Fotbal Pro Evolution Soccer 2010 PC přichází s řadou změn

Populární fotbalový simulátor se po roce vrací a je jiný než minule. Ne všechny změny ale potěší.

Pro Evolution Soccer 2010 (PC) | foto: pro iDNES.cz

Léta, kdy byly souboje počítačových fotbalů zajímavé, jsou už dávno pryč. Většina hráčů pak sází na tušeného vítěze: hru Pro Evolution Soccer.

I ten ale někdy může, ba téměř musí, zklamat. Některé jsem možná nahlodal a tak si v této recenzi povíme, jestli je to případ aktuálního ročníku.

Protentokrát se populární fotbal dočkal řady změn a to ve všech herních aspektech. Autoři z Konami zasáhli jak do samotného dění na hřišti, tak herních menu i klasického Master League módu. Všechna vylepšení jsou poměrně znatelná.

Nejspíš se najde málo těch, které potěší všechny změny zároveň. Pamětníci série těžce ponesou nahrazení atributových mnohoúhelníků čísly a nováčci si začnou lámat prsty kvůli vysoko nastavené obtížnosti.

Přesto obě skupiny uklidním. Celkově je to mnohem kvalitnější fotbal než počítačová FIFA 10. - číst PC recenzi fotbalu Fifa 10

Před příchodem na pažit

To, že bychom letos dali sbohem přehledným geometrickým obrazcům u atributů, očekával málokdo. Všechno nahradilo souhrnné číslo, které bývá mírně zavádějící. Je samozřejmě dáno hráčovými schopnostmi a taky tím, na jaký ho postavíte post. Nenechte se tak zviklat nižším číslem u méně oblíbené pozice. I na ní se hráč může prezentovat dobře.

Problém nového systému není ani tak v číslech, jako spíš v nepraktickém uskupení menu sestav. Jedna strana je vždy vymezena vašemu nadcházejícímu soupeři a vy si musíte atributy hráče (zde jsme se změn v číselném hodnocení nedočkali) prohlížet na značně omezeném prostoru, který přehlednosti mnoho nepřidává.

Dalším vyškrtnutým aspektem jsou šipky v menu taktik určující nabíhání hráčů. S těmi se dalo do sytosti vyhrát a svěřencům jsme tak přehledně přikázali, jak se mají na hřišti pohybovat.

Letos se nese nastavování taktik v globálnějším duchu a nabíhání hráčů neurčujeme pro každého zvlášť, ale pro celý mančaft. Mezi další nastavitelné věci patří třeba styl pressingu, jak často si svěřenci dočasně prohodí posty nebo úroveň vysunutí obranné řady. U jednotlivců nastavujeme pouze to, jestli budou hrát defenzivně, vyváženě nebo útočně.

Přestože jsou možnosti široké, mnozí se nevyhnou pocitu, že si hráči nenabíhají tak, jak by mohli. Nový systém mi svým způsobem přišel omezený a daleko spokojenější jsem byl se starými taktickými volbami.

Kompletního překopání se dočkal Master League mód. Ten v sérii plnil, a bude plnit i nadále, formu jakési kariéry, jejímž cílem je vybudování týmu snů.

Na začátku sezóny nám jsou vybráni sponzoři, kteří sypou peníze za určitých podmínek. Další novotinou je vyčlenění financí lidem starajícím se o blaho mužstva (trenéři, skaut a doktor), fanouškům a mládežnickému týmu. Čím vyšší zvolíme úroveň, tím víc zaplatíme, ale zase získáme související benefity (rychlejší vyjednávání přestupů, kratší doba zotavení ze zranění).

Oproti dřívějšku máme při vstupu do první sezóny otevřené přestupní okno. Pokud se nám nezdá náš kádr, můžeme se pokusit ho obohatit o nějaké posily. U nakupování hráčů také došlo ke změnám a akt vyjednávání s druhou stranou zůstává na skautovi. My samozřejmě na základě vyjednané nabídky přijmeme, odmítneme nebo se ještě pokusíme smlouvat.

Při vyhledávání vhodných adeptů na přestup nevidíme jejich atributy, pouze celkové číslo a až na základě následných informací od skauta zjistíme, jestli se nám ovečka hodí do stáda.

Jak nám mohli sebrat starou Master League…

…aneb ryze subjektivní pohled na věc.

Co si budu nalhávat, nová podoba tohoto módu ve mně probudila rozporuplné reakce. Netroufám si odhadovat poměr mezi radostí a rozhořčeností, ale jakožto člověk spokojený se starou podobou jsem prvotnímu zklamání neunikl.

Trochu si říkám, že je škoda onoho jména. Mezi fanoušky virtuálních fotbalů se stalo takřka kultovním pojmem, označujícím sic nereálnou, avšak tuze zábavnou kariéru.

Daleko více bych snahu autorů ocenil v případě, že by zachovali starý koncept modu, a ještě k tomu přišli s novým, který by měl podobu letošní Master league. Bohužel se tak nestalo, a jakožto zastánce starého známého si budu muset zvyknout.

Naproti tomu se jistě najdou i zástupci o poznání spokojenější, než jsem byl já. Po několika odehraných hodinách jsem pomalu začal patřit mezi ně, ale přesto mě nikdo nezbaví dojmu, že se mi ta naše Master league líbila dřív daleko víc.

Větší možnosti nastavení letos skrývá trénink hráčů. Vzhledem k úrovni trenéra nám jsou vyhrazeny body, které přiřadíme k několika oblastem tréninku. Máme-li pocit, že by se některý z hráčů měl zlepšit v driblingu a střelbě, pak přiřadíme více bodů sem než například k obraně.

V návaznosti na to se po odehraném zápase posuneme blíže naší představě. Samozřejmě platí to, co dříve: starším hráčům se schopnosti příliš nezlepšují a ve většině případů se děje věc opačná. Samotný akt "růstu" probíhá tak, jak jsme byli zvyklí. Hráči ve vývinu dostávají zkušenosti pro každý z atributů, aby se po dosažení stovky o jedno číslo zlepšili.

Nově lze hráčům dokoupit i speciální schopnosti (lídr obrany, specialista jeden na jednoho atd.), které jsme tu měli v obdobné formě už dříve.

Nová podoba Master League fandy té staré nejspíš nepotěší. Špatného modu jsme se rozhodně nedočkali, ale novotiny občas působily těžkopádným dojmem. Navíc mám pocit, že autoři zůstali někde na půli cesty mezi hodně zdařilým manažerským modem a starou podobou Master League.

Kladné bodíky si tento herní režim připíše za implementaci Ligy Mistrů, na kterou mají vývojáři z Konami licenci. Další zajímavostí jsou již zmíněné mládežnické týmy. Jejich přítomnost je sice spíše symbolická, avšak do budoucna by se s tímhle nápadem dalo pracovat.

Jako "PESí" veterán jsem ocenil i přítomnost základních Master League hráčů. Ano, tím myslím přednastavený mančaft nevalných kvalit, kterým, pokud chceme, nahradíme skutečný kádr týmu a prodloužíme si už tak dost solidní herní dobu.

Vzhůru do boje

Dění na hřišti se letos o něco zpomalilo a z hráčů se stala o poznání větší dřeva. To v praxi znamená hlavně těžší (někdy ale i přesnější) vedení míče a řadu problémů se zpracováním. Záleží na hráči a i na tom, v jakém se zrovna nachází rozmaru.

Jedince, kteří jsou úplně z formy, nemá cenu příliš stavět, protože jim míč spíše překáží a kloudného manévru se ani s vypětím všech sil nedočkáte. Komu se nelíbily předchozí dva ročníky, ten si tentokrát přijde na své.

Trochu zamrzí, že se opět nedá mluvit o nějaké 360 stupňové kontrole. U zdatnějších "driblerů" si sice všimnete přesnější práce s míčem, ale o globální změně mluvit nemůžeme.

Kladně hodnotím i omezení účinnosti zasekávaček, které jsem dříve používal jako instantní fígl před přechodem do soupeřovy šestnáctky.

Recenze PC verze FIFA 10

"Inu, ani letošní PC verze Fify díru do světa neudělá. Revoluce jsme se zatím nedočkali, a tak tu máme ten nenároční fotbálek jako u ročníku 09. Pár vylepšení sice autoři zapracovali, ale to staré zatuchlé jádro zůstalo."

Celou recenzi čtěte zde

Místy až přehnaná se mi zdála nepřesnost a malá razance přihrávek. To, že hráč pod tlakem nedokáže poslat uspokojivý pas je pochopitelné, ale četné ztráty míče při relativně klidné situaci bývaly na pováženou.

V zásadě před námi stojí stále stejný fotbal "pouze" s řadou změn, a kdo čekal revoluci, ten si musí počkat. S tím je spojena věc, na níž jsme si za ta léta zvykli: góly padají ze všech možných situací, po zbrklém přepadu i po připravené akci, což má tolik lidí na sérii PES rádo.

Docela často se vám stane i ta nemilá věc, že nedáte gól žádný. Stačí, že prostě nemáte svůj den a je vymalováno. Zčásti to lze přičíst nepříliš ideálnímu počínání spoluhráčů, kdy si nejenom nenabíhají, ale navíc se vám pletou pod nohy.

Právě zde vytrvají spíše ostřílenější borci, kteří se s nástrahami poperou lépe. V tomto bodě se dostávám k nejasnému zaměření nového Pro Eva. Běžnější hráč jistě docení novou podobu Master League módu a nastavování taktik, ale zase mu nesedne tužší hratelnost.

Pro Evo zkušenější jedinci si novou Master League nejspíš oblíbí také, a když ne, tak si dost možná rychleji zvyknou na vylepšený kariérní režim, než ti běžnější na vyšší obtížnost.

Nikdo však nedocení rozporuplné rozhodčí a místy zmatené brankáře. Gólmani se po většinu času chovají standardně a uvěřitelně, ale někdy spáchají opravdu nepěknou minelu, kterou rozhodně nesvedeme na nevyzpytatelnost fotbalu.

Mrzutá je skutečnost, že kompletní licence opět chybí. Zástup mančaftů s reálnými dresy a soupiskami je sice velký (mimo jiné i Slavie a Sparta), ale pořád se setkáváme i s tím, že skutečný název týmu odvodíme pouze z hráčského kádru, jenž víceméně odpovídá reálu.

Grafická stránka věci se posunula potřebným směrem a nejenže jsme se dočkali plynulejších animací, ale i vyleštěného kabátku. Naproti tomu zvuky nijak neoslní a zejména s nepřesným komentářem by to chtělo konečně něco udělat.

Nesmím zapomenout na soundtrack, který je na poměry série velmi kvalitní a počítejte s řadou svižných i oddechových písní od interpretů zvučných jmen.

Online hra opět není ideální a v době psaní recenze byly problémy spojené s tím, od jakého výrobce máte procesor. Autoři údajně pracují na opravě a jako dočasné řešení zavedli odlišená AMD a Intel lobby. Pokud se připojíte do hry založené na počítači se stejným procesorem, jako je ten váš, tak si zakopete celkem solidně (maximálně 2 na 2).

Tento rok nám vývojáři z Konami naservírovali další kvalitní ročník, ke kterému lze mít řadu výhrad. Dění na hřišti oživil přiměřený počet změn, jež docení spíše ti ostřílenější. Většině se pak zalíbí nová podoba Master League a obecnější úprava taktik. Škoda, že se obměny neobjevily v módu hry za sebe samého.

Shrnuto a podtrženo, Pro Evolution Soccer 2010 nelze označit za nejlepší fotbal na trhu, ovšem v rámci počítačové tvorby má oproti konkurenci navrch o několik tříd.