Série FIFA je jednou ze značek, u nichž Electronic Arts aplikují vydavatelskou strategii „Na všechno“. Tuto strategii je je sice možné vypozorovat i u dalších sérií, ovšem co se týče FIFY, je to skutečně jediná hra, kterou EA vydávají skutečně na všechny existující systémy, a člověk by se tak dnes již ani moc nedivil, kdyby se s tímto fotbálkem setkal i na digitálních hodinkách. Ostatně, možná vás překvapí, že FIFA 2005 vyšla dokonce ještě i pro stařičkou PSone a ročník pro sezónu 1998 dokonce ještě i na dnes již historický SNES.
Nintendo DS je ovšem konzole stále ještě poměrně nová, a tak se vydání aktuálního ročníku FIFY vůbec divit nelze. Problém by snad mohl být pouze s tím, že hra vypadá jako z dob PSone a upřímně řečeno, dost podobně se i hraje. A to jsou v zásadě jediné dva problémy této hry, ovšem jejich vliv rozhodně není zanedbatelný. Na hře je bohužel patrné, že se s tím tvůrci moc nepárali, s nějakou optimalizací si nedělali hlavu a hru nařezali kód hry snad z jedné vody na čisto. A to je určitě škoda, protože byla to právě FIFA, která předvedla, že na grafice nemusí prakticky vůbec záležet a že se z fotbálku dá udělat vkusná a
zábavná záležitost třeba i na N-Gage.
O tom, že autoři hru lehce odbyli, nás ale přesvědčuje i využití dotykového displeje.
Nová FIFA pro NDS samozřejmě disponuje po formální stránce vším, čím její sestry na domácích konzolích, takže zde máme licencované hráče, kluby, sponzory i ligy. Sice v tomto ohledu není tak rozsáhlá jako „velcí“ sourozenci, ale stále je zde toho dost na to, aby si nikdo nemohl dovolit remcat. Podobné je to i s nabídkou herních režimů, kdy vedle ligové sezóny najdeme i poháry, šampionáty nebo dnes již poměrně klasickou položku Challenges. Takže až sem víceméně spokojenost.
Rozladění ovšem přichází s prvním výkopem. V zásadě se nám ani nechce věřit, že grafika může mít až takový vliv na celkový dojem ze hry. Ale je to tak. Hra vás totiž na pohled nedokáže přitáhnout vůbec ničím. Hřiště sice podle toho, kde se hraje,
může být klidně pruhované, zato hráči jsou stejně špatně zvládnutí, ať už se hraje kdekoliv na světě. Hýbou se prkenně, jejich
provedení a vykreslení značně pokulhává za tím, co bychom si na NDS dokázali představit a věřte nebo ne, hra se tím do značné míry stává nudnou. Přestože hráči disponují v zásadě dosti rozumnou škálou pohybů a čas od času dokonce překvapí pěknou
animací, kterou byste vůbec ani nečekali, nemáte zde zkrátka takový ten pocit z dobře odvedené práce, na kterou se v replayi rádi ještě několikrát podíváte. Jde tu tedy, zjednodušeně řečeno, pouze o to dopravit míč do soupeřovy branky vícekrát než se to podaří jemu do té vaší. A to zase až taková zábava není.
Celkově jsme tak touto hrou značně rozčarováni.
Zvláště když se všichni hráči chovají podle vcelku jednoduchých a průhledných vzorců, takže během několika málo

zápasů přijdete na stoprocentní gólovou akci: pokud se vám podaří dostat některého z vašich útočníků středem středem hřiště do úniku, respektive do situace, kdy není tísněn žádným z obránců, stačí přejít čáru vymezující velké vápno, v okamžiku, kdy se
brankář pohne vaším směrem se otočit do strany a po jednom či dvou krocích vystřelit. Pokud to tam náhodou nespadne, je to spíš vaše chyba než že by na vás počítač nějak vyzrál. Většinou zaseknete příliš pozdě a nebo do strany, na níž je k vám obránce
blíže než na té druhé. Bohužel se tak z toho poměrně brzy stane docela rutinní záležitost. NDS verze FIFY 06 sice není vyložený propadák, v zásadě je to poměrně příjemný fotbálek, ale upřímně řečeno si nedokážeme představit, že bychom v něm odehráli celou sezónu. Na druhou stranu se její hraní velmi dobře osvědčilo při cestách vlakem či jinými dopravními prostředky, kdy se tato
relativně jednoduchá hratelnost stává naopak značnou výhodou.
Je zcela bez debat, že nejlepším existujícím videoherním fotbalem je Pro Evolution Soccer. Zajímavá je ovšem skutečnost, že ani ostatní konkurenti si co do zájmu hráčů nestojí zase až tak špatně. Série FIFA je pravidelně minimálně stejně prodávaná jako PES a ani třetí vzadu This Is Football od Sony, který byl svého času jednoznačně nejhorším z trojice uchazečů o titul si nevedl špatně. Pod názvem World Tour Soccer se na PSP dokonce dočasně vyhřívá na trůnu pro nejlepší fotbal na handheldech. A aby toho nebylo málo, dokáže vcelku dobře hráče oslovit i poněkud akční verze fotbalu od Konami – ISS. A pokud chce někdo vyloženě akci, může sáhnout po FIFA Street nebo po Red Card Socceru. Je tedy vidět, že fotbal je skutečně velmi populárním sportem, což se promítá i v nabídce dostupných titulů alespoň jakž takž slušné kvality.
| | |

O tom, že autoři hru lehce odbyli, nás ale přesvědčuje i využití dotykového displeje. Ten při hře zobrazuje schéma hřiště s pozicemi jednotlivých hráčů, což je na jednu stranu poněkud nešťastné, jelikož při běžné vzdálenosti nahlížení na horní displej se ten dolní dostává z oblasti v níž byste mohli schéma sledovat jen periferně, ale na druhou stranu je to fajn, protože po
několika zápasech se s tím naučíte žít a ve výsledku vám to tak bude k užitku. Dalším využitím je pak výběr základních herních schémat jako je kupříkladu stažení do obrany nebo naopak posílení útoku. Dále pak zde máme výběr z nejrůznějších menu a v neposlední řadě ovládání replayů, které ale svou technickou kvalitou odpovídají celé hře, takže na ně vcelku brzy přestanete
koukat.
Celkově jsme tak touto hrou značně rozčarováni. Na jednu stranu je to v zásadě solidní fotbálek, a co si budeme povídat, slušný fóčus se hodí vždycky, ale na stranu druhou je na hře tak evidentní v mnoha ohledech lemplovsky odvedená
práce, že si ji pořídí pravděpodobně jen ti skutečně největší fotbaloví fandové. Jediným bezchybným elementem tak zůstává soundtrack, který obsahuje kupříkladu i nejnovější hitovku od Oasis Leila.
FIFA 06 |
Výrobce/Distributor |
EA Sports / EA |
Platforma |
Nintendo DS |
|
Ukládání pozic: |
ano |
Multiplayer: |
ano, až 8 hráčů |
|
Verdikt: |
Sice se jedná o nejlepší fotbal na NDS, ale v tomto případě platí stoprocentně úsloví o jedookém králi. |
|
|