Nabídka nezávislých her je v poslední době opravdu pestrá a stáli jsme proto před dilematem, co všechno stojí za pozornost. Nakonec nám padla do oka stylová adventura Forever Ago, která už nějakou dobu držela místo v našem seznamu přání. Jde o prvotinu od malého německého studia Third Shift pod záštitou vydavatelství Annapurna Interactive, které je pověstné přesně takovými tituly, jako je Forever Ago.
Hra je celkem typickým zástupcem žánru jednoduchých 3D adventur. Pokud jste někdy hráli třeba Life is Strange, budete jako doma. Ve hře ovládáte Alfreda, staříka, který se svou obytnou dodávkou vyrazí na cestu za vzpomínkami na jeho zemřelou ženu. Ta mu totiž zanechala deník, do kterého si má zaznamenat zážitky a splnit úkoly, které mu na jednotlivé zastávky nachystala.
Forever Ago v mnoha ohledech připomíná příběhy, jako je třeba film Vzhůru do oblak, populárního animáku od společnosti Disney z roku 2009. Alfred je nevrlý a zahořklý stařík, kterého v podstatě všechno v životě obtěžuje a na cestě za úkoly z deníku často uvažuje, že auto otočí a pojede radši zpátky domů. V úvodu je na některé lidi, které potká, až vyloženě protivný a moc sympatií si od vás zkraje asi nezíská.
Jak to tak v podobných příbězích ale bývá, postupně se odkryjí jeho strachy a nejistoty, zda je vůbec schopen všechna poslední přání své ženy vyplnit a samozřejmě také fakt, že si bez ní připadá až bezradný. Potká pár lidí, kteří mu na cestě pomohou, což mu nakonec i dodá sílu pokračovat. Někdy však příběh uhne až do zbytečných klišé, ale to už bychom v podstatě vyzradili celou zápletku. Asi stačí říci, že pokud v průběhu hry budete hádat, co se bude dít v příběhu dál, většinou není problém se trefit.
Hra je opravdu jednoduchá, s Alfredem se vždy procházíte po dané lokaci, prozkoumáváte vyznačené body a předměty, a tím i většinou plníte připravené úkoly. Ozvláštněním hratelnosti je především mechanika fotoaparátu, který můžete prakticky kdykoliv vytáhnout a fotit, přičemž na konci každé kapitoly si pak čtyři nejlepší fotky uložíte do deníku.
Skrze objektiv fotoaparátu však také v lokacích nacházíte body, které odkryjí střípek Alfredova mládí. Vzpomínky se vždy týkají nějakého důležitého bodu jeho manželství: první rande, žádost o ruku apod. Tyto body se sice tváří jako nepovinná součást hry, ale pokaždé jsou tak jasně na očích, že je prakticky nemožné je minout.
Dojde i na pár konverzací, ale vlastně jen málo situací, kdy si vybíráte různé odpovědi. Hra je až prudce lineární a dohráno budete mít za zhruba tři hodiny.
Hra je rozhodně líbivá svým vizuálním stylem, nesnaží se o realismus, ale spíše takovou hezky barevnou, až komiksovou stylizaci. Vedle toho má i celkem povedenou hudební stránku.
Bohužel má hra i pár otravných chybek. Na PlayStationu 5 někdy zaměřování interaktivních bodů nebylo úplně pohodlné a občas bylo potřeba páčkou na daném místě opravdu opatrně hledat správné místo, aby se rozsvítilo tlačítko na interakci. To by chtělo doladit. A pak také hra vlastně vůbec nedává najevo, jak často se automaticky ukládá a manuálně to nejde, takže se může stát, že hru vypnete, a když se vrátíte, budete o pořádný kus zpátky.
Forever Ago je ve výsledku vlastně spíše takový interaktivní film, na který je dobré mít vhodnou náladu. Moc se u hry nezasmějete, často vás spíše rozesmutní nebo donutí se zamyslet nad vlastním životem a vzpomínkami na mládí. Hra rozhodně není pro každého, je to něco, od čeho nemůžete čekat desítky hodin zábavy, akci, realistickou grafiku, nic takového. Pokud však víte, do čeho jdete, Forever Ago rozhodně není špatná volba.


























