Fantastic Four - opravdu fantastická?
Mr. Fantastic, Invisible Woman, Human Torch a The Thing. S touto, již podle jmen komixy zavánějící čtveřicí, se můžete setkat kromě televizních obrazovek (díky konzolím)
také samozřejmě na počítačových monitorech a od 4. srpna na filmovém plátně. O druhé jmenované možnosti bude logicky celá tato recenze, na začátku bych ale rád napsal pár slov o kvartetu neohrožených bojovníků.
To se v dějinách komixu postavilo vedle takových jmen, jako jsou třeba Spiderman nebo X-Men. Dokonce mají společné jedno pojítko - nakladatelství Marvel. To začalo mj. v nedávné době s předělávkami těchto slavných komixů do tzv. manga podoby za účelem oslovení mladší generace, či milovníků japonských kreslených filmů.
Kvůli jednomu vesmírnému experimentu došlo k nehodě a hlavní hrdinové získali nadpřirozené schopnosti. Mr. Fantastic, vlastním jménem Reed Richards dokáže libovolně natahovat své tělo a díky dobré znalosti počítačů se umí nabourávat do bezpečnostních systémů. Invisible Woman, alias Sue Storm, se umí zneviditelnit a má v sobě dost energie na vytváření silových polí pro ochranu svých kolegů. Human Torch (Johnny Storm), bratr Sue, má levitační schopnosti a je to vlastně taková hořící pochodeň. Ten největší sympaťák, The Thing - Ben Grimm, doznal největších změn a jeho tělo je nyní tvrdé jako skála a také podle toho vypadá :-). Tomu odpovídá i jeho síla, se kterou mají problémy všichni nepřátelé. Tolik k úvodu, nyní se už podíváme na samotnou hru.
Kam se tento počin vůbec žánrově zařazuje? Oficiální tiskové materiály hovoří o akční adventuře, avšak do mé geniální oblíbené Little Big Adventure 2 to má opravdu daleko. Spíše bych to nazval odpočinkovou mlátičkou s minihrami, ale jako vydavatel bych si to na čelo nenapsal :-). Hra je založena na filmu, ale přidává navíc několik inspirací z komixu, např. pár scén a nepřátele. Důvod je prostý - prodloužení hrací doby. Kdyby měla trvat tak dlouho jako film, herní komunita by okamžitě začala oprávněně prskat. Celé dílo se dělí na 10 misí, přičemž každá z nich je tvořena z několik částí.
Celá hra je tvořena z přímočarých úrovní s řadovými nepřátely, několika miniher a boji s bossy, kteří jsou v jedné úrovni třeba i dva. Hra bohužel nevyužívá potenciálu superhrdinů. Sice krásně vysvětlí jejich speciální schopnosti na ovládání, vizuální stránka je dobrá věc, ale že by byly využity nějak hratelnostně, to tedy ne. Efekt je vždy stejný - mrtvý nepřítel, přičemž je jedno, jestli jste na něj použili normální úder nebo nějaký hyper-super-ultra fireball, účinkem jsou si podobné. Ale najdou se i výjimky, např. Reed se svou natahovací schopností dosáhne svými pěstmi dále než ostatní. Pokaždé se staráte buď o jednoho, dva nebo všechny čtyři členy týmu, to záleží na daném levelu.
Nepřátelé moc inteligence nepobrali, ale autoři jich na vás přichystali po desítkách.
Avšak jejich různorodost je promyšlená. Krtčí muži v podzemí, obrovští pavouci a spousty vraždících domorodců v pralese, mumie v muzeu, pouliční gangy a další.
To by mohlo platit i o bossech, kde tvůrci slibovali použití jakési týmové strategie. Má to ale své "ale". Ta týmová strategie totiž spočívá v tom, že vám hra podle barevných kruhů na zemi přesně ukáže, kam a kdy máte jakého hrdinu postavit, poté namačkáte klávesy, jejichž kombinaci vám hra také samozřejmě řekne a následuje již jen likvidace bosse v renderované cut-scéně. Trochu infantilní.
Část hrací doby zaberou polo-interaktivní minihry spočívající také v mačkání kombinací kláves. Každý ze čtyř charakterů si nějakou užije, ale moc jejich smysl vzhledem k celkové koncepci hry nechápu. V mlátičce nějaké primitivní minihry, přičemž každá spočívá ve stoupnutí si do barevného kroužku a mačkání kláves za sebou tak, jak je napsáno na obrazovce a následném sledování, co že to ten fešák vyvádí, mi fakt nesedí.
Co se mi také nějak nezdá, je celkové
pojetí ovládání. Při nastavování přiřazujete klávesy k různým symbolům a ty se vám při hraní zobrazují, že je máte stisknout. Proč to vypisuje např. "Stiskněte >obrázek meče<" místo "Stiskněte klávesu A". Jasně, pomník portování hry z konzolí na PC, no... Když se našprtáte, jakou klávesu jste si nastavili k jakému obrázku, jde to nakonec celkem pohodlně hrát, chce to ale trošku úsilí a času, bohužel.
Fantastic Four zahrnuje nespočet odemknutelných specialitek pomocí sbírání hvězdiček ve hře pro to určených. Fandové komixů si užijí materiály právě okolo těchto kreslených příběhů. Také se budete moci podívat na rozhovory s herci z filmu a co se týče hry, můžete si kromě vyšších obtížností odemknout také nepřátele a úrovně pro "Arena Fight", který najdete v hlavním menu. Jedná se o takový deathmatch, jsou na vás opět posílány potvory po desítkách a vašim úkolem je zneškodňovat je, zalíbení v tom ale nenaleznete.
Hra při větším počtu nepřátel trpí nepříjemnými záškuby,
|
Verdikt:
Nedávno jsem někde četl, že pokud dá novinář do nadpisu nějakou otázku, je na ni odpověď veskrze záporná. Asi to opravdu funguje, i když jsem to tak při přípravě článku nezamýšlel. Fantastic Four těží bodíky hlavně ze své "oddychovosti", protože nad hrou mozek moc nenamáháte a to může být po těžkém pracovním dni nebo při velké nudě výhodou. A procenta strhávám hlavně kvůli stereotypnosti, do které Fantastic Four po čase upadá - celý herní mechanismus se prakticky nemění, nic, co by hru osvěžilo od prostého likvidování protivníků, se nekoná. Pro fanoušky komixu je to asi povinnost a ostatní hráči si to v této okurkové sezóně také mohou zahrát :-).
Hodnocení hry
Redakce
Čtenáři
Vaše hodnocení
Doposud hodnotilo 94 čtenářů
Generuje obrázky do hry pomocí AI, za 10 hodin práce vydělá 350 tisíc
Tvůrci virtuálních kartiček Champions of Otherworldly Magic přiznávají, že vizuální podobu jejich...
Je Fallout nejlepší videoherní seriál? Recenzenti mají jasno
Sci-fi seriál natočený podle populární série her Fallout sbírá v zahraničí skvělá hodnocení. Vypadá...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
KVÍZ: Zavzpomínejte si na magická devadesátá léta ve hrách
Devadesátá léta patří v oblasti počítačových her mezi zlatou éru. V době rychlého rozmachu...
Nezneužíváme děti, ale těm chudým dáváme možnost výdělku, tvrdí šéf Robloxu
Ředitel společnosti Roblox Stefano Corazza se v nedávném rozhovoru pro magazín Eurogamer pustil na...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Čeští Warhorse slibují brzké oznámení nové hry. Co by to tak asi mohlo být?
Více než šest let od vydání nejvýznamnější české hry posledních let Kingdom Come: Deliverance...
Nezneužíváme děti, ale těm chudým dáváme možnost výdělku, tvrdí šéf Robloxu
Ředitel společnosti Roblox Stefano Corazza se v nedávném rozhovoru pro magazín Eurogamer pustil na...
Digitální láska. Kdo jsou nejzajímavější videoherní milenci
Premium Láska je prý něco, po čem touží spousta z nás. A očividně není řeč jen o reálných osobách, ale...
Vrací se Rayman, ale zase ne tak, jak bychom si přáli
Série Rayman patří k těm nejlepším hopsačkám vůbec, nový díl je ovšem v nedohlednu. Letos se chystá...
Take-Two v únoru řekli, že nebudou propouštět. Teď propouští 5 % zaměstnanců
Společnost Take-Two je dalším gigantem videoherního průmyslu, který se odhodlal k masivnímu...
Měsíc bez starostí s BEBELO® Milk 2: Vyhrajte zásobu mléka pro miminko
Zajistěte svému miminku to nejlepší hned od začátku s BEBELO® Milk 2, které je pečlivě vyvinuté pro harmonický růst a vývoj vašeho dítěte. Mléko...