv je Full Spectrum Warrior kvalitní a inovativní hra, i ona má své mouchy. Tou nejsmutnější je ne zcela využitý potenciál, který tvůrci třímali v rukou. Celá hra je doslova příliš plochá. Veškeré boje se odehrávají v jedné rovině a ačkoliv se sem tam mihnou nějaké schody naznačující prostorovou členitost, jsou pouze dekorativní, od země se neodlepíme. Rovněž by neškodilo zakomponování jakýchkoliv vozidel, jež ve hře sice jsou, ale toliko v osidlech animací nebo skriptovaných NPC. Stejně rozporuplná je hra více hráčů. Ta je prakticky pouhou sólovou kampaní s tím rozdílem, že mise procházíme kooperativně, tedy každý hráč se svým týmem. Na chvíli zábava, ovšem těžiště hry leží jinde.
Verdikt: Pandemic Studios právě dokázali, že originalita ještě nevymřela. Jednoduchý akčně-strategický koncept drží hráče od počátku až do konce, přestože v základu jde po celou dobu jen o vzájemné krytí dvou vojenských týmů. Díky intuitivnímu ovládání a své nevyhraněnosti si Full Spectrum Warrior zaslouží pozornost i těch válečnými akcemi dosud nedotčených. Jen škoda, že se autoři hru nesnažili dotáhnout ještě o kousek dál. Příště to možná bude zcela dokonalé.
Jen 15 minut slávy? Kdeže, dívka, co plive na penis, nově streamuje na Kicku
Američanka Haliey Welchová, známá celému internetovému světu spíše jako „Hawk Tuah Girl“ chytila příležitost za pačesy. I když její video, ve kterém bezelstně na kameru předvádí, jak zaručeně orálně...
Streamer naboural auto za miliony, místo pomoci spolujezdci natáčel dál
Jednadvacetiletý youtuber Jack Doherty v přímém přenosu během streamu rozbil své luxusní auto, protože se na mokrém povrchu místo řízení věnoval telefonu. Kvůli svému cynickému chování po nehodě se...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Která je nejkrásnější? Zvolte miss mezi streamerkami
Mají až miliony sledujících. Jsou úspěšné, krásné a hrají počítačové hry. Řeč je o herních streamerkách. A právě váš hlas může rozhodnout o tom, která je nejkrásnější.
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Legendární Commandos se vrací novým dílem, už lze vyzkoušet i demoverzi
Po několika nepovedených remasterech původních dílů se letos dočkáme i regulérního pokračování legendární strategie Commandos. Ve hře s podtitulem Origins prožijeme počátky pověstného týmu hrdlořezů....
Streamer naboural auto za miliony, místo pomoci spolujezdci natáčel dál
Jednadvacetiletý youtuber Jack Doherty v přímém přenosu během streamu rozbil své luxusní auto, protože se na mokrém povrchu místo řízení věnoval telefonu. Kvůli svému cynickému chování po nehodě se...
Která je nejkrásnější? Zvolte miss mezi streamerkami
Mají až miliony sledujících. Jsou úspěšné, krásné a hrají počítačové hry. Řeč je o herních streamerkách. A právě váš hlas může rozhodnout o tom, která je nejkrásnější.
Bylina bude Diablo z prostředí slovanské mytologie
Žánr diablovek příští rok rozšíří i zajímavě vypadající Bylina. Ta klasické porcování davů nepřátel osvěží originálním zasazením, tvůrci se totiž inspirují ve slovanském folklóru.
KVÍZ: Četli jste v devadesátkách herní časopisy? A pamatujete si z nich něco?
Herní časopisy pomáhaly v devadesátých letech zásadním způsobem formovat tuzemskou herní scénu. Vlastní jim byl neformální projev, společné nadšení pro věc a velmi specifický (dnes bychom řekli, že...