Sešel se rok s rokem a firma EA Sports vydává další hru ze své fotbalové série FIFA, tentokráte již s pořadovým číslem 2001. Zajímá vás, zda je lepší než její předchůdci? Nebo snad horší? A co se změnilo a naopak nezměnilo? Nuže neváhejte a račte číst dál, vážení čtenáři.
Hned v první řadě mě zaujal obal, ve kterém se hra prodává. Zapomeňte na velké krabice s tlustým manuálem, FIFA 2001 má plastový obal, ne vetší než v jakém byste koupili libovolné DVDčko. Instalace proběhla bez problémů, na výběr máte několik velikostí, od minimální osmdesátimegové až po maximální, která na vašem disku zabere 390 MB. Zajímavé je, že zvuky a hudba mají přes dvěstě MB, tedy víc než polovinu celého obsahu hry.
Během instalace jsem stihl prolistovat/přečíst celý zhruba dvacetistránkový manuál, který je sice v češtině, ale s našim krásným jazykem má pramálo společného. Je zřejmé, že ho překládal buďto desetiletý školák, nebo automatický translátor, po jejichž výkonu korektorka opravila pouze gramatické chyby a do očí bijící nesmysly. Pobavilo mě počáteční upozornění pro epileptiky a rady ala "po každé hodině hraní videohry si odpočiňte alespoň 15 minut".
Při popisu ovládání jsem začal mít nepříjemné tušení, že tahle hra není určena pro klasického PCčkaře, ale naopak pro člověka konzolovitého, a že jsou díky tomu taky příslušně okleštěné rozsáhlost a možnosti celé hry. Jako defaultní ovladač je brán Microsoftí Sidewinder a pokud chcete zjistit, jak se určitá akce ovládá na klávesnici, musíte si to najít v poměrně nepřehledné tabulce.
Intro je podobně jako v nedávno vydaném NHL 2001 udělané celé jako renderovaný filmík sestříhaný z akcí v ingame enginu. Je to určitě věcí subjektivního vkusu, ale mě osobně se mnohem více líbily sestříhané reálné akce. Hned při prvních tónech Bodyrocku od Mobyho, který celé intro podbarvuje, se mi vybavila (fiktivní) scéna, kdy šéf produkce EA Sports volá svojí známé v nějaké velké hudební agentuře, že by potřeboval hudbu do nového fotbalového simulátoru, a ona mu bez rozpaků doporučí Mobyho, protože ten teď frčí, takže hra bude IN. A hned vzápětí mě napadlo - čím víc peněz zaplatím známému hudebníkovi, tím míň mi jich zůstane na vlastní hru. Mimochodem, kvalita hudby v intru je z nepochopitelného důvodu děsivě nízká, škrčí a píská hůř než gramofon moji babičky.
Systém menu je přehledný a jednoduchý, základní herní módy se nabízejí čtyři, od klasického přáteláku, přes vyřazovací turnaj jako je třeba Mistrovství Evropy,
nebo možnost odehraní jedné z 15 kompletních národních lig (česká opět chybí) a konče Custom módy, kde si můžete týmy do příslušné soutěže vybrat sami podle své libosti. Výčet musím doplnit ještě o tréninkový mód, kde lze pilovat techniku střelby a útočení, a hru pro více hráčů, která funguje jak na lokální síti, tak po Internetu až pro 8 hráčů (na IPX/SPX sítích dokonce 20 hráčů).
Kolonka Options je poměrně chudá, alespoň ve srovnání opět s NHL 2k1. Základní obtížnosti jsou tři, přičemž ty těžší vám dovolují ovládat své hráče víc a lépe než u nejlehčí. Velice nemile mě překvapil fakt, že si OPĚT nemůžete nadefinovat vlastní ovládání. Chápu, že hoši z EA dlouho bádali a vymysleli perfektní rozložení ovládání, ale mě prostě nesedí, a rád bych si ho změnil.
Při prolézání menu si všimnete možnosti modifikace týmu a hráčů, takže je možné si vytvořit svůj dream tým plný kamarádů. Ovšem, nenašel jsem možnost vytvoření nového hráče, takže i když z Manchesteru United uděláte SK Zlámanou Lhotu, a změníte hráčům vizáž a jména, pořád budete hrát s pocitem, že to není to pravé ořechové. Přestupy v lize jsou řešeny velmi jednoduše - každý tým má určitý balík peněz, vyberete si hráče, kterého chcete do týmu a klik, koupíte ho. Žádné smlouvání, žádné odmítání. Na začátku sezóny jsem prodal všechny náhradníky, nakoupil Rivalda, Franka de Boera a Zinedina Ziddaneho, aniž by proti tomu aktuální vlastníci řekli ň.
Grafika hráčů je opět lepší než v předchozím díle, motion capture se zúčastnili například i Paul Scholes, Lothar Matthaus nebo náš Pavel Kuka. Gestikulace a mimika je podobně kvalitní jako v již zmiňovaném NHL, a umožňuje kameře detailní nájezdy na tvář radujícího se hráče, nebo naštvaného gólmana, ale stále má ještě pár šrámu. Holohlaví hráči vypadají díky přechodu textury na zlomu mezi polygony jako po trepanaci lebky, občas dochází k podivným deformacím modelu obličeje, a konečně, jakkoliv jsou někteří hráči velmi podobní svým reálným protějškům, při prohlížení našeho národního týmu jsem střídavě zděšeně zíral, případně se válel smíchy po zemi. Muzejní exempláře z obludária, Patrika Bergera a Vráťu Lokvence byste měli vidět někde tady kolem článku.
Soupisky jednotlivých týmů by si zasloužily, podobně jako v NHL, také trochu poctivější práci. Sice tu nenajdete záložního brankáře se jménem G.Backup, na druhou stranu potkáte třeba neidentifikovatelného jedince se jménem Number 9. Řada hráčů očividně nemá křestní jména, a v soupisce najdete pouze iniciálu a příjmení. Na oficiální produkt FIFA trošku slabé, nemyslíte?
První zápas na obtížnost "amatér" jsem vyhrál 4:3 (Slováci prohráli, heh heh), hlavně proto, že jsem se pořád trápil s ovládáním, při penaltě jsem nepohnul gólmanem, protože jsem čekal, že bude chytat sám a vůbec se mi moc nedařilo soupeře obírat o míč. Druhý zápas dopadl na stejnou obtížnost 13:1, protože jsem objevil vychytávku sprintování. Ono totiž nestačí příslušné tlačítko zmáčknout, ale opakovaně do něj bušit, aby se ten lenoch pořádně rozběhl. Technika doběhnutí do libovolného rohu, centr na branku a nůžky do brány je téměř stoprocentní, i když docela efektní.
Třetí zápas, teď už na obtížnost Pro dopadl 10:0, hlavně díky faktu, že se při téhle obtížnosti začal lépe chovat můj brankář a zmařil pár pěkných akcí soupeře. Docela mě štvalo, že zatímco moje tacklování (vyrážení míče skluzem) často nevycházelo a rozhodčí ho v dobrých 50% pískal jako faul, soupeř mě vždy obíral čistě, i po více než metrovém skluzu a při mém běhu plným sprintem. To mi nepřipadá příliš realistické a v televizi jsem nikdy nic podobného neviděl, ale budiž. Dalších několik zápasů se neslo v podobném duchu, se zakončeními nůžkami nebo hlavičkou na jeden dotek.
Přeladil jsem na nejvyšší obtížnost a hra začala být konečně zajímavá. Soupeř mě pravidelně chytal do ofsajdové pasti, nahrávky vzduchem byly téměř nemožné, protože si počítač mého čekajícího hráče vždycky oběhl a odhlavičkoval někam do bezpečí a dokonce se vzmohl na několik nebezpečných protiútoků. Výsledek vypadal konečně fotbalově (2:1), ale obrázku na hřišti, kde jsem byl přehráván na všech čarách, příliš neodpovídal.
Stadiony, na kterých letos hrajete, jsou větší než kdykoliv předtím, a to samé platí i pro vlastní hrací plochu, což umožňuje nesporně více strategického myšlení při plánování akce. Mimochodem, pro každé mužstvo si můžete nastavit tři různé strategie, s různými formacemi hráčů i taktikami útoku a obrany, a je možné je měnit kdykoliv v průběhu hraní jednou klávesou. Na výběr máte čtyři různé kamery, ačkoliv je podle mého názoru rozumně použitelná pouze jedna z nich - náhled ze shora, kdy máte nejlepší přehled o tom jak a kam hrajete.
Anglické komentáře si moc hráčů nejspíš neužije, mě osobně přišly o dost nezáživnější než vzrušené a vtipné hlášky akčnějšího NHL 2001.
Placaté mávající rozmazané bitmapy diváků vyluzují nadšené nebo naštvané aáách, hráči se vesměs projevují entusiastickým uáá (to pokud dají gól), případně zklamaným uáá (to když ho dostanou).
Celkově je nová FIFA 2001 na povrchu moc pěkné pokoukání, ale uvnitř je řada maličkostí, které bohužel, podobně jako v NHL 2001, skřípou. Grafika by mohla být IMHO ještě lepší, informace o hráčích úplnější a lépe zpracované a hlavně, mělo by se dát měnit ovládání! Celá hra na mě působí dojmem, že ji EA Sports připravovali hlavně pro konzole a záměrně, nebo z nedbalosti a pocitu, že jsou jednička na trhu, nevyužili celou řadu možností, které se jim nabízely.
Stále ještě čekám na Fotbal s velkým F, který v sobě bude zahrnovat jak perfektně zpracovaný a hratelný simulátor (jímž FIFA 2001 s výhradami je) a zároveň manager, sloužící jako frontend k jednotlivým zápasům, kde budete obchodovat s hráči, vylepšovat stadión, prodávat reklamu a hrabat se ve statistikách. Škoda, že takovýhle produkt zatím nikdo na úrovni neudělal, a že například EA si myslí, že víc vydělá na dvou hrách (FIFA 2001 a Football Manager 2001), z nichž ani jedna není perfektní.
| FIFA 2001 | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
