Po fantastickém Deus Ex a Thief: Deadly Shadows celý herní svět na počátku nového milénia netrpělivě čekal, s čím přijde vývojář Warren Spector dál. Dodnes si pamatuju to takřka hmatatelné zklamání, když po několikaletém tichu oznámil, že dělá na obyčejné arkádě s Myšákem Mickeym, ještě navíc exkluzivní pro hardwarově zaostalou konzoli Nintendo Wii. Génius, který dal světu jedny z nejlepších her vůbec, bude plýtvá svým talentem na primitivní skákačce pro haranty se sto let starou postavičkou? Tak u toho mu svítit nebudu.
Až o čtrnáct let později díky povedenému remaku zjišťuji, jak moc jsem tehdy této legendě křivdil. Epic Mickey není ani infantilní, ani primitivní, ale do detailů promyšlenou hrou. Od nekonečného davu žánrových kolegů, kterým aktuálně vládne Astro Bot (naše recenze), se v mnoha ohledech velmi liší. Tak především svojí částečně nelineární strukturou. Zdejší úrovně jsou složité, nestačí se jen dostat z bodu A do bodu B, ale většinou budete muset vyřešit nějaký složitější problém, jinak se dál nedostanete. Navíc je zde spousta poschovávaných odměn, a dokonce občas i nepovinných úkolů, jejichž plnění významně nafoukne už tak slušnou dobu dohrání. Příjemné odlehčení pak přináší krátké dvojrozměrné úrovně, které jsou naopak velmi přímočaré a nabídnou spoustu klasického skákání, jež je jinak ve hře spíše upozaděno.
Mickey má k dispozici štětec, s kterým může do světa domalovávat nové objekty, případně naopak ty stávající naopak odmazávat. Samozřejmě tak lze činit jen v předpřipravených obrysech, těch je ale v okolí vždy spoustu. Využití je mnoho, kromě očividných míst, kdy si například domalujete most, najde využití i v boji. Nemáte se kde schovat před přesnou palbou z dálky? Namalujte si kryt. Nedaří se vám prorazit nepřátelské brnění? Prostě jim ho „vyzmizíkujete“ nebo pod nimi „odstraníte“ plošinku. Ve hře je dokonce i několik momentů, kdy výběr jestli malovat, nebo mazat má dopad na výsledný konec příběhu.
Ne tedy, že by na něm nějak obzvlášť záleželo, více než o ucelené vyprávění jde spíše o poctu starým filmům od Disneyho. Myšák totiž zachraňuje kouzelnou říši Wasteland, kterou obývají pozapomenuté postavičky z historie značky. Potkáte tak například králíka Oswalda, koně Horáce nebo krávu Clarabelle, povědomé bude i zasazení některých úrovní inspirovaných staršími díly seriálů nebo atrakcí z Disneyworldů.
Atmosféra pohádkového světa je daleko temnější, než by se asi od hry s Mickey Mousem dalo čekat, tvůrci si libují v tmavších barevných tónech a pohybujeme se i ve vyloženě nepohádkových prostředích, jako je třeba továrna nebo strašidelný hrad. Díky tomu je hra snáze skousnutelná i pro dospělé publikum, a ne jen pro děti, na které je stále primárně zacílena.
V dobrém slova smyslu tak jde o ideální rodinnou hru, kde si každý najde to své. Pravda, je to pořád jen hopsačka, ze které si pár měsíců po dohrání nebudete nic pamatovat, ale po většinu doby se u ní budete skvěle bavit. Spectorovo umění sice v Epic Mickey nabylo nečekané formy, neztratilo ale nic ze své přesvědčivosti.

























