Kdo by to byl řekl, že od vydání Fire Emblem: Three Houses uběhlo už víc než sedm let. Fortune’s Weave se odehrává ve stejném světě, jen jižněji na kontinentu Dagda. Úvod je poměrně ponurý: bůh Balor, který ovládá nemrtvé, drancuje jedno město za druhým. Vzdorovat mu zjevně nedokážou ani jiní bohové se svými technologiemi. Hlavní hrdina, tedy vy, zemřel a čeká na své znovuzrození. A slovutní hrdinové slavných gladiátorských her, kteří by mohli pomoci, jsou ztraceni.
Nevypadá to tedy vůbec dobře. Úvod možná některé hráče překvapí, jak míchá klasický fantasy svět s moderními technologiemi. Ale ty v sérii byly už dříve, jen ne nutně tak patrné. Každopádně, aby se katastrofě podařilo zabránit, je třeba vydat se zpátky v čase do doby před startem takzvaných Hrdinských her.
V tento moment dostanete na výběr jednu ze čtyř cest, po které se vydáte dál. Jsou to postavy, respektive skupiny postav, které s odlišnými motivacemi přijíždějí vyhrát Hrdinské hry. Ale nemusíte se bát, volba není definitivní. Po zhruba deseti hodinách jsem u všech odehrál prology, přičemž hra vám následně umožní si mezi příběhy přepínat. K dohrání stačí jen jedna cesta, nicméně jak asi tušíte, cesty všech hrdinů jsou propletené, takže úplný obrázek vám poskytne až absolvování všech příběhů. Což ovšem může být i trochu únavné, protože struktura je podobná a mnohé věci stejné.
Čtyři hrdinivé, čtyři příběhy |
Fortune’s Weave vám představí opravdu hodně postav, takže zpočátku nemáte vůbec tušení, o co jde. Když budete hrát paralelně všechny postavy, hlavní pilíře v příběhu jsou totožné. Jenže některé scény zažijete, nebo uvidíte s dodatečným kontextem, takže vám budou dávat větší smysl. Je to jako postupně skládat obří puzzle. Postavy jsou přitom dobře napsané, příběhy mají hloubku, nečekejte žádné hlouposti pro mytické „moderní publikum“.
Hrdinské hry táhnou, protože vládce vítězi splní jedno přání. Mladý chlapec Cai vyráží se svými kamarády vyhrát turnaj, aby zachránil svého otce. S jeho rukou se spojil záhadný magický krystal, který mu propůjčuje nové schopnosti.
Naproti tomu Dietrich je trochu samolibý, ale špičkový šermíř z Fódlanu. Jeho cílem je nalézt silnějšího soupeře. Theodora je královna Saramisu, která díky magické paži zachránila vlastní království. Ale je to něco za něco.
Poslední je tanečnice Leda, která se chce pomstít za vypálení svého města a smrt otce. Je odhodlána vyhledat a zabít všechny, kteří měli v masakru prsty. I ona si musí dávat pozor, aby ji magický hudební nástroj nepřipravil o všechny smysly.
Bitvy pěkně na tahy
Pokud máte pocit, že se až příliš věnuji příběhu, vězte, že tato hra je skutečně hodně ukecaná a právě příběhy jsou jedním z hlavních pilířů hry. Ale nebojte, i soubojů si užijete do sytosti. Tady samozřejmě záleží, za kterou partu hrajete a koho dalšího jste do družiny naverbovali. Hlavní hrdinové mají různé schopnosti. Například Cai má na bojišti slušný dosah a jeho plošný útok není vůbec k zahození. Naproti tom taková Leda posiluje hrou na hudební nástroj svoje parťáky v dosahu.
Cílem je mít vyváženou partu, která zahrnuje jak bijce do přední linie, tak nějakého toho léčitele. Hraje se klasicky na čtvercové mřížce, přičemž bitevní pole si můžete přibližovat, oddalovat i natáčet. Základní pravidla nejsou komplikovaná – odehrajete tahy za všechny své postavy, následuje počítač a tak pořád dokola. Některá políčka jsou zničitelná, jiná poskytují ochranu, další lze aktivovat a tak podobně.
Postavy mají kromě základních útoků i různé schopnosti a bonusy. Novinkou jsou takzvané Blaze Arts, což jsou velmi silné schopnosti, jejichž použití je ovšem vykoupeno drobnou ztrátou života. To je poměrně zajímavý taktický prvek, takže je třeba si tahy a různé synergie postav promýšlet dopředu.
Bitvy samy osobě vypadají skvěle, po zadání útoku sledujete efektní 3D animaci. Cílem je většinou všechny pobít, existují zde ovšem i mise, které mají specifické podmínky. A pokud se vám něco nepodaří, lze přetáčet čas.
Ve volném čase
Pokud zrovna nesledujete nějakou příběhovou linii, nebo nebojujete, máte volný čas na vedlejší aktivity a průzkum. Ve městě řešíte trénink, změnu povolání, výbavu, vztahy či dárky pro ty, které chcete rekrutovat do své party. To je ovšem podmíněno například i úrovní vaší reputace. A právě ta vám postupně navyšuje i možnosti, co lze ve městě dělat.
Další vrstva hry se nalézá za branami města. Tady se vám odpočítávají tahy, které krátí váš volný čas, a také záleží, s kterou partou se zde pohybujete. Právě to určí vaše dodatečné možnosti. Ale obecně zde plníte úkoly, bojujete a sbíráte suroviny. V některých momentech také absolvujete dungeony, které jsou pojaty akčněji. V reálném čase prozkoumáváte nějaké místo, sbíráte suroviny a když narazíte na nepřítele, začíná boj. Ten se ovšem neodehrává na čtvercové síti, ale doslova naproti sobě, kdy řetězíte (už zase na tahy) útoky. Spoustu toho lze automatizovat. Pointa každopádně je, že celá parta sdílí jedny životy.
Fire Emblem: Fortune’s Weave obsahuje opravdu hodně různých mechanismů, ale v zásadě to není složitá hra. Three Houses byla vynikající záležitost, stejně jako Engage, ale mám pocit, že až Fortune’s Weave plně naplňuje vizi autorů bez kompromisů. Je to doširoka rozkročené dobrodružství s malými i velkými příběhy, postavami, jejichž osud vás zajímá, a zábavnými souboji. Co víc si přát.
































