RECENZE: V Empire of Sin vládnete městu jako mafiánský boss

Prohibice je v plném proudu a alkohol nejžádanější komoditou. Ale jen jeden z mafiánských bossů může v tahové strategii Empire of Sin ovládnout celé město. Budete to vy?

Většinou to je jméno týmu, co upoutá naši pozornost. Ale najdou se i zvučné osobnosti herní scény: Peter Molyneux, Shigeru Miyamoto, Will Wright, John Carmack nebo John Romero.

Dva poslední zmiňované spojuje jedno - ID Soft. Carmack, geniální programátor, Romero geniální designér. Dva velikáni, kteří stáli za praotcem herního násilí, střílečkou DOOM. Romero byl ale od přírody excentrik s velkou vizí a nabubřelým egem, a tak jeho hvězdná cesta skončila velkohubým prohlášením „Udělám si z vás svoje děvky“ při propagaci hry Daikatana. 

Ukázalo se, že herní sebranka submisivitě moc neholduje a před velkým Johnem a jeho zabugovanou Daikatanou na zadek v posvátné úctě nepadla. Vypadalo to, že Romerovým dnům je konec. Až doteď, kdy se spolu se svou ženou snaží oprášit pověst velkého vývojáře ve strategii z mafiánského prostředí – Empire of Sin.

Špína a hnus v Chicagu

Chicago dvacátých let dvacátého století, místo neřesti a tvrdých chlapů. Prohibice je v plném proudu a alkohol nejžádanější komoditou. V Chicagu je mnoho velkých hráčů, ale jeden, ten největší se teprve chystá na svůj úder, vy. John Romero byl vždy vizionář a nebál se originality, přesto je Empire of Sin celkem umírněnou kombinací tahové strategie a mafiánského simulátoru.

Než se pustíte do samotné hry, čeká vás výběr vám nejsympatičtějšího Bosse. Na výběr je jich spousta, osoby různých národností, stupně sympatičnosti a schopností. Šel jsem na jistotu, do hry jsem se pustil s Alfonsem Capone, bouchačem, který má bonus v nevěstincích a palírně. V druhé části si zvolíte počet sousedství – sektorů mapy, množství protivníků a obtížnost.

Empire of Sin

Z toho se může zdát, že hra nemá příběhovou kampaň, opak je ale pravdou. Na vámi zvolené mapě se odehrávají hlavní i vedlejší mise, které, pokud chcete pořádně prosperovat, budete plnit. Každý boss má vlastní příběhovou kampaň a startovní podmínky. Všichni ale mají hlavní cíl: podmanit si celé město. 

Capone přijíždí z Brooklynu, aby zde rozjel nový business. Jenže při rozhovoru se dozví, že jeho parťák Frankie je bez jeho vědomí v Chicagu také. Netrvá to moc dlouho a už podřezává krk prvnímu bossovi ve městě. Capone získává jeho sídlo i počáteční kapitál, aby se mohl stát šéfem města a zjistit, co má sakra Frankie za lubem.

Každý gangster je osobnost

Empire of Sin má vše, co by správná taktická strategie měla mít a snaží se jít celkem do hloubky. Protože boss potřebuje mít pod sebou lidi, aby mohl být bossem, je na čase rozšířit svůj tým o schopné gangstery. Stejně jako hlavní postavy, i vaši nohsledi mají svou originální osobnost a historii. Komplexností to trochu připomíná legendární Jagged Alliance.

Gangsteři mají lásky, nepřátele i přátele, jisté povahové vlastnosti a speciální schopnosti dle zaměření. Vše zmíněné se může postupem času měnit. Gangsteři se mohou zamilovat do členů gangu, začít někoho nesnášet, nebo třeba získat novou pozitivní či negativní vlastnost. Pokud někoho milují a ten je v ohrožení, chytnou v průběhu souboje amok a vystřílí celý zásobník do nepřátel okolo. Zbabělci zase budou prchat z bojiště, když půjde do tuhého. Díky tomu mají všichni gangsteři osobitou, i když trochu nečistou duši, a přirostou vám k srdci. 

Specializací je několik a každá má svůj strom dovedností. Doktor, bouchač, expert na podvody, expert na výbušniny a tak dál. Ve hře je vše závislé na času. Trénování dovedností je podmíněno časově. Jednoduché schopnosti si osvojíte do pár dní, ty nejsložitější budete cvičit klidně i jeden herní rok. Jsou to pořádně vypečené skilly. Krycí palba, kde z automatu vychrlíte do zvoleného prostoru celý zásobník, střelba do břicha – nepřítel začne krvácet a zpomalí ho to, nebo hod otráveným nožem. 

Empire of Sin

V každém stupni stromu si vyberete z několika možností tu jednu. Tým může být velký, takže nevadí, že máte jednu specializaci v týmu hned několikrát, jeden se může stát odborníkem na samopaly, zatím co druhý na odstřelovací pušky. Ale vše něco stojí a vaši gangsteři nepracují jen za dobré slovo.

Abyste si mohli dovolit pořádnou bandu zloduchů, budete potřebovat velký přísun škváry. Chcete naverbovat nějakého schopnějšího zabijáka? Tak to vám jen hromada prachů stačit nebude, ti lepší pracují jen pro velké ryby s vyšší prestiží. Boss získává jakousi prestiž – notoriety. Prestiž si budujete svými činy, nejčastěji plněním hlavních i vedlejších misí, jsou to zkušenosti, které vám zlepšují statistiky a dovolují najímat lepší gangstery a detailněji šéfovat celému svému mafiánskému království. Další veličinou vašeho bosse je čest – honor. Ta je důležitá při jednání s jinými gangy a ukazuje, jak se vám dá věřit.

Pánem Chicaga

Prohibice dává spoustu příležitostí, kterých se lze chytit. Samozřejmě tou hlavní je rozjet výrobu alkoholu a nějaké ty nelegální podniky. Varna alkoholu je srdcem celého špinavého businessu. Alkohol poté putuje do ilegálních hospod, kasin, bordelů a hotelů. Budovy mají svá specifika, jsou vylepšovatelné a ovlivňují okolí. Kasino může být zdrojem obrovských příjmů, ale pokud někomu padne šťastná karta, čeká vás díra v rozpočtu jako Grand Canyon. 

Bordely jsou sázka na jistotu, ale příjmy jsou malé a u hospod je největší šance, že si jich všimnou chlupatí. Se vzrůstajícím kapitálem budete nuceni vylepšovat své varny, aby zákazníci dostali něco, po čem jim zůstane zrak. Reagovat na potřeby trhu vám zajistí lepší příjmy a prosperitu. Alkohol nemusíte prodávat jen v hospodách, ale i sousedním gangům a nechybí ani možnost přelepovat etikety. Břečku prodáte za cenu jakostního moku, možná si toho protistrana nevšimne a nebude vám chtít uříznout hlavu.

Empire of Sin

Soubojový systém není špatný, klasický Turn-Base Tactics. Každý kumpán má tradičně dva akční body. Akce spotřebují buď jeden nebo dva body. Pro lepší obranu budete hledat co nejlepší krytí. Klíčové je rozmístění jednotek a příkaz overwatch – hlídka. V arzenálu je široká paleta zbraní, střelných i na blízko. Střelné jde vybavit i různým typem munice, průrazné střely, které prostřelí brnění nebo pošlou s jistou dávkou štěstí, protivníka do mdlob. Nebyl by to Romero, kdyby do hry nezakomponoval i nějakou tu drasťárnu. Postřelené protivníky, na hranici života a smrti, můžete popravit, hezké.

Je toho nějak málo, šéfe

Největší slabinou hry je, že ač je komplexní, nabízí málo obsahu. Postavíte pár podniků, vylepšíte je na nejvyšší úroveň, expandujete, zaberete v tahovém souboji nějaký opuštěný dům, kde oberete tamní squattery, dům buď předěláte na nějaký ze svých podniků, vyrabujete nebo zbouráte, odrazíte útok a tak to jede dál. Prostředí města je pěkné, žije svým životem, ale pokud se dostanete do interiérů, čeká vás generická šeď. 

Budovy jsou si podobné jako vejce vejci a velmi rychle se dostaví repetitivnost. Mise těžko mohou něco změnit, když je prostředí monotónní a souboje příliš variability nenabídnou. Nejlepší potyčky vás čekají při konfrontaci s bossy, ale to se děje jen zřídka kdy. Romero si puntičkářsky vyhrál s každým detailem. Vdechl osobnost každé postavě, ale zapomněl vdechnout osobnost městu. Co naplat, že každý hrdina má svou kampaň, když pořád budete hrát ve stejných kulisách.

Zlatá léta prohibice

Empire of Sin běží na Unity engine a vypadá moc pěkně. Dvacátá léta 20. století budou atraktivní kdykoliv. Období elegantních aut, potemnělého pouličního osvětlení a dobře oblečených gentlemanů. Takový je pohled na Chicago v podání Romero Games. Kvůli celkové přehlednosti v budovatelské části ale rychle přesedláte na zjednodušenou mapu. Zde názorně vidíte všechny své i nepřátelské podniky, pohyb gangů i policejních patrol. 

Empire of Sin

UI je trochu diskutabilnější, v jistých ohledech se tváří až moc komplikovaně. Vyznat se ve všem zabere chvíli, přemíra statistik a oken působí složitěji, než ve skutečnosti je. Jistou bariérou může být i dost specifická a obtížná angličtina. Lokalizace do češtiny naneštěstí chybí.

Příjemná je možnost vstoupit do jakéhokoliv podniku, byť všechny vypadají stejně. Ano, můžete nakouknout i do bordelu, ale zklamu vás, nic hanbatého na vás nevykoukne. Trocha té neškodné kontroverze by rozhodně nevadila. Hra má bugy podle nálady, ale pokud se dostaví, stojí to zato. Nejčastější je zamrzání tahu protivníka, pak následuje tvrdý reset hry a doufání, že poslední uložená pozice není moc stará.

Návrat bez ovací

Když se vrací na scénu po dlouhé době zašlá legenda, očekávání jsou ohromná. Romero je velkou osobností herní scény, známý svou originalitou, ale Empire of Sin je příliš střízlivý a malý. Dílčí části jsou propracované do nejmenšího detailu, aby ty další působily jako jen letmo načrtnuté pastelkou. Hra velmi rychle upadá do monotónnosti i přes snahu tvůrců o velkou znovuhratelnost. Rušivě působí i bugy. Donutí vás nahrát poslední uloženou pozici. Empire of Sin má ale jednu velkou výhodu, her z mafiánského prostředí moc není. Velký potenciál, který byl zmařen nedostatkem obsahu.