Tyto populární stavebnice zná asi každý z nás. I za dob hluboké totality je Tuzex vesele dovážel. Jenže tyto časy již dávno minuly, stejně jako časy samojediných stavebnic od Lega. Od jisté doby totiž dánský výrobce stále častěji směřuje svoje aktivity i do oblasti videoherní. Nutno podotknout, že hry z Lego světa ani náhodou nedosahují špičkových kvalit stavebnic a Football Mania vás v tom jen utvrdí.
Celá pointa hry je zakopána ve stále stejných, velmi jednoduše pojatých fotbalových zápasech mezi Lego postavičkami. Ty jsou rozděleny na několik týmů podle příslušnosti k řadě stavebnic. Předně tu jsou „obyčejní“ panáci z města, kovbojové z divokého západu, piráti, anebo rytíři. O dalších „odrůdách“ již netřeba další zmínky, protože tu najdete prakticky zástupce ze všech typů stavebnic. Na začátku jich máte na výběr sedm a jestliže budete úspěšní v Turnaji (o tom dále), získáte přístup ke všem týmům, kterých je 36. Pouze monstra z Bionicle jsem tu nenašel. Zřejmě by měly proti mrňavým lidičkám velkou přesilu.
Takže si vyberete oblíbené „panďuláky“ a také jedno ze hřišť, kde se bude „mač“ odehrávat. Zase ta známá písnička: několik arén je přístupných ihned, ale větší množství se vám odemkne až v průběhu Turnaje. Vše máme již navoleno a tak můžeme jít kopat.
Zápasy i přes svoji maximální jednoduchost působí silně chaoticky. Po hřišti se může (dle vašeho výběru) prohánět osm až dvanáct postav, jejichž pohyb silně připomíná zběsilé kráčení na štaflích. Panáčci kromě střely a přihrávky prý umí i hlavičku, ale tu se mně i soupeři nikdy nepovedlo zdárně provést. Bez míče panák i popoběhne, s míčem ale nikoli. Kupodivu i skluz se občas zadaří.
Další omletou písničkou jsou Power-upy válející se po hřišti. „Skvělé je“, že si jich protivník pranic nevšímá a tak vždy zbudou pro vás. Tímto si můžete krátkodobě zvýšit rychlost svého týmu, příští střely na bránu, je možné také ovládat směr vystřeleného balónu, nebo zajistit svému útočníkovi nepřemožitelnost. Jelikož je ale pohyb postav a zvláště „mičudy“ dosti hbitý, máte co dělat s vlastní hrou, natož ještě myslet na Power-upy.
Nabídka herních režimů také nepřekvapí: základem je trénink, kde před zápasem procvičíte vedení míče, střelbu, kácení soupeře i přihrávky. Následuje přátelský zápas a multiplayer. Ten je určen pro dva až čtyři hráče, přičemž každý musí mít vlastní kopii hry. Papírově nejrozmanitějším typem hry je Turnaj nazvaný „Quest“. Před startem turnaje si vyberete jeden ze tří týmů a hurá do prvního zápasu. Po vítězství ve čtveřici utkání pak můžete libovolně „trejdovat“ postavičky s poraženými týmy. Režim Quest je zde koncipován jako kvalifikace do „Lego Cupu“. V něm máte za úkol vyhrát pohár skrze soutěž podobnou reálným fotbalovým turnajům. Ovšem stále to jsou velmi nepřehledné a silně nudné zápasy na pár minut - což nezmění ani Lego Cup.
Poměrně velkou lehkomyslnost tvůrců zdůrazňuje fakt, že v zápase vstřelíte gól a pak můžete v klidu odložit Game Boy a vyčkat konce utkání. Je to tím, že je zde velmi obtížné vsítit branku klasickou přímou střelou. Brankář vám vždy stojí přesně v cestě a míč vždy letí přímo na něj. Spíše přihrávkou se to povede, protože ta opisuje mírný oblouček a tak brankáře přelétne. Zapomeňte také na jakékoli finesy, kličky a „ťukesy“, protože tady se to prostě nenosí. Hra je sice určena pro menší děti, ale i ty brzo znudí bezmyšlenkovité pobíhání figurek s občasnou střelou do brankáře. Radši investujte peníze do nějaké stavebnice, než do této bezduché napodobeniny nejoblíbenější hry na světě.
| Lego Football Mania | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
