Snad každý kluk chtěl být zamlada pilotem. A protože v každém z nás někde hluboko kousek toho kluka zůstal (není-liž pravda, pánové?), je nesporným faktem, že právě letecké simulátory dokáží přitáhnout k monitorům počítačů nejednoho navenek seriózního pána a usedlého otce rodiny. Ať si pan šéfredaktor žbrblá o "okrajových žánrech" co chce, početná komunita virtuálních pilotů stále znova a znova usedá ke svým počítačům, aby se v kokpitu svého stroje aspoň na chvíli stala Manfredem von Richthofenem, Maverickem nebo Toljou Kvočurem...
Ne každý se však chce prohánět třímachovou rychlostí v několikakilometrových výškách. Naštěstí herní vývojáři pamatují na ty, kteří si chtějí vyzkoušet lety ve výškách měřených ne desetitisíci, ale desítkami, ba mnohdy i jednotkami metrů, kde každý Johny se Stingerem (nebo Váňa se Strelou, podle toho, kterou stranu preferujete) představuje smrtelné nebezpečí. Na ty, kteří vědí, co je to "česat zemi" a schovávat se za kdejaký kopec či strom - na piloty bojových vrtulníků. Mezi tyto vývojáře patří i Razorworks, jejichž hra se sáhodlouhým názvem Enemy Engaged: RAH-66 Comanche versus Ka-52 Hokum aspiruje na titul nejlepší vrtulníkové simulace tohoto roku.
Jak už vyplývá z názvu, hra je následovníkem loňského Apache Vs Havoc. Můžete v ní usednout do kokpitu buď amerického prototypu stealth vrtulníku RAH-66 Comanche (což je připravovaný nástupce slavného "Apače") nebo dvoumístné modifikace převratné "Černé akuly", BlackSharku z Kamovovy konstrukční kanceláře, předpokládaného standardního bojového vrtulníku ruských VVS.
Po bezproblémové instalaci, která z pevného disku ukousne asi 300 MB, následuje vojácky strohé menu. Poté, co si v Options navolíte ovládání, realismus, případně i volby zvuku a grafiky, můžete hrdě vstoupit do řad vrtulníkového letectva (volba Pilots). Máte možnost létat za rudé ptáky (Red force) nebo modré ptáky (Blue force) - kdo první uhodne, která strana používá který z vrtulníků, získá vlastnoručně podepsaný screenshot Lieutenanta Lonestarova, an ve svém Havocu hrdinně padá k vyprahlé jemenské pustině. Přitom hra eviduje vaše skóre a získaná vyznamenání pro každou bojující stranou zvlášť.
Vrtulník máte, do letectva jste se zapsali - takže vzhůru do boje! Pod volbou Combat vás očekávají čtyři možné herní módy. Prvním z nich je Demo, ve kterém se víceméně pasivně koukáte na to, jak to pěkně lítá. Druhou volbou je Free Flight - jak už název napovídá, jedná se o volný let bez účasti nepřátel, ideální k seznámení s ovládáním vrtulníku, s jeho avionikou a zbraňovými systémy. Poté, co se budete cítit dostatečně seznámeni s pilotáží, se můžete konečně směle vrhnout do skutečného boje. Ten vám nabízí volba Skirmish, což jsou minikampaně na sebe navazujících bojů. Ty se odehrávají na menším prostoru a s účastí menšího počtu objektů (nepřátel, cílů) než samotné kampaně (Campaigns). Dynamické a rozsáhlé Campaigns jsou vrcholem hry. Setkáte se v nich s propracovaným bojištěm, na kterém potkáváte ať už v roli cílů, nebo naopak v roli svých spolubojovníků, nepřeberné množství jednotek vzdušných i pozemních. Máte na výběr ze tří scénářů, odehrávajících se v "horkých bodech" planety - v Libanonu, Jemenu nebo na Tchaj-wanu. Pokud je vám to málo, a vlastníte předchozí Apache vs Havoc, máte navíc možnost si odlétat nové kampaně v Apachi či Havocu, a naopak rovněž můžete létat s Comanchem či Hokumem i původní mise z A vs H - hra plně spolupracuje s předchozí verzí. no a pokud si chcete zabojovat "head to head" proti svým kamarádům, můžete tak učinit po místní síti, internetu, modemu nebo jen se sériovým kabelem.
Ale dosti povídání - podívejme se na to, co je v leteckém simulátoru nejdůležitější - letový model a věrnost simulace. Letový model v módu "realistic" působí opravdu věrným dojmem, a to nejen na mne, který jsem vrtulník viděl pouze zvenku, ale dle ohlasů i na piloty skutečných helikoptér. Ne zbytečně Razorworks doporučují ke hraní "Full HOTAS", a to pokud možno i včetně pedálů - pro realistické ovládání na klávesnici vám budou "chybět ruce". Naštěstí pro ty, kteří nebazírují na superrealističnosti (nebo ji prostě nezvládají) existuje i letový mód "novice". Ale ani v nováčkovském módu se Comanche vs Hokum nezvrhává v akční střílečku a simulace vrtulníku je stále dostatečně blízká realitě. Samozřejmostí je precizní zpracování všech zbraňových systému - kanónu, neřízených Hyder a naváděných Hellfirů u Comanche, či jejich ruských analogů u Hokumu, stejně jako prostředků radioelektronického boje. V Hokumu navíc lze v případě krajní nouze použít i vymoženost, kterou váš americký protějšek nemá - katapultážní křesla. V boji můžete samozřejmě i ovládat své wingmany (pokud se ovšem vypracujete na velitele letky, jinak jste rádiovými povely ovládáni vy a očekává se od vás, že se jimi budete řídit). Stejně jako v A vs H se navíc můžete přepínat mezi pozicemi pilota a zbraňového operátora.
Grafika hry kráčí ve šlépějích Apache vs Havocu - krajina i detaily bojujících jednotek jsou na vysoké úrovni (vykoupené ovšem krvavými hardwarovými nároky). Perfektní grafiku pak doplňují i výborné zvukové efekty - čilý rádiový provoz nejen mezi vámi a vašimi wngmany, ale i mezi vámi a pozemními jednotkami, realisticky zpracované zvuky zbraní, motorů, výbuchů - ale to lze u kvalitního simulátoru považovat za samozřejmost.
Jak jsem již naznačil, daní za výše zmíněnou krásu jsou hardwarové nároky hry. Přestože konfigurace mého počítače je totožná s minimální konfigurací, uvedenou v dokumentaci, hra na ní byla i při všech vypnutých detailech v nejnižším dostupném rozlišení 640x480 absolutně nehratelnou slideshow. Teprve na kamarádově Celeronu 400 s 12MB Voodoo3 se hra dala již celkem obstojně hrát. A konfigurace, na které by hra běžela ve slibovaném truecoloru 1600x1200, bude zřejmě pro většinu z nás nedostižným snem ještě příští rok...
| Enemy Engaged: RAH-66 Comanche versus Ka-52 Hokum | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
