RECENZE: Forza Horizon 4 uhání vymletým korytem a zběsile točí volantem

Parafráze textu od Visacího zámku v titulku sice naznačuje spíše negativní konotace, ale pravda je taková, že Forza Horizon už počtvrté dělá to, co umí nejlépe. A opět to dělá skvěle. Žádné zásadní novoty zde zkrátka nejsou žádoucí.

S Forzou Horizon to je jako svého času s Burnoutem: zkrátka to funguje skvěle, takže nikdo asi nechce, aby se to nějak zásadně měnilo. Toho si naštěstí tvůrci čtvrtého dílu byli plně vědomi, takže změny jsou pouze kosmetické.

Rozlehlý herní svět je tentokrát rozložen na ploše Britských ostrovů, střídají se tu roční období a možná by se ještě něco našlo, ale jinak je to pořád ten starý dobrý Horizon. Je tu spousta různých závodů i dalších aktivit, které vydrží až do aleluja.

Jelikož jste si podle hodnocení asi už všimli, že i nový díl je pecka, asi nemá cenu s ohledem na výše napsané vyjmenovávat, co všechno je tady super. Jsou to v podstatě ty samé věci jako v předchozím a druhém dílu. Tak snad jen pár slov k tomu, co mě až tak nenadchlo.

Střídání ročních období hru značně oživuje, ale žádný zásadní dopad na hraní nemá. Jistě, na sněhu a ledu to více klouže a vzít to zkratkou přes zamrzlé jezero je taky super, ale na nějakých základních mechanismech to nemění zhola nic. Každopádně je moc fajn, že hra díky tomu vypadá každou chvíli trochu jinak a takový podzim je tu opravdu nádherný. Navíc jsou s tím spojeny i některé události, které se v jiných obdobích nevyskytují, takže ačkoliv máte celou dobu pocit, že se pořád něco děje, se změnou roční doby se toho děje ještě o něco více.

Nevím proč, ale z nějakého důvodu mám pocit, že nějak takto to musí vypadat na Hané.

Druhou věcí, která mě dokonce i poněkud zarazila, je skutečnost, že jsem v závodech i při volném ježdění často potkával stejná auta, v jakých jsem zrovna seděl. Jistě, kdybych si aspoň trochu pohrál v bohatém editoru úprav a nejezdil se základními verzemi aut, tak by se to asi nestalo, ale i tak je divné, když v jednom závodě jedou tři identické zelené jeepy, aniž by to byl závod s nějak úzce specifikovanými podmínkami. Každopádně se dá počítat s tím, že to vyřeší day one patch.

Peel P50

Kdyby mi to někdo ukázal kdesi na fotce, tipoval bych to na nějaký nesmyslný start-up projekt vozítka pro teenagery. Ve skutečnosti se to vyrábí už od 60. let a je to oficiálně nejmenší sériově vyráběné auto. Podle Wikipedie má hmotnost jen něco kolem 50 kilogramů a nemá zpátečku. Zato má vzadu speciální madlo, za které to chytíte a ručně otočíte.

Forza Horizon 4

A do třetice je to spíše jen takový povzdech nad pouličními závody, které mě z celé hry bavily nejméně. Jelikož festival Horizon organizuje partička správňáků intergalaktických rozměrů, tak závody v provozu jsou v ilegalitě, tudíž se konají v noci, tudíž tam osobně lautr nic nevidím, a tudíž jsem tlačítko pro vracení času používal častěji, než bych považoval za důstojné. Ale chápu, že to je můj problém a že i toto do hry, jako je Horizon, zkrátka patří. Snad jen by si mohli odpustit to příšerně „drsňácké“ vyznačení checkpointů dýmovnicemi. To už začíná trochu připomínat Need for Speed a byl by to kardinální omyl, kdyby někdo tyto dvě hry zaměnil, nebo považoval za podobné.

A odteď už se musí jen chválit. Například promyšlené využití otevřeného světa. Pojem „volnost“ je v těchto případech už jakýmsi povinným zaklínadlem, ale ve čtvrtém Horizonu nabývá vskutku relevantního významu. Nejde totiž jen o to, že si můžete jezdit, kde a kam se vám zlíbí, nebo že si můžete závody vybírat podle osobních preferencí. Ale mnoho závodů je navíc natolik benevolentních, že v nich můžete závodit, s čím chcete. Takže například do silničního závodu vlezete s offroadem a není to problém. Hra vám dokonce jako soupeře přiřadí podobné postižence.

Vypadá to jako Halo, ale je to Forza. Fakt. Čestně.

Na jednu stranu to zní jako tak trochu pakárna, ale na druhou jsem byl rád, že můžu co nejvíc jezdit s mými oblíbenými auty. Notoričtí leveláři jistě ocení i skutečnost, že takto mohou co nejvíce jezdit s autem, u kterého mají koupeny všechny perky, a můžou tedy body za různé triky sbírat rychleji.

Řeč je o tom, že i zde se za různé triky sbírají body. Když jich máte dost, dostanete jakýsi vylepšovací bod a za ně se zase pořizují perky pro dané auto, které pak například trvale získává o 10 procent více bodů za smyky. Ostatně i tentokrát se tu sbírají body za skoro všechno, promítají se do kdečeho a odemyká se za to spousta věcí.

To se často děje losováním, což někdy docela naštve. Třeba když dosáhnete nějakého pěkného kulatého levelu a na kole štěstí si vytočíte nové boty pro vašeho avatara. Nebo když vám na superkole štěstí (losují se rovnou tři věci najednou) padnou klakson, oslavná póza a tričko. Člověku je tak nějak jedno, že ty jahodové baleríny jsou z kategorie Epické, zkrátka by radši nějaké pěkné nové auto nebo pořádný balík peněz.

Ano, mohli jste si vytočit třeba nějaké zajímavé auto, ale místo toho máte nové tričko. Slušivé.

Ale pozor: na rozdíl od posledních Speedů jsou zde tyto losovačky jen jako bonus, díky němuž si můžete jen polepšit. V žádném případě tedy nepodmiňují nebo neovlivňují postup hrou kupředu. Což je oproti NFS zásadní rozdíl.

Zásadní rozdíl panuje i v oblasti hratelnosti, ovládání, jízdního modelu a dalších věcí. Ty dvě hry se zkrátka nedají vůbec srovnávat, to by byla urážka Horizonu. Trochu se mi jen zdálo, že oproti minulým dílům je tentokrát o něco náročnější řízení těch nejnabušenějších aut z kategorií S1 a S2, což je ovšem jedině dobře. Kdo chce machrovat v hypersportu, musí na to mít nejen peníze, ale i schopnosti. Osobně jsem pak nejradši řádil ve víceméně běžných vozech z kategorií A a B.

Vedle ročních období se pochopitelně mění i denní doby a počasí.

Je velmi pravděpodobné, že si velmi brzy oblíbíte i konkrétní vozy. Každé auto totiž pochopitelně jezdí trochu jinak a ne každé tedy bude vašemu stylu vyhovovat. V mém případě se tak více než superrychlé živé rakety osvědčila spíše klidnější auta s vysokou stabilitou v zatáčkách.

A co na to PC Master Race?

Honza Srp: Exkluzivity vzniklé pod patronací Microsoftu mají tu příjemnou vlastnost, že si kvůli nim nemusíte pořizovat Xbox, ale rozběháte je i v klasických Windows. Forzu sice nenajdete Steamu, ale jen v obchodu Windows Store, to je ale asi jediná chyba, kterou jsem objevil. Forza Horizon 4 je totiž ta nejlepší a nejlépe vypadající závodní arkáda, jakou si na PC aktuálně můžete zahrát. Na mainstreamové GeForce 1060 létá hra na Full HD v ultra detailech bez kolísání v 60 snímcích za vteřinu a je na ní radost pohledět. Díky nativní podpoře ultraširokých rozlišení tak nakonec u mě doma vypadá ještě lépe, než na propagačních akcích, kde jsem si ji letos mohl v předstihu vyzkoušet. Pokud si přesto nejste jistí, není nic jednoduššího než vyzkoušet demoverzi. 

Vedle klasických závodů je tu taky několik různých exhibic, kdy závodíte například proti vlaku, motokrosařům nebo vznášedlu. A pak jsou tu jakési vedlejší příběhy, v jejich rámci máte deset úkolů, většinou jde o to někam včas dojet a tam případně ještě předvést nějaké triky.

Osobně se mi nejvíce líbila story s jakousi youtuberkou, která vybrala 10 nejzásadnějších aut z historie videoher a vy jste s nimi museli něco předvést. Potěšilo mě třeba zařazení káry z mého oblíbeného Crazy Taxi, fajn byla i kraksna z ještě starší Daytony USA a Ridge Racer se smyšlenými auty byl kulišácky vyřešen ke driftu často využívanou Hondou NSX. A na konci se dozvíte, které auto se ve hrách a nejen v nich objevuje nejčastěji. Na nostalgickou strunu herního pamětníka pak zabrnkají i takové „blbosti“, když vám ona dámička cestou do vysílačky rozverně hlásí věci jako „Time extended!“ a podobně.

Místy nebudete vědět, kam dřív skočit.

Navíc to celé působí, jako by si pár vývojářů skočilo po šichtě na pivo, tam přišla řeč na starší závodní hry a během chvíle padl nápad, že by to mohli nějak zakomponovat do Horizonu. A druhý den to udělali.

A proč o tom mluvím tak obšírně? Protože takto, jakoby udělaná „lehkou rukou“, působí celá hra. Už počtvrté to je úžasná bezstarostná jízda. A navíc se oklikou zase vracíme k té volnosti, která tu rozhodně nepůsobí nijak nuceně, protože je tu pořád co dělat a někdy nevíte, kam dřív skočit.

Luxusně zpracované závody jsou už samozřejmostí, ale cestou narazíte na nějakou „sběratelskou“ ceduli, kousek vedle se objeví nějaká kaskadérská výzva a o dvě zatáčky později si vlastně ani tolik nezajedete, když pojedete vyzkoušet nějakou novou disciplínu.

Klasický kousek v centru Edinburghu. Zejména v úzkých uličkách to může být docela peklo.

A asi bude jen velmi málo her, momentálně se mi tedy nevybavuje žádná, kde jsem byl schopen strávit půl dne skákáním ze skály, protože do hodnocení za tři hvězdy mi vždy chybělo pár metrů a ne a ne je přeplachtit.

Velecokoliv

Všechny texty ve hře jsou přeloženy do češtiny, což je jistě velmi chvályhodné, leč na druhou stranu nelze nad některými věcmi přivírat oči. Hlášky všech těch vašich kámošů, organizátorů festivalu, nebo co že je to vlastně za typoně, jsou přeloženy velmi dobře, tzn. nikoliv doslovně, ale s citem pro zachování smyslu. Naproti tomu názvy triků jsou poněkud něco jiného. Názvy jako veleskok nebo velebuldozer by se s trochou snahy daly přehlédnout. Ale takový velečistý start nebo veledrift, to už je docela k zamyšlení. No a například veleburnout nebo vele180°, to už je bžunda větší než historky Miroslava Horníčka.

Když máte správné auto, naskakují veletriky po veletuctech.

Poněkud neurčitě také působí skutečnost, že těm bodům, které tady vkuse a všude sbíráte, se říká vliv. Chápu, že je třeba jít s dobou a jet na vlně všech těch dnešních influencerů, ale tak nějak starou dobrou reputačku bych tam viděl o poznání raději. A nebo popularitu, protože účelem je stát se jako vždy nejúspěšnějším a hlavně nejpopulárnějším závodníkem na Horizonu.

Forza Horizon 4 je zkrátka opět parádní zábava na téměř nekonečně dlouho, protože když už bude nejhůř, tak je tu ještě vskutku bohatá online složka.

Všechno je to navíc zabalené do krásně barevné grafiky, která sice technicky asi nepřepíše dějiny, ale je na co koukat. Ať už proto, že tu vedle sebe existuje spousta různých prostředí, nebo že některé efekty se fakt povedly. To by člověk nevěřil, že ve věčně upršené Británii může být tak hezky. Místy vypadá fakt skvěle bláto ve sněhu a úplně paf jsem byl za slunečného počasí na stinných cestách, kde mezi korunami stromů prosvítaly světlé fleky. To jsem toho totiž taky moc neviděl, z čehož usuzuji, že to je fakt povedené. Když totiž do něčeho takového vlítnu třeba na kole v reálu, z brzd se mi kouří nezřídka i viditelně. Prostě přinejmenším u mě má takové rozložení světla a stínu úplně stejný efekt v reálu i ve hře.

Takže závěrem asi takto: nad Forzou Horizon 4 asi není potřeba vůbec váhat. Pokud jste měli rádi kterýkoliv předchozí díl, není o čem diskutovat. A pokud jste žádný Horizon dosud nehráli, pak si ho musíte vyzkoušet tím tuplem.