Sobota 15. května 2021, svátek má Žofie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 15. května 2021 Žofie

Dabing byl poslední složkou, která dělila Disco Elysium od dokonalosti

Vylepšená verze nezávislého hitu Disco Elysium přináší hrstku nových úkolů a kompletní nadabování. I tak málo ale stačí k tomu, aby se vám vyplatilo si tuto fenomenální hru zahrát znovu.
100

Disco Elysium - The Final Cut

Platforma: PC, PlayStation 5
Výrobce: ZA/UM

  • Famózně napsaný scenář
  • Zpracovává témata, kterým se jiné hry vyhýbají
  • Famózní dabing přidává hře další vrstvu
  • Spousta možností jak řešit herní situace
  • Při porovnání s hlavním hrdinou si budete připadat jako lepší člověk
  • Pomalý rozjezd
  • Na počítačovou hru až příliš statické

Herní karta

Nikdy jsem nepochopil, proč je takzvaná znovuhratelnost pro spoustu lidí tak důležitým faktorem kvality. Proč chtít opakovaně hrát to samé, jen trochu jinak, když jsou v zásobě nekonečné zástupy dalších titulů, které můžou zprostředkovat zcela nové zážitky? A to se netýká jen počítačových her, ale i knih, filmů či třeba cestovatelských lokací.

Disco Elysium

Ať je vaše aktuální situace sebevíc špatná, hlavní hrdina Disco Elysia je na tom určitě hůř.

Bez ohledu na sílu prvotního zážitku se jeho intenzita opakováním vytrácí a předmět zájmu neovladatelně ztrácí své kouzlo. A to už ani nemluvím o tom, že si člověk dříve nebo později začne všímat chyb, nad nimiž v záchvatu prvotního okouzlení snadno dokázal mávnout rukou.

Moje neustálá touha po nových podnětech mi v životě přinesla spoustu komplikací, o to víc si vážím těch několika málo výjimek, které při opakování nejen nevyčpěly, ale naopak získaly další význam. Disco Elysium je jednou z nich.

Hra vyšla už v roce 2019 a okamžitě se stala miláčkem kritiků a náročnější části publika. V naší dobové recenzi ji tehdy Honza Kouba udělil 95 % a označil za hlavního kandidáta na hru roku, tomu jsme však ve skutečnosti nikdo z redakce nevěřili. Disco Elysium je totiž příliš osobité na to, aby dokázalo oslovit masové publikum, a tak si veškerá ocenění (mezi nimiž vyčnívají 4 „herní Oscaři“ z Game Awards) odneslo jen od oborových profesionálů, nikoliv od široké veřejnosti.

Disco Elysium

Myš je myš, ale hru lze bez větších problémů ovládat i gamepadem.

Tím důvodem, proč o „discu“ píšeme po dvou letech znovu, je fakt, že na konci března vyšel „režisérský sestřih“, který hru obohatil hrstkou nových úkolů a především kompletním nadabováním. U tak upovídané hry, jakou Disco Elysium je, jde o nesmírně důležitý bonus, který zásadně vylepšuje celkový dojem. Navíc konečně vyšla i na konzolích, kde je kupodivu slušně ovladatelná i gamepadem. 

Ano, u většiny ostatních titulů by takové novinky stačily maximálně tak na krátkou zprávu, ale pro mě jde o jedinečnou příležitost, jak si o této fenomenální hře také něco napsat a alespoň trochu tak přispět k rozšíření její popularity.

Disco Elysium na první pohled vypadá jako RPG ze staré školy, ve skutečnosti jde ale spíše o adventuru, ne-li rovnou vizuální novelu. Hlavní hrdina je sice definován několika číselnými statistikami, které lze v průběhu hraní dále vylepšovat, ať se ale budete snažit sebevíc, až dokonce zůstanete absolutním nýmandem.

Disco Elysium

Navzdory depresivnímu prostředí je hra velice vtipná. Mimo jiné i proto, že staví hráče do extrémně trapných situací.

Jde o lidskou trosku, co se s příšernou kocovinou probouzí ve zdemolovaném hotelovém pokoji. Téma ztráty paměti je nebetyčné klišé, kterým každý slušný scenárista musí do morku kostí pohrdat, tady ovšem dokonale slouží vyššímu účelu. Vaším úkolem totiž výjimečně není snaha rekonstruovat předešlé události, ale spíše si po absolutním restartu vybudovat od základů novou osobnost.

Disco Elysium se tváří jako detektivka, ve které musíte najít pachatele odporné vraždy, jenže více než o hledání viníků je o boji s vnitřními démony. Ten probíhá formou neustálých monologů jednotlivých částí osobnosti, které vám nabízí odlišné interpretace okolních událostí. Veliký důraz kladu na slovo neustálých, protože jde o extrémně, ale opravdu extrémně upovídanou hru. Odhadem 90 % času strávíte na mapě, která je veliká zhruba jen jako jedna menší vesnička z Baldur’s Gate 2. Množství budov, do nichž lze vstoupit, by šlo nejspíše spočítat na prstech a ani byste si kvůli tomu nemuseli sundavat ponožky, přesto se na konec neproklikáte dříve než za 35 hodin. Je to způsobeno především tím, že každá interakce s okolním světem vyvolá v hrdinovi proud myšlenek, jež často vyústí v nekonečné debaty o smyslu bytí. 

Disco Elysium

V názvu hry je sice Disco, přístup autorů byl ale ryze punkový. Podstatnou část kódu dokonce vytvořili ve squattu.

Scénář Disco Elysia obsahuje více než milion slov, což je pro srovnání téměř dvakrát víc než má celá trilogie Pána prstenů. Hlavní designér hry, estonský umělec Robert Kurvitz, je vyložený grafoman, a tak i zcela elementární věc, jako je třeba pohled do zrcadla, vyvolá stovky řádků košatého textu. Přiznám se, že mi lezou krkem všichny ti fantasy pisálkové, kteří si pletou bohatost „lore“ s kvalitou scénáře a ve snaze působit hluboce vytváří každému generickému banditovi rodokmen sahající až k dinosaurům. Jenže to není případ této hry, kde i prostý popis okolí dokáže být sám o sobě podnětný a zajímavý.

Disco Elysium se nebojí pouštět do náročných filozofických a politických témat, a kvůli tomu je jeho tempo neskutečně rozvláčné. Například po prvním zhruba tří hodinovém sedánku jsem se všehovšudy dokázal jen vypotácet z úvodního hotelu a ohledat nedaleké místo činu. A to už jsem hru dobře znal z prvního průchodu!

Žánrově bych Disco Elysium asi zařadil mezi literární hnutí New Weird, více než o divokou fantastiku jde o paralelu dnešní společnosti. Okolní svět objevujete jen v narážkách a spousta věcí zůstává nevyřčena, což vám dává obrovskou volnost při jejich interpretaci.

Tím hlavním důvodem, proč si od nás hra vysloužila absolutní hodnocení, není zápletka (jakkoliv je sama o sobě skvělá), ale množství podnětů k přemýšlení, které nabízí.

Ano, máme tu mnoho klasických videoherních situací, jako třeba střet mezi zkorumpovaným továrníkem a vykořisťovanými dělníky nebo setkání s bandou výrostků šikanující své spoluobčany. Zdejší problémy ovšem nelze vyřešit tím, že někoho zbijete. Tam, kde byste se v klasickém RPG přidali na jednu stranu konfliktu a odškrtli si další splněný quest, vám Disco Elysium nenabízí žádná zjevná řešení.

Autoři šli zcela proti aktuálním trendům a neustále relativizují i základní životní hodnoty. Zatímco dnešní doba vyžaduje, aby se všechny projevy rasismu, komunismu či třeba popírání environmentalismu udupaly hned u kořenů, tady se o nich diskutuje bez jednoznačných odsudků. Dokonce i konzumace alkoholu, drog i tabáku zde vedle zřejmých negativních postihů nabízí i řadu bonusů, takže pokud by někdo vytrhl určité scény z kontextu, mohla by hra mít problémy s cenzurou i jinde než v Austrálii, kde je zakázaná.

Disco Elysium

Hlavní scénárista je vyléčený alkoholik, a tak jsou některé scény skutečně „výživné“.

Vůbec, co se týče zpracování tématu alkoholismu, jde o jedno z nejosobitějších uměleckých děl poslední doby (viz náš článek). Jakožto vyléčený alkoholik si Kurvitz nebere žádné servítky, hned v úvodu například nechá hlavního hrdinu olizovat zbytky rozlitého rumu z podlahy, aby se následně zlomyslně mohl pošťourat v jeho sebeopovržení. Magnesiou Literou oceněný Zápisník alkoholičky oproti tomu působí jako příhody Medvídka Pů, a kdo nikdy neprožil morální kocovinu po prohýřené noci, možná ani nepochopí základní pointu scénáře. A když už jsme u toho pití, o soundtrack se postarala kapela British Sea Power, která ve svém největším hitu Waving Flags odkazuje slovy „astronomical fans of alcohol“ na české fanoušky fotbalové Slavie.  

Stoprocentní hodnocení možná v někom může implikovat, že jde snad o dokonalý titul, která musí zákonitě bavit každého, v tomto případě to ale platí ještě méně než u polarizujícího The Last of Us 2. Disco Elysium je všechno jen ne klasická videoherní zábava, k níž si jdete sednout po náročném dnu v práci. Kvůli extrémní upovídanosti si u něj rozhodně neodpočinete, naopak jeho depresivní atmosféra způsobí, že se budete cítit ještě hůř než před jeho spuštěním.

Na druhou stranu, pokud od umění hledáte více než jen „hezké zážitky“ a rádi se necháte vykolejit, Disco Elysium je absolutní povinnost.

Autor:

Hodnocení hry

Redakce

100 %

Čtenáři

77 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 86 čtenářů

  • Nejčtenější

Právníci Applu se snaží dokázat, že Epic Store prodává porno

Během soudního sporu mezi společnostmi Epic a Apple přišla řeč i na obchod s nezávislými hrami Itch.io, jehož klienta...

Twitch se stává Pornhubem pro děti, zaplavily ho streamerky v bikinách

Streamovací služba Twitch má poměrně přísná pravidla pro zobrazování sexuálního obsahu, některé uživatelky v nich však...

Wolfenstein 3D dostal neoficiální pokračování. Je zadarmo a v češtině

Pod názvem WolfenDoom: Blade of Agony vyšla parádní modifikace střílečky Doom 2, která dějově navazuje na legendární...

Fanoušci se skládají na český dabing do Kingdom Come, část už je hotová

Tři roky po vydání populární videohry Kingdom Come se skupina fanoušků snaží na vlastní pěst dodělat vytoužený český...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pět ztracených her. Novináři je vychválili do nebes, ale hráči ztrhali

Premium Sto lidí, sto chutí, říká známé pořekadlo, které je bezesporu pravdivé. Týká se to i videoherního universa. Zatímco...

Lékařské špičky v kauze obřích pojistných podvodů. Hrozí jim až 10 let

Premium Uznávaní doktoři „léčili“ neexistující zranění. V kauze tří stovek pojistných podvodů za 50 milionů korun je obžalováno...

Revmatoidní artritida může zkrátit život až o 15 let, varuje imunoložka

Premium Morové rány, pandemie tuberkulózy či cholery jako příčiny smrti medicína už takřka pohřbila. Nebezpečí ale číhá i u...

Tisknu se k zemi. A rakety se blíží! Reportérka pod sprchou raket Hamasu

Premium Ležím na trávníku, příjemně teplý večer. Byla by to pohoda, ale je to peklo, místo hvězd totiž počítám na nebi zásahy...

  • Další z rubriky

RECENZE: Remake Destroy All Humans! je stejně tak praštěný jako originál

Patnáct let stará akční adventura Destroy All Humans! se dočkala moderní grafiky, jinak zůstalo vše při starém. Obstojí...

RECENZE: Crash Bandicoot 4 žádné revoluční změny nepřináší. Naštěstí

Konečně jsme se dočkali vymodleného čtvrtého dílu Crashe a byť to zní jako klišé, trpělivost se vyplatila. Je to pocta...

RECENZE: Oddworld: Soulstorm je depresivní, umí potrápit a stojí za to

Oddworld se vrací ve formě. Je náročný, temný a vizuálně podmanivý. Fandy původních her nezklame, ale jestli okouzlí...

RECENZE: The Medium je jak z jiného vesmíru, baví i štve zároveň

Hororová adventura The Medium je jednou z prvních exkluzivit pro novou generaci konzolí, těžko ovšem předpokládat, že k...

Bohuš Matuš se oženil v Krtkově světě. Vzal si o 30 let mladší Lucii

Bohuš Matuš (47) a Lucie Palkaninová (18) jsou manželé. Vzali se ve středu odpoledne v rodinném parku Krtkův svět v...

Televize NBC odmítá vysílat Zlaté glóby, Cruise kvůli porotě vrací trofeje

Americká televize NBC nebude příští rok vysílat slavnostní předávání Zlatých glóbů. Rozhodla se tak po vlně...

Zatím jsem spíš studentka než modelka, říká šestnáctiletá dcera Kubelkové

Ivu Kubelkovou (44) si všichni pamatují první vicemiss roku 1996 a několikanásobnou vítězku ankety o nejkrásnější...

Právníci Applu se snaží dokázat, že Epic Store prodává porno

Během soudního sporu mezi společnostmi Epic a Apple přišla řeč i na obchod s nezávislými hrami Itch.io, jehož klienta...

Twitch se stává Pornhubem pro děti, zaplavily ho streamerky v bikinách

Streamovací služba Twitch má poměrně přísná pravidla pro zobrazování sexuálního obsahu, některé uživatelky v nich však...