Europa Universalis III

Již třetí díl hardcore fanoušky oblíbené tahové strategie, který je rozhodně lepší než jeho předchůdci a trpělivým hráčům nabízí grandiózní možnosti. Co všechno nabízí a jak si ji užijí nezkušení, na to vše odpovídáme v recenzi.

Přestože je většina světových vydavatelů zaměřena mainstreamovým směrem, stále se ještě najdou hry, které zcela zřetelně kráčí mimo střední proud. Většinou jsou na pohled nevábné až odpudivé, jejich tutoriál trvá takový čas, za který by se nemusela stydět kdejaká řízná akce a dostat se až na konec – ke střídmé obrazovce ve stylu „you win“ (žádné efektní outro čekat nelze), vyžaduje velkou míru sebezapření. Takové tituly skutečně existují a patří mezi ně třeba i Europa Universalis, jíž se podařilo dopracovat to už ke třetímu dílu, což je s podivem. Evidentně totiž musí mít hodně fanoušků, kteří do ní neváhají investovat a platit tak Paradox vývoj dalších a dalších pokračování. Je ovšem pravdou, že za své peníze dostanou nejen hutný stopadesátistránkový manuál (bez něj by to bylo hodně těžké), ale i zábavu na desítky až stovky hodin. Myslím, že vás můžeme navnadit už na začátku: trojka je mnohem vyladěnějším programem než první dva díly a jsou na ní jasně patrné zkušenosti autorů, které se konečně mohly zúročit.

Libujete si v historii? Máte trpělivost? Jste ochotni prozkoumávat rozsáhlé řetězce příčin vedoucích k ne vždy jasnému důsledku?

VIDEO

Pokud jste nadšenými hráči předchůdců, běžte do obchodů již teď – čekají vás samé změny k lepšímu. Jestliže však o Europa Universalis slyšíte poprvé, odpovězte si na pár otázek. Libujete si v historii? Máte trpělivost? Jste ochotni prozkoumávat rozsáhlé řetězce příčin vedoucích k ne vždy jasnému důsledku? Nevadí vám, že se vaše činy do hry promítnou až s několikahodinovým zpožděním od jejich vykonání? Čím více otázek vás donutilo vyřknout ano, tím lépe si hru užijete.

Hru lze začít libovolným datem mezi dvěma pevně danými mezníky. Prvním je zničení Konstantinopole v roce 1453, druhým potom Velká francouzská revoluce. Za tyto hranice hra nevede a je v podstatě jen na vás, jak dlouhé tažení si připravíte. Začnete-li na dřívějším okraji, budete se hrou prokousávat skutečně desítky hodin, kdy i z původně maličkých národů můžete vytvořit velmoce světového charakteru. Lze hrát ale i jen pár roků ke konci, pak toho moc nestihnete, ale zase můžete zkoušet nejrůznější tahy. O všelijakém zkoušení ostatně Europa Universalis III z velké míry je. Jak už bylo naznačeno, nevyhnete se ani výběru státu. Hru si výrazně ulehčíte zvolením nějaké té velmoci typu Francie, Británie, Rakousko, Švédsko, ale pro ty nejvytrvrdlejší jsou tu třeba i malé státečky rozdrobeného Německa. Výzva? A jaká! Celkem je na výběr zhruba 250 zemí – vzhledem k jejich odlišným podmínkám a dynamičnosti hry z toho vyplývá, že i dvoustá hra bude odlišná od těch předchozích. Zbývá dodat, že počáteční vztahy mezi státy jsou korektně zpracovány a kovaní historici si tak nemusí klepat na čelo. Z daných pozic je pak také třeba vycházet, ale jakým směrem, to už tvůrci nechávají na hráčích. Evropa je ve vašich rukou.

Každý stát se skládá z provincií, přičemž tyto mají svá hlavní města, kde stavíte nejrůznější vylepšení, jako je dílna, jež zaručí vyšší daně či soud, s nímž výrazně snížíte riziko revoluce. Opevnění pak pochopitelně slouží lepší obraně. Velmi cenné jsou provincie u moře. Přístavní města jsou ideální k obchodu i k vysílání lodí na dosud neobjevená, bíle označená místa na rozsáhlé mapě. Jinak se v zásadě staráte o běžné panovnické záležitosti. Vysíláte diplomaty, aby vás v příznivém světle líčili vládcům s pro vás atraktivním koaličním potenciálem, obchodujete, vysíláte špióny do nepřátelských oblastí a necháváte zavraždit nepohodlné postavy.

Zbývá dodat, že počáteční vztahy mezi státy jsou korektně zpracovány a kovaní historici si tak nemusí klepat na čelo. Z daných pozic je pak také třeba vycházet, ale jakým směrem, to už tvůrci nechávají na hráčích.

Může to působit atraktivně, ale vězte, že pokud se nesmíříte s výhradně textovým feedbackem svých akcí, kdy vám je lakonicky oznámeno, zda špion uspěl nebo ne, hru hodně rychle odkopnete. Pokud nepřátelský panovník vašeho špiona odhalí, většinou ani nepodnikne žádnou protiakce, příslušná tabulka zkrátka jen ukáže ochlazení vztahů. Statistiky jsou ve hře dost možná vůbec tím nejhlavnějším ukazatelem úspěchu. Jejich prostřednictvím sledujete výzkum i to, jak se vám daří vládnout, obchodovat, objevovat nové válečnické technologie atd. Smiřte se také s tím, že vše probíhá šnečím tempem. Například univerzitu nepostavíte dříve než za nějakých tisíc herních dní. Ano, čas urychlit lze, ale tím zase přijdete o vše, co se aktuálně ve světě děje. Z toho vyplývá jediné: Europa Universalis III je výhradně pro hráče trpělivé, kteří nikam nespěchají a vše si v poklidu prohlédnou a vychutnají.

V každé z provincií se můžete pustit do budování armády, přičemž velitele je nutné i s jejich speciálními vlastnostmi rekrutovat zvlášť. V závislosti na době a situaci se orientují na pěchotu, jezdectvo, artilerii a námořnictvo. Jakmile dojde k válce, vyplatí se krátkodobě o padesát procent zvýšit výběr daní, což vám pomůže pokrýt nemalé náklady na vojsko. Výsledek bitev se dozvíte opět prostřednictvím obyčejného textového oznámení. Bohužel si bezprostředně po vítězství nemůžete užít ani jeho chutných plodů. Chtěli byste rabovat či dokonce dostat dobyté město pod svou nadvládu? Inu, to je ještě spousta práce pro diplomaty, a to i kvůli tomu, že po válce vaše reputace tak klesne, že jde jen stěží s někým navázat rozumný dialog. Kombinováním války a diplomacie, jež vám zajistí třeba ruku princezny, však časem přeci jen dosáhnete velmocenského postavení se vším co k tomu patří a náleží. Právě to je pro hráče tou největší odměnou. Více Europa Universalis III nenabídne.

Klady a zápory

Historická věrnost
Dlouhotrvanlivé

Pro nováčky těžko přístupné
Hluchá místa

30 Euro
Anglicky

Může to působit atraktivně, ale vězte, že pokud se nesmíříte s výhradně textovým feedbackem svých akcí, kdy vám je lakonicky oznámeno, zda špion uspěl nebo ne, hru hodně rychle odkopnete.

Grafiku nemá cenu komentovat, situace je podobná jako u nedávného Defconu. Celou dobu civíte na barevnou mapu, která je nyní tak nějak 3D, ale o zaznamenáníhodném vizuálním zážitku se hovořit nedá, stejně jako ji z pohledu nátury hry nemůžeme kritizovat. Kvalitní orchestrální hudba ovšem představuje příjemný doprovod k dlouhým hodinám strávených dumáním. Europa Universalis III prostě není pro každého. Jakmile se ji trochu naučíte a začnete ovládat, zjistíte, že spousta věcí běží bez vašeho zásahu, občas si tím pádem připadáte trochu zbytečně, ale o tom to právě je – jde o hardcore středověkou simulace, která vám může dát opravdu hodně, ale jen v případě, že si od ní vezmete. Pokud vás princip nadchl, ale zpracování odpuzuje, je tu alternativa: série Total War, kde si užijete i realtimových bitev.