Pokud nebudeme počítat vylepšené porty, poslední velké dobrodružství Donkey Konga vyšlo už před více než jedenácti lety, a to tehdy na komerčně nepříliš úspěšnou konzoli Wii U. Opičákova dobrodružství ovšem nebyla pro každého. Za milou, pestrobarevnou grafikou se totiž skrývala naprosto brutální a nekompromisní akce, která vyžadovala spoustu opakování při učení se celých pasáží. Ne nadarmo leckdo poslední díly označuje za 2D Dark Souls. Donkey Kong Bananza je ovšem něco úplně jiného.
 |
Opičák se tentokrát musí postavit gangu zlotřilých opic, za nimiž se prokopává až k jádru planety. Společnost mu dělá mladá verze zpěvačky Pauline, jejíž zpěv mu propůjčuje dodatečné schopnosti. Na své cestě skrze řadu biomů (ano, v podzemí je například plážový resort – to jste netušili, že?) pomáhá jejím obyvatelům, postupně se stává silnější a během toho objevuje řadu sběratelským předmětů.
Pokud jste hráli Super Mario Odyssey, snadno rozpoznáte rukopis autorů. Většina biomů má několik vrstev, přičemž je na vás, v jakém tempu budete hrát. Hra je z mého pohledu nejsilnější právě v okamžicích, kdy se nehoníte za dalším vykřičníkem na mapě, ale naopak hezky pěkně prozkoumáváte své okolí. Díky tomu objevíte skryté banány (za něž se nakupují nové schopnosti), fosílie (za něž se nakupují kosmetické předměty), mince či zlato.
Donkey Kong Bananza
Donkey Kong Bananza
Ale to není vše. Narazíte na různé hádanky a pak samostatné výzvy, což jsou něco jako svatyně v Zeldách. Někdy musíte v časovém limitu absolvovat nějakou dráhu či zlikvidovat určeným počet nepřátel, jindy je třeba kutat či přemýšlet nad hádankou. Tvůrci na to šli chytře, takže většina výzev ještě obsahuje dodatečnou volitelnou výzvu při hledání dalších banánů, jež uspokojí i ty, kteří mají rádi vyšší obtížnost. To je elegantní řešení, protože si lze do jisté míry ušít zážitek sobě na míru. Opět musím smeknout, protože některé výzvy jsou geniálně navržené.
Zničit lze skoro vše
Zábavu z prozkoumávání podtrhuje prvek, který se dnes ve hrách už příliš nevidí. A tím je zničitelné prostředí. A teď nemyslím to, že můžete pokácet strom či shodit věci ze stolu. Ničit lze celé vrstvy terénu, domečky či skály, až zůstane jen jakýsi skelet celé úrovně. To, jak Donkey Kong máváním svých mohutných končetin rozbíjí terén, je samo o sobě velmi uspokojivé a tvůrci s tímto sentimentem dále pracují. V terénu jsou ukryté již zmíněné fosílie, truhly, mince a celé žíly zlata, díky čemuž jsou kutání a destrukce super zábavné.
Donkey Kong na Switchi
 Donkey Kong Country Returns HD  Donkey Kong Country: Tropical Freeze (Switch) |
Donkey Kong je pohybově nadaný, takže může šplhat či skákat prakticky bez omezení. Může vyrvat kus země a jet na něm jako na skatu. Pomocí vylepšení se naučí nové triky, ale zvětší si i svoji sílu či navýší počet životů.
A pak jsou zde transformace. Je jich celkem pět, ale o dvou z nich vám nemůžu kvůli podmínkám embarga nic říct. Potřebujete je nejen na specifických místech, ale obecně platí, že vám usnadní navigaci v prostoru. Z biomů se tak nakonec stává pískoviště, kdy k cíli nutně nevede jen jedna cesta. Abych byl konkrétní, Kong Bananza propůjčí ještě větší sílu, Zebra Bananza umožňuje rychle běhat po nestabilních površích a Pštros Bananza je skvělý na plachtění vzduchem.
Donkey Kong Bananza
Postupem času si začnete čím dál víc uvědomovat, jak záleží na konkrétních materiálech a jejich tvrdosti. Například skate z hlíny nevydrží nic, zatímco z oceli se jen tak nerozpadne. Vytržená zemina poslouží jako deštník před padajícími kapkami lávy. A ledové kostky zase zchladí lávu. Nebo si z nich uděláte skate, a překonáte tak malý lávový segment. Později se naučíte i další techniky, jak si s lávou poradit. To jsou věci, které hráči milovali na posledních Zeldách a je fajn, jak nenásilně je tvůrci začlenili i do této 3D hopsačky.
RECENZE: Switch 2 není revoluční konzole. A to je dobře |
Líbí se mi také, s jakým respektem Nintendo k Donkey Kongovi přistupuje. Fanoušci opičáka se mohou těšit v rámci jedné z výzev na fragment klasického 2D hopsání v džungli, což je milé. Samozřejmostí je jízda na důlním vozíku, kterého si dosyta užijete dokonce i při souboji s bossem. Závody na nosorožci Rambim? Jsou tu, stejně jako ještě dalších pár překvapení pro fanoušky, o kterých vám také nesmím říct.
Možnosti přizpůsobeníVzhled opičáka i Pauline si lze přizpůsobit. Změna ovšem není jen kosmetická, doplňky mají pozitivní vliv na herní schopnosti.     Donkey Kong Bananza |
Záporů moc není, ale přeci jen se nějaké najdou. Občas se stane, že se hra trochu zpomalí. Děje se tak při nějakých opravdu šílených situacích plných destrukce. Při kutání je někdy snadné ztratit pojem o tom, kde opičák vlastně je. A možná si to jen maluji narůžovo, ale přijde mi, že Odyssey měl přeci jen o něco vizuálně pestřejší biomy.
Poslední bod se týká přístupu k hraní. Protože jsem potřeboval hru dohrát, ve zhruba poslední čtvrtině jsem víc ignoroval okolní svět a šel rovnou k cíli. A něco se vytratilo. Není to zápor, jen platí, že tuto hru si užijete zejména když se věnujete průzkumu světa a nepovinným výzvám.
Donkey Kong Bananza
Donkey Kong Bananza
Co se obtížnosti týče, na výběr jsou dvě. Ta lehčí hráče vede a zároveň není tak přísná ohledně ztráty srdíček. Ta druhá je normální. Pravdou ovšem je, že závěr je o něco náročnější než zbytek hry. Co se herní doby týče, kampaň jsem dohrál za devatenáct hodin, ale myslím si, že dalších minimálně deset až patnáct zde ještě strávím.
Celkově jsem ale s Donkey Kong Bananza velmi spokojen. Je to špičková 3D hopsačka pro celou rodinu, která neláká jen na kvalitní design, ale i málo viděnou totální destrukci prostředí. A také skvělé hlavní duo.
Ve dvou se to lépe táhneDonkey Kong Bananza si lze užít, podobně jako Super Mario Odyssey, i ve dvou, byť je to jen menší asistenční role. Druhý hráč se chopí ovládání Pauline, s níž pomocí kurzoru kopíruje materiály okolo a posléze je podle libosti hází. Hra podporuje novou funkci GameShare, což znamená, že druhý hráč poblíž může ovládat Pauline na dalším Switchi, a to i na původním modelu a bez nutnosti vlastnit hru. Dobrá práce, Nintendo. |
