Když mi pošťačka donesla balíček se hrou European Super League (dále jen ESL), zanechal jsem pojídání oběda a ihned jsem se na tuto hru vrhl v naději, že FIFA 2001 bude možná překonána. Nebudeme se zdržovat sáhodlouhým úvodem a přejdeme rovnou k věci.
ESL vejde do dějin jako hra, která může slabší jedince ohrozit na zdraví. Při jejím hraní totiž dostanete hned několik šoků, já sám jsem několikrát doslova zíral na monitor a absolutně nic nechápal. První šok dostanete ihned po instalaci, jakmile hru spustíte. ESL nelze ovládat myší, musíte si vystačit pouze s klávesnicí. Jak je to nepohodlné, nepraktické a zbytečně otravné, netřeba dodávat. Celkově mi ESL přijde jako hra, která měla vyjít před několika lety, kdy se mohla stát bombou. Druhý šok utrpíte při volbě týmů. Bystřejší už z názvu hry pochopili, že ESL bude mít něco společného se Super ligou. Myšlenka Super ligy vznikla před několika lety v hlavách papalášů evropských velkoklubů. Důvod byl jasný - zisky z Ligy mistrů majitelům nestačily, a tak si chtěli bokem ještě trošku přivydělat. V Super lize mělo hrát šestnáct tehdy nejlepších evropských klubů (konkrétně se jedná o tyto týmy - AC Milán, Juventus, Inter Milán, Real Madrid, Ajax
Amsterdam, Barcelona, Bayern Mnichov, Leverkusen, Borussia Dortmund, Chelsea, Liverpool, Olympique Marseille, Paris Saint – Germain, Benfica Lisabon, Olympiakos Piraeus a IFK Göteborg), avšak, zaplaťpánbůh, UEFA prosadila zrušení tohoto nápadu. A proč vám to celé vyprávím? ESL totiž nabízí pouze výše zmíněné týmy, takže si zahrajete jenom se šestnácti mančafty. A to je na dnešní dobu velice, velice málo.
Co se týče nastavení, voleb a dalších podobných cerepetiček, autoři ESL se moc nevytáhli. Klasické přátelské utkání nikoho nepřekvapí, stejně tak jako možnost vytvoření vlastního turnaje a vyhnání hráčů na tréninkové hřiště. Poslední variantou je, jak jinak, Super liga. Opět zdůrazňuji, že ESL obsahuje pouze šestnáct týmů... Další šok, tentokrát už čtvrtý, nastává při volbě sestavy. V ESL si můžete určit pouze herní rozestavění (jak všichni víme, drtivá většina evropských týmů hraje v rozestavění 4-4-2) a nic víc. FIFA 2001 mimo jiné nabízí nastavení každé lajny (např. krajní obránci podporují útok à la Real Madrid) a zda se mají hráči spíše stahovat, nebo vrhat do útoku. V ESL nejvíce chybí právě poslední zmiňovaná možnost. Pokud totiž vedete o několik gólů a chcete jenom bránit, máte smůlu. Maximálně můžete změnit rozestavění třebas na 5-4-1. V konečném
důsledku to znamená, že všechny týmy hrají s naprosto stejnou taktikou, takže se prakticky liší jenom v dresech. Když už jsme u dresů, všechny jsou zpracovány podle skutečné předlohy, např. Bayer Mnichov v počítači má stejné dresy jako Bayern Mnichov, který se dostal do semifinále Ligy mistrů. Vše ostatní je naprosto standardní - minimální délka poločasu činí 5 minut, tři obtížnosti žádnou novinkou nejsou, stejně jako možnost vypnutí ofsajdů a faulů.
Samotné zápasy lze hodnotit kladně, neboť autoři vymysleli hned několik zajímavých inovací. Počítač sám od sebe střídá hráče, i když nejsou zraněni (jako ve FIFA). Např. při zápasu Liverpool - AC Milán jsem v 70. minutě vstřelil gól na 2:0. Počítač (AC Milán) bleskurychle vystřídal Costacurtu za Bierhoffa, a tímto podpořil útok. Někdy ale počítač střídá značně nelogicky, např. pokud vyhrává, tak vystřídá obránce a místo něj do hry pošle útočníka. Další pozitivum – stadióny – jsou zpracovány do posledních detailů a každý tým hraje na svém vlastním stadiónu, jenž vypadá naprosto stejně jako stadion skutečný. Dohromady si tedy můžete zahrát v šestnácti různých fotbalových chrámech, bohužel pouze za jasného počasí a ve dne. Hrát v noci a za deště ESL neumožňuje. A teď už
přicházejí jenom zápory. Kamera je značně nepraktická, pohled nelze měnit jako ve FIFA 2001, takže se musíte spokojit pouze s možností měnit si výšku kamery, nikoliv úhel a umístění. S kamerami úzce souvisí replay, jenž na první pohled každého nadchne. Pohled na hru lze při opakovaném záběru libovolně natáčet a přibližovat, a to velice jednoduše pomocí šipek na klávesnici. Jenomže replay se vztahuje k posledním dvěma vteřinám před gólem, takže pokud se vám podaří nějaká pohledná akce, tak se podíváte na závěrečnou střelu, nikoliv na celou akci.
Inteligence a chování jednotlivých „funkcí“ se značně liší. Na první místo bych dal rozhodčí, jejichž přísnost jde nastavit. Avšak sudí i na nejnižší přísnost oceňují skluz zezadu žlutou kartou. V pokutovém území je rozhodčí velice přísný, což je naprosto správně. Na druhou stranu rozhodčí mnohokrát pozapomněl odpískat ofsajd, pravděpodobně kvůli tomu, že čároví rozhodčí v ESL chybějí. Brankáři chytají tak, jak by chytat měli. Dokonce se zdá, že každý brankář je hybrid supermana, batmana a spidermana. Proč? Brankáři klidně překopnou i přehodí (rozumí se rukou) celé hřiště. Podivné... Poslední lidičkové na hřišti - spoluhráči - moc inteligence nepobrali. Nenabíhají, nekryjí prostor, neatakují soupeře, nehlídají si
rozestavění, prostě hrůza.
Až do teď by se mohlo zdát, že ESL je relativně průměrná hra. Jenže vše pokazilo ovládání a technická stránka hry. ESL lze ovládat klávesnicí i gamepadem (joypadem – jak chcete). Dokonce si, na rozdíl od hry FIFA, můžete navolit klávesy dle své představy. Avšak FIFA mě ovlivnila natolik, že jsem si nakonec vše nastavil na staré známé q-w-e-a-s-d. ESL nabízí možnost zvolit si mezi ovládáním „simulation“ a „arcade“. Žádný rozdíl jsem ale nenašel. Vše zatím vypadá O.K. Jenže ovládání se stane vaším největším nepřítelem. Ať už jsem hrál na klávesnici nebo na gamepadu, tak se mi své fotbalisty pod plnou kontrolu dostat nepodařilo. FIFA měla přihrávky automaticky směřující na hráče, avšak ESL ne. Přihrávání se tak stává noční můrou. Hráči nakopávají balón stejně silně, ať už kolega stojí tři nebo třicet metrů daleko. Většinou přihrávka hráče přeletí a míč se zakutálí za čáru. Střelba rovněž nedopadla dobře. Balón se nechce odlepit od země, drtivá většina střel lítá po zemi a z bezprostřední vzdálenosti od branky, což na fotbalové kráse nepřidá. Střely za hranicí šestnáctky se nedočkáte, natožpak hezkého centru apod.
A nyní se dostáváme ke grafickému a zvukovému zpracování. Trochu netradičně začnu tím, kvůli čemu máme všichni bedničky. Hudba hraje pouze v úvodní a závěrečné animačce. S přimhouřeným okem se absence hudby dá přežít, ale zvuky překousnout nejdou. Celkem v ESL uslyšíte přibližně pět zvuků. Málo, že? Konkrétně se jedná o zvuk píšťalky, nakopnutého balónu, jeden zvuk v menu a dva divácké řevy (první – ůůů ááá ééé – zní, jakmile někdo ohrozí branku, druhý – nejrůznější chorály – zní během celého zápasu). Grafika nesahá hře FIFA 2001 ani po kopačky, ale přežít to jde, až na pohyby hráčů. Autoři, pravděpodobně kvůli nedostatku financí, nepoužili motion capturing a na hře je to znát. Běh, chůze i radování fotbalistů vypadá komicky (screenshoty mluví za vše, nezapomeňte si přečíst popisky), dokonce jsem se několikrát rozesmál. Minimální požadavky můžete brát vážně, ESL šlape naprosto v pohodě a na doporučené konfiguraci hra běží v rozlišení 1024x768 bez jakýchkoliv sekanců.
A co říct závěrem? Hra European Super League sice kvalit FIFA 2001 nedosahuje, ale ukázala, že už brzy by se mohlo její výsadní postavení otřásat. Avšak stále platí, že živý fotbal, ať už se na něj koukáte či jej aktivně hrajete, je daleko lepší.
| European Super League | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
