RECENZE: Evil Dead: The Game je zábavný masakr pro fandy nechutného kultu

Kultovní série hororových komedií se vrátila jako asymetrická multiplayerová videohra. To sice není forma pařby, kterou bychom si pro Evil Dead přáli, ale zahoďme lehké předsudky, otřeme si pahýly, nabrusme motorové pily a sekery a vyrazme krvavě řádit na síť.

Pokud nevíte, co je Evil Dead (v Česku nejčastěji překládáno jako Lesní duch nebo Smrtelné zlo, pozn. red.) zač, měli byste to co nejrychleji napravit. Tato přes 40 let stará série, která v sobě mixuje horor, krvavé nechutnosti a morbidní humor, nezískala kultovní status jenom tak. I my jsme jí podlehli a patří k našim nejoblíbenějším frančízám, která je zcela jistě jedním z důvodů našeho zvráceného humoru.

Jenže nikdo, kdo má Evil Dead od legendárního režiséra Sama Raimiho rád, nemůže být úplně normální. Aktuální videohra naši milovanou předlohu ždímá na maximum a nabízí postavy, události i zbraně ze všech tří filmů Evil Dead, Evil Dead 2: Dead by Dawn, Army of Darkness a dokonce i seriálu Ash vs. Evil Dead. Vzhledem k tomu, že na tato díla mají práva jiná filmová studia, nebylo sehnání licencí žádná sranda. Evil Dead: The Game je asymetrická multiplayerová vřava vezoucí se na populární vlně tohoto subžánru.

Přeživší vs. Kandarianský démon

Zatímco tým čtyř hráčů se chopí rolí přeživších, jeden se jim postaví jako Kandarianský démon. Jasně, nejde o nic nového, takovýchto videoher jsme tu měli v poslední době hned několik. Jen vzpomeňme na Dead by Daylight, Friday the 13th: The Game nebo Predator: Hunting Grounds. Přeživší jsou rozděleni do čtyř skupin – vůdci, válečníci, lovci a podpora. Že má každá vlastní charakteristiky, není třeba dlouze vysvětlovat. Stejně jako že mají hrdinové speciální schopnosti. Fanoušci ocení, že Ash Williams, který proslul nejenom svou proříznutou tlamou a krvavou amputací vlastní ruky, je přítomný hned ve čtyřech verzích – ze všech filmů i seriálu. Mezi dalšími hratelnými postavami nechybí ani král Artuš, Henry Ryšavý či Ashova sestra Cheryl Williamsová nebo oblíbené duo Pablo a Kelly. Dabing je parádní. Vévodí mu samozřejmě božský Bruce Campbell jako Ash, který sype jednu hlášku za druhou

Evil Dead: The Game

„Hail to the king“ ani „groovy“ nechybí, však to znáte. Přeživší mají za úkol zničit démona. Aby se jim to povedlo, musí splnit sérii úkolů. Nejdřív se zaměřují na hledání tří kusů mapy, která jim odhalí, kde se nachází Kandarianská dýka a chybějící stránky Necronomiconu – knihy mrtvých. Po složení mapy se vám odhalí pozice těchto předmětů a můžete se za nimi vydat. Jakmile k nim dorazíte, začne dostaveníčko s Deaditey, což jsou nebožáci posedlí démonem. Případně dalšími obludami. Ne, že by vám dosud dávali pokoj, to ani omylem, ale jakmile půjdete po dýce a chybějících stránkách, očekávejte agresivní nápor.

Poté, co získáte dýku a stránky, vás čeká boj s prastarými. Porazit tyto temné bytosti obvykle není nic obtížného. Následně hráče čeká už jen ochrana Necronomiconu před temnými silami. Právě kniha mrtvých je dokáže poslat zpátky do pekla. Klání trvají zhruba půl hodiny, takže si připravte dostatek volného času.

Dávejte si pozor na strach

Splnit úkoly v roli přeživších samozřejmě není jen tak. Jakmile budete dlouho ve tmě, pohltí vás strach. Pokud budete daleko od spoluhráčů, opět vás přemůže. Pokud se tak stane, může vás snadno posednout démon a vy se tak stanete nebezpečím pro okolí. Abyste tomu zabránili, budete muset vyhledat světlo nebo ho vytvořit. Pro druhý jmenovaný případ můžete sbírat zápalky. Zdraví si zase doplňujete pitím koly. Pokud vypijete nápoj zvaný Pink F, získáte dočasná vylepšení postavy. Existují ovšem i další vylepšení, která po dohraných kláních získáte v klasickém vývojovém stromu pomocí zkušenostních bodů. Ochranné talismany též pomohou. Pohyb po mapě, která je obrovská, usnadní hráčům i ovladatelná vozidla, mezi kterými pochopitelně nemůže chybět ani 1973 Oldsmobile Delta 88 Royale Sama Raimiho, který ho má stále v garáži. A ano, mapa je sice obrovská, ale v základní hře je pouze jedna.

Evil Dead: The Game

To je i přes její rozlehlé rozměry málo. Neobměkčí nás ani ikonická chata a další zajímavé lokace v ní. Jedna prostě nestačí. Jasně, další získáme v budoucnosti díky placenému season passu, ale to kazí radost ze snížené ceny titulu. Hraní za Kandarianského démona je úplně jiné kafe. I za něj si můžete vybrat ze tří tříd – vojevůdce, loutkář a nekromant. Každá je jiná. Vojevůdce ovládá Deaditey v čele s Henriettou, loutkář démona Eliga a jeho posluhy, zatímco nekromant Evil Ashe a jeho armádu oživlých kostlivců. Každá z tříd je samozřejmě odlišná. Zatímco přeživší ovládáte z pohledu třetí osoby, v roli démona nahlížíte na dění z vlastních očí ve stylu poletující kamery po lesích, kterou mají příznivci série tolik rádi. Vaším úkolem je pochopitelně hrdiny zabít a škodit jim. Deadite škrábe, mlátí i zvrací. Pokud ho posednete, můžete si s ním i urvat ruku a hnátou pak mlátit hrdiny. Eligos a jeho parta ovládají elektřinu.

Bez znásilnění stromem

Armáda kostlivců má různé meče, kopí a štíty. Jako Kandarianský démon navíc můžete poté, co nasbíráte dost temné energie v podobě červených orbů, pokládat pasti, posednout vystrašené hrdiny nebo dokonce vozy a stromy. Pokud se ovšem těšíte na slavné znásilnění stromem, musíme vás zklamat. I když se ve filmové předloze nachází, ve hře tuto možnost nenajdete. Přeci jenom by to bylo v dnešní hyperkorektní době až příliš hardcore.

Hra za démona je podstatně obtížnější, protože musíte opravdu dobře vědět, co a jak dělat. Hratelnost je ovšem vážně dobrá. I když preferujeme hru za přeživší, která je podle nás zábavnější, Evil Dead: The Game se prostě celkově dobře paří. Jsou tu brutální dorážečky, extrémní násilí a celá řada parádních zbraní. Těmi nemyslíme jenom motorovou pilu a boomstick (upilovaná dvouhlavňová brokovnice). Do rukou se vám dostane i lopata, meč, kladivo i sekáček na maso.

Stejně tak řada střelných kousků včetně revolveru a pušky. Souboje jsou zábavné, mají spád a jsou při nich prolity hektolitry krve. Hráči skrz naskrz platformami ocení pokročilý crossplay. Pařit totiž můžou všichni se všemi. Vzhledem k tomu, na kolik playstationů a xboxů vyšla a k tomu i na PC, je to úctyhodné. Tato možnost je přitom dostupná hned při startu hry, přičemž konkurence ji často přidává až později.

I když nás hra baví, nelze přehlédnout, že po pár odehraných kláních zavání nejenom lesním duchem, ale taktéž stereotypem. Je to stále o tom samém. Úkol se nikdy nemění.

Hra pro jednoho hráče jen aby se neřeklo

Evil Dead: The Game je jednoznačně multiplayerově orientovaná videohra. Přesto nabízí singleplayerovou část, která je však přítomná spíše jen, aby se neřeklo. Nabízí pět misí, z nichž některé odkazují na předlohu. Čekají vás na oko jednoduché úkoly, které však rozhodně není snadné splnit. Obtížnost je vysoká.

Navíc nejsou v misích přítomny záchytné body, takže jakmile zemřete, začínáte nehezky od začátku. Míra frustrace je proto vysoká. Zde si ještě povzdechneme, že bychom, si rádi zahráli novou videohru Evil Dead zaměřenou na příběh. To by byla pecka! Co se technického stavu týče, je na tom PlayStation 5 verze velmi dobře.

Matchmaking nám přihrál do hry slabší nebo silnější hráče jenom výjimečně. Hraní na PS5 bylo vždy stabilní, 60 fps si hra při 4K rozlišení udržela prakticky vždy. Občas jsme narazili i na nějaký ten bug, ale nikdy nešlo o nic hrozného. Grafika je pěkná, modely postav fajn, i když se opakují, ale spíše bychom je označili za hodící se do minulé generace konzolí. Jde však o multigenerační titul, takže je to pochopitelné. Hudba je dobrá a atmosférická, ale mohlo by jí být více. Zvuky jsou bombastické a geniální dabing jsme již vyzdvihovali.

Evil Dead: The Game je fajnová zábava pro fandy krvavého kultu, ale obáváme se, že pro nikoho jiného.